Cesta na svět trochu jinak

Některé ženy zaskočí zjištění, že jejich porod bude probíhat jinak, než čekaly. Ovšem na samotném faktu, že žena přivede na svět vytoužené dítě, císařský řez nic nemění. A zdaleka ne vždy to musí znamenat zklamání a velkou změnu plánů.

Často se to sice tvrdí, ale Julius Caesar nebyl porozen císařským řezem. Název této operace je spíše odvozen od latinského caesadare=řezat nebo od římského zákona ze sedmého století našeho letopočtu, který se nazýval Lex Caesare. Tento zákon stanovoval, že každé ženě, která zemřela při porodu či na konci těhotenství, bylo rozříznuto břicho, aby bylo zachráněno dítě.

Císařský řez jako operační ukončení těhotenství samozřejmě zůstává operací, ale liší se ten plánovaný od urgentního. Při jasných indikacích proběhne v klidu, s pečlivou přípravou. Veškerá očekávaná rizika se mohou minimalizovat a samotná operace se provádí v době, kdy porod ještě nezačal. Provádí se zpravidla vodorovný řez v podbřišku, který se po zašití a zahojení dobře schová do dolního dílu plavek, takže kosmetický defekt na břišní stěně není velký. Novorozenec se vybaví z těla matky a je předán pediatrovi Porodník uvolní a porodí placentu a nakonec ránu na děloze a břišní stěně zašije. Porod císařským řezem v porovnání se spontánním porodem mírně prodlouží hospitalizaci, propouští se obvykle šest až sedm dní po porodu.

Císařský řez je velmi častá operace. Frekvence jejího provádění se v různých porodnicích liší. Jinak často se tato operace provádí v menší okresní nemocnici než v tzv. perinatologických centrech, kde se soustřeďují rizikové těhotné a předčasné porody z velkého regionu. Odhadem lze říci, že v okresní nemocnici kolísá četnost císařských řezů mezi 10 až 12 %, kdežto v perinatologických centrech může dosahovat až 20 %.

Indikace císařského řezu

Císařský řez se provádí v přísně indikovaných případech, přičemž důvody mohou být na straně matky i plodu. Vybavení dítěte řezem na břiše představuje východisko z nouze, kdy není z jakéhokoli důvodu možný porod přirozenou cestou. Příčin tedy existuje celá řada: větší plod koncem pánevním, nepříznivá poloha dvojčat, naopak velmi nízká porodní hmotnost dítěte, myom, předchozí porod císařským řezem, ortopedické, neurologické, oční a interní problémy.

Císařský řez se dále využívá v těchto situacích:

  • jestliže je plod příliš velký

  • při zúžené pánvi rodičky nebo při nepoměru mezi rozměry pánve a hlavičky plodu

  • jsou-li přítomné známky ohrožení plodu v první porodní době

  • jsou-li přítomné známky ohrožení plodu při tlačení ve druhé porodní době a nejsou-li splněny podmínky pro rychlé ukončení porodu kleštěmi

  • pokud vyhřezne pupečník vedle hlavičky plodu do pochvy při odtoku plodové vody

  • v případě příčné polohy před porodem

  • v případě vcestného lůžka nebo při jeho předčasném odlučování

  • při závažných onemocněních nastávající maminky, která by se mohla porodem dále zhoršit

Císařský řez se provádí buď jako tzv. primární, čili plánovaný, kdy jsou jasné důvody pro operační ukončení těhotenství již dlouho před termínem porodu, nebo jako akutní – při náhle vzniklých komplikacích v průběhu první porodní doby, která nutí lékaře k rychlému porození dítěte. Když je případná komplikace známá, dá se naplánovat operační ukončení těhotenství a budoucí maminka je klidnější, zařídí si vše potřebné s předstihem a vlastně zná i termín narození svého dítěte. Plánovaný výkon se provádí v pracovní době, tedy za přítomnosti veškerého potřebného personálu, transfuzní stanice, laboratoře. Vše je připraveno ke zvládnutí jakýchkoli změn a případných komplikací. Urgentní císařský řez přichází v úvahu až v situaci rozběhlého porodu. Často není čas na epidurální analgezii, takže žena musí mít celkovou anestezii, jde o minuty, proto je výkon otázkou rychlého rozhodování.

Císařský řez na přání?

Císařský řez, stejně jako každá jiná operace, má svá potenciální rizika a reálně hrozící komplikace, které převažují nad rizikem komplikací spojených se samovolným porodem. Důvod pro tuto operaci by proto měl být vždy zdravotnický. Císařský řez na přání je proto z tohoto pohledu velmi diskutabilní. Mnohé rodičce se může zdát porod císařským řezem snazší, protože pokud se provádí plánovaně, lze se vyhnout porodním bolestem. Tento pohled je však zjednodušený. Často si nastávající maminka neuvědomí, že císařský řez je operace jako každá jiná, která vyžaduje dostatečně dlouhou dobu na zahojení jizev na břiše a na děloze. Nedílnou součástí procesu hojení po císařském řezu jsou vždy přítomné bolesti a mnohem delší doba rekonvalescence než po spontánním porodu. A to nehledě k celé řadě dalších komplikací, ke kterým může dojít při operaci nebo až v období hojení.

Správná anestezie

Operace se provádí buď v celkové, nebo svodné anestezii. V některých situacích si lze vybrat z obou možností, ale v akutních případech je nezbytné použít celkovou narkózu. Hlavní výhodou celkové anestezie je rychlost jejího nástupu a s tím i související rychlost provedení císařského řezu, kdy je v případě ohrožení plodu nedostatkem kyslíku každá minuta mezi rozhodnutím se pro operaci a vybavením miminka z dělohy dobrá. Celková anestezie zajišťuje operatérovi klidný průběh operace s dokonalou relaxací svalstva. Nevýhodou je potřeba rychlého vybavení dítěte z dělohy, protože podaná anestetika procházejí poměrně rychle placentou a působí tlumivě na centrální nervový systém plodu. Ze současného hlediska je důležitý také psychologický důsledek celkové anestezie – rodička je ochuzena o prožitek z narození a první výkřik novorozence.

Různé typy tzv. svodné anestezie (epidurální, spinální)jsou v porodnictví velmi populární. V této anestezii lze klidněji a beze spěchu operovat, maminka je plně při vědomí, může aktivně prožít první kontakt s dítětem a slyšet jeho křik po narození. Nevýhodou je pomalejší nástup anestetického účinku, a proto je svodná anestezie využívána zejména u plánovaných císařských řezů, kdy je dostatek času na operaci anejsou přítomné známky akutního ohrožení plodu.

Před plánovanou operací

Příjem je ráno v den operace, v určitou hodinu. Večer před operací si žena může dát pouze lehkou večeři, pít ještě může dle potřeby, nejlépe nesycenou vodu, ale po půlnoci v režimu maximálně dvě deci za hodinu. Léky, které užívá dlouhodobě, užije, jak je předepsáno. V den operace již žádné potraviny, tekutiny podle potřeby, zase ne více než dvě deci za hodinu. Po příjmu následují další podrobné informace o průběhu výkonu. Přesný začátek operace na sále je ovlivněn situací na porodním sále, kde se může třeba zkomplikovat jiný spontánní porod a musí se ukončit akutně císařským řezem. Pokud je císařský řez veden v epidurální anestezii, má obrovskou výhodu, že partner může být s maminkou přímo na sále.

Po operaci je matka odvezena na jednotku intenzivní péče, kde stráví 6 až 24 hodin, podle aktuálního stavu a času operace. Na JIP se monitorují základní životní funkce a jsou tlumeny bolesti. Další výhodou epidurálu je tlumení bolesti probíhající kontinuálně přes zavedený katétr a působící pouze lokálně. Dětské sestry nosí novorozence přikládat po třech hodinách. Vstává se nejdříve za šest hodin do sprchy a druhý den po operaci přichází také rehabilitační pracovnice. Vysvětlí mamince, jak vstát, lehat si a jaké cviky jsou vhodné k dobré poporodní adaptaci. Většinou druhý den ráno se šestinedělka stěhuje na standardní oddělení šestinedělí.

Steh je většinou samovstřebatelný, takže se již nemusí odstraňovat, protože vypadne sám. Jeden prodělaný císařský řez nepředstavuje zásadní nutnost provedení císařského řezu v následující graviditě. Statistiky tvrdí, že riziko prasknutí jizvy na děloze po předchozím císařském řezu není v následujících těhotenstvích výrazně zvýšené, a proto lze po jednom císařském řezu rodit spontánní cestou. Jasnou medicínskou indikaci k porodu císařským řezem představují dva prodělané císařské řezy v anamnéze rodičky. Specifickým důvodem pro porod císařem jsou předchozí operace na děloze. Provádějí se tzv. metroplastiky při vrozených vývojových vadách dělohy nebo operace, při kterých se z děložní sliznice odstraňují větší myomy, po nichž zůstávají na děloze větší jizvy zvyšující riziko jejich prasknutí v průběhu první porodní doby.