Nástrahy klimatizace
Klimatizace se stala standardním vybavením pracovišť, obchodů, dopravních prostředků, ale i obytných bytů a domů. Důležité je jen umět ji správně používat a dopřávat si chladivý účinek po celé léto bez jakýchkoliv zdravotních následků.
Používáme-li klimatizaci s rozumem, je to dobrý pomocník, když ale v klimatizovaných prostorách trávíme dlouhé hodiny, chladnému proudu vzduchu nastavujeme obličej, záda a další části těla a zařízení máme seřízené na maximální výkon, spíš trpíme.
Letní nemoci
Letní teplé počasí s sebou přináší situace, kdy se chceme co nejrychleji ochladit. Jenže rychlé ochlazení způsobí teplotní šok, kterému organismus nedokáže dostatečně čelit. Pokud zvenku vstoupíme do klimatizované místnosti a sáhneme po pití s ledem, tělo na takovou náhlou změnu neumí v krátké chvíli přiměřeně reagovat a výsledkem může být porucha obranyschopnosti. Podílí se na tom i přesušený vzduch klimatizovaných prostor, který sliznice dýchacích cest oslabuje a dělá je vnímavější vůči mikroorganismům. Pokud se tedy klimatizací chladíme kdekoli, je třeba počítat se zvýšeným rizikem nachlazení, virových i bakteriálních infekcí.
V létě je častá rýma, ta může přejít v rozsáhlý zánět horních cest dýchacích, tedy v zánět hltanu, hrtanu, případně i zánět dutin. Často bývá spojený s poruchou funkce Eustachovy trubice, případně se zánětem středního ucha. Na tyto komplikace trpí zejména děti. Často za zdravotními potížemi stojí bakteriální infekce postihující krční mandle. Když tato situace nastane, vzniká „letní“ angína projevující se vysokými teplotami a intenzivní bolestí v krku. Nejobávanější komplikací angíny je absces, tedy chorobná dutina vyplněná hnisavým sekretem. Pokud je bakteriální infekce agresivní, nebo má pacient významnou poruchu obranyschopnosti, může se absces vytvářet v prostoru pod krční mandlí. Tuto diagnózu lékaři v letním období vídají častěji než v jiných ročních obdobích.
Na klimatizovaný vzduch nereagují jen sliznice dýchacích cest, trpí i naše oči. Výsledkem je jejich zčervenání, slzení a pálení. Rohovku a spojivku zdravého oka pokrývá neviditelný slzný film složený z řady komponent. Správný poměr látek zajišťuje prevenci osychání povrchu oka a současně dobrou průhlednost. Defekty v slzném oku, které mohou vzniknout v důsledku pohybu v klimatizovaných prostorách, způsobují zhoršení vidění a současně i podráždění očí. V klimatizovaných místnostech bychom si proto měli chránit oči, například brýlovým sklem. Dioptrické, sluneční i ochranné brýle v tomto případě mají totožnou funkci. Zabraňují totiž přístupu proudícího vzduchu k povrchu oka a tím brání jeho vysušování.
Správné nastavení klimatizace
Při třicetistupňovém horku nás to láká nastavit klimatizaci na příjemných dvacet stupňů. A to je první zásadní chyba, kterou majitelé klimatizace dělají. I když je teplota kolem dvaceti stupňů pokojovou teplotou, v letních měsících to neplatí. Správné nastavení klimatizace by mělo být v létě o pět až sedm stupňů nižší než okolní teplota. Jestliže je tedy venku 33°C, pak bychom měli ochlazovat na 26, což je podle odborníků hraniční hodnota. Ve skutečnosti by teplota měla být ještě zhruba o dva nebo tři stupně vyšší.
I když nám klimatizace zajistí příjemnou pokojovou teplotu, příliv čerstvého vzduchu nahradit nedokáže. Správné větrání místnosti a přísun čerstvého vzduchu jsou pro zdraví velice důležité – jen tak lze předejít bolestem hlavy, únavě nebo nesoustředěnosti. Možná jste si uvědomili, že v klimatizovaných prostorách nemáte takovou žízeň jako při pobytu na sluníčku. A protože samotná klimatizační jednotka vysušuje vzduch, je potřeba nejen pamatovat na pitný režim, ale pokud možno i zvlhčovat místnost. Suchý klimatizovaný vzduch může způsobovat i dehydrataci, která je vyvolávajícím faktorem bolesti hlavy. Kromě hlavy mohou z klimatizace bolest i záda.
Nejhorší situací je přímá expozice chladnému proudu vzduchu, kdy může reflexně dojít ke spasmu šíjových a krčních svalů, ke krční blokádě a bolesti. Klimatizace nedělá dobře ani alergikům a astmatikům. I v tomto případě stojí za zhoršením stavu vysušení vzduchu a teplotní výkyvy. Moderní přístroje už mají zvlhčovače, a dokonce vysoušeče vzduchu v sobě zabudovány. Jste-li na změnu vlhkosti citliví nebo trpíte dýchacími obtížemi, je dobré si pořídit měřič vlhkosti. Optimální vlhkost vzduchu je čtyřicet až šedesát procent.