Bolestivá záda
Bolesti zad jsou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti. Téměř každého Čecha v životě rozbolí záda a podle některých odhadů má během roku nějaké problémy se zády každý druhý. Obecně platí, že není třeba běžet k lékaři s první bolestí, ale pokud se člověku nepodaří během 72 hodin příznaky alespoň zmírnit pomocí samoléčby – tedy klidu na lůžku, suchého tepla a podáváním analgetik, je na místě se poradit s odborníkem. Jedná-li se o ztuhlost projevující se tlakem či tupou bolestí, pomůže pravidelné cvičení, s nímž můžete začít po opadnutí akutní silné bolesti. Jde-li ovšem o ostrou vystřelující bolest, je vhodné vyhledat lékaře.
Jděte k fyzioterapeutovi, ten vám ukáže různá protažení a cviky, jež uvolňují tlak na skřípnutý nerv, nebo navštivte osteopata, který dělá spinální manipulaci. Ta také uvolňuje tlak na nerv. Bolesti zad se dělí do několika typů: podle toho, jakou část páteře postihují (páteř krční, hrudní nebo bederní – tam jsou potíže nejčastější), nebo podle toho, zda jsou akutní nebo dlouhodobé.
Mohou mít celou řadu projevů: od prosté bolesti svalů přes ostrou bodavou bolest či bolest vystřelující do nohou až po bolesti, které člověku znemožňují některé pohyby nebo vzpřímené stání. K lékaři byste určitě měli zajít v případě, kdy bolest může být příznakem jiného vážného onemocnění: pokud máte najednou i problémy s vyměšováním, cítíte bolest nebo bodání v břiše, máte horečku nebo jste prodělal úraz – například pád nebo úder do zad, který se třeba mohl zdát neškodný. Rizikové jsou také případy, kdy pociťujete intenzivní bolest i v noci, když si lehnete (to bolesti obvykle polevují), nebo když bolest vystřeluje do jedné či obou nohou (hlavně když zasahuje až pod koleno) nebo když vám nohy oslabuje či způsobuje brnění, a také když ji provází úbytek na váze nebo otok a zčervenání v zádové oblasti.
Bolest zad je často způsobena ztuhlými zádovými svaly, které jsou přetížené, protože přebírají práci ochablých břišních svalů. To platí například u lidí, kteří jsou aktivní, rádi sportují, ale svou aktivitou posilují nesprávné pohybové vzorce, a tím si škodí. U těch, kteří mají sedavé zaměstnání, jde o jiný problém – jejich páteř je většinu dne v nepřirozené poloze: dolní záda ztrácejí přirozené prohnutí a horní záda se zase nepřirozeně ohýbají a mezi lopatkami, v ramenou, v oblasti krku je často velké napětí způsobené prací u počítače a stresem, čímž si mohou lidé záda poničit.
Bolesti v oblasti beder, kyčlí i kolen spolu často souvisejí, ovlivňují se navzájem a vždy je vhodné například zjistit, zda pacient s bolestí v tříslech a kyčlích nemá potíže s meziobratlovými destičkami nebo již u něho proběhly degenerativní změny dráždící měkké tkáně v oblasti dolní bederní páteře a kosti křížové. Stejně tak je třeba zjistit, zda nemá artrózu kyčelního kloubu. Ta se naopak může projevit i bolestí v kolenním kloubu. Pokud má pacient bolest v jednom úseku pohybového aparátu, obecně má tendenci ulevovat a přetěžuje tím jinou část pohybového aparátu.
Chodit po dvou je zátěž
Naši předkové nechodili vzpřímeně, chození po dvou je pro páteř mnohonásobně náročnější. Svalstvo chránící páteř před přetížením má tendenci ochabovat. K tomu obvykle více zatěžujeme jednu stranu těla, neumíme správně dýchat, nechráníme páteř před tvrdými dopady, zvedáním těžkých předmětů. Abychom se vyvarovali obezity a oslabení svalů, snažíme se kompenzovat nízkou fyzickou aktivitu sportováním, což ovšem nemusí být vždy výhrou. Pokud si obézní člověk jde zaběhat po betonovém chodníku, páteři a kloubům spíše ublíží. Když si s poškozenými plotýnkami zajde zacvičit do posilovny, může to dopadnout stejně. Ještě před sto lety lidé brzy vstávali, celý den pracovali, ručně dělali většinu prací, chodili pěšky. Fyzická aktivita byla přirozenou součástí dne, styl života byl prostě úplně jiný. Lidé také trpěli bolestmi kloubů a páteře, protože degenerativní změny a artróza přicházely dříve, ale charakter potíží byl jiný.
Záda bolí už v dětském věku. Mnoho dětí do ordinací přichází s těžkou nerovnováhou svalstva trupu, vadným držením těla, poruchami statiky páteře i nohou. Jasně to souvisí s dnešním životním stylem. Děti už neběhají venku jako dříve, ale většinou sedí před počítačem. Tento trend nezměníme, můžeme jen zmírnit jeho negativní následky. Neznamená to ovšem, že děti povedeme pouze k jednomu sportu s orientací na výkon a nebudeme kompenzovat jednostranné zatížení. Pokud se dítě nevěnuje všeobecné tělesné aktivitě, ale zapojuje stále stejné svalové skupiny, dojde k přetížení a poškození pohybového aparátu.
Potíže dvojího charakteru
Potíže s páteří, které nás trápí, lze velice jednoduše rozlišit na strukturální a funkční. Ty první si zpravidla vynutí brzký odborný lékařský zásah, funkční obtíže mnohdy zvládneme sami pomocí cviků, masáží.
V případě strukturálních potíží se jedná o vážnější stavy, jsou podmíněny onemocněním obratlů, meziobratlových plotének různého původu ať už degenerativního (opotřebením), poúrazového, vrozeného, zánětlivého či jakéhokoli jiného, kdy se poruší struktura obratle, struktura ploténky. Postupně dochází k zužování páteřního kanálu buď náhle při výhřezech, nebo postupně při degenerativním onemocnění, nastává omezení prostoru pro míchu a nervové kořeny, rozvoj dráždění a útisku, což později může přerůstat v akutní spinální neboli páteřní krizi, která vyžaduje lékařskou pomoc. Tyti stavy mívají prudký průběh, jsou doprovázené úzkostí, strachem, vyzařováním bolesti do končetin nemizícím ani odpočinkem či po nasazení léků proti bolesti, pohyblivost je výrazně omezena. V těchto případech nebývá účinná žádná z běžných úlevových metod a nemoc si během krátké doby dvou tří dnů, někdy i několika hodin, vynutí lékařské ošetření.
Při funkčních potížích se jedná o porušení funkce páteře v dané oblasti, kdy z různých důvodů (špatné návyky, přetěžování) dojde k omezení hybnosti mezi dvěma obratli, na což jsou vázány další změny jako například svalová stažení, průsaky a otoky. Lidé se těžko pohybují, mají bolesti, které se zhoršují klidem a přechodem z klidu do pohybu, naopak při pohybu polevují, bolest zpravidla nevyzařuje, dobře reaguje na analgetika a antirevmatika, úlevu představuje masáž, nahřívání nebo zábaly. Tyto potíže většinou neomezí schopnost člověka pracovat. Pokud nás bolesti omezují, ale nemají akutní průběh, může pomoci předklon, improvizovaný vis (například přes pohovku), kde nám spodní část těla může volně splývat k podlaze, abychom si záda protáhli.
Už samotný pokus o cvičení ukáže, jakého druhu naše potíže jsou, protože snaha o rozcvičení, rozmasírování a rozpohybování bývá pro pacienty s funkčními potížemi vnímána úlevně, kdežto pokus o vyvěšení a uvolnění u pacientů se strukturálním problémem celou situaci zhoršuje.
Ach, ty ploténky
Prudká pálivá bolest připomínající prásknutí bičem, brnění končetin, svalová slabost, později znecitlivění dané oblasti – tak se projevuje vyhřezlá ploténka (prasknutí prstence ploténky a výhřezu jádra ven). Pokud vyšetření pomocí magnetické rezonance tuto skutečnost potvrdí, lékaři se podle charakteru výhřezu rozhodují pro konzervativní či nekonzervativní postup. Asi 70 až 80 procent výhřezů je možné dlouhodobě léčit neinvazivními, neoperačními metodami. Jedná se o výhřezy, jež v normálně širokém páteřním kanálu nepřesahují polovinu páteřního kanálu, u pacientů, kteří jsou aktivní, nemají nadváhu, degenerativní poškození okolí výhřezu či další rizikové faktory. Co může pomoci stav dlouhodobě stabilizovat? Regulace váhy, cvičení pod vedením fyzioterapeuta, fyzikální léčba, která je schopná kontrolovat, léčit a stabilizovat zánětlivé změny vážící se k degenerativním změnám typu výhřezu.
Není to infarkt, „jen“ skřípnutý nerv
Bolí vás u srdce? Může to být skřípnutý nerv. Poznáte to podle toho, že vás v hrudi pobolívá zejména při nádechu. Když obratle utlačují nervy v krční páteři, nejenže to dost bolí, ale také vám mravenčí v ruce tak, že třeba úplně znecitliví.
Skřípnutí nervu může způsobit vyhřezlá ploténka, artritida či kostní výrůstky. Nejčastěji k němu dochází v páteři, krku, zápěstí či loktech. Kromě bolesti se projevují také brněním, svalovou křečí, ztuhlostí, a dokonce ochrnutím končetin. Nejznámějším problémem způsobeným skřípnutým bederním nervem je tzv. „houser“. Hlásí se bolestmi páteře v kříži, kde nervy utlačují kostní výrůstky na obratli, vysunuté ploténky nebo celé obratle. Bodavá bolest navíc často vystřeluje do nohou až po chodidlo. Houser nás postihne při prudkém pohybu do předklonu spojeném s rotací těla nebo po zvednutí těžkého břemene. Podobným způsobem si ale člověk může nešetrným pohybem pochroumat i oblast páteře krční. Akutní bolest se obvykle objevuje tam, kde už je člověk nějak oslaben – například kde jsou svaly nevhodně zatěžované nebo kde už v minulosti záda utrpěla úraz či jiné poškození.
V žádném případě skřípnutý nerv v zádech nepodceňujte. Když je tlak na nervové struktury moc silný, mohou se poškodit a vy budete v mírném předklonu chodit hodně dlouho.
Samoléčba doma
Nechat poškozené místo odpočívat je nejsnazší cestou k okamžité úlevě od bolesti. Nepřepínejte se a nic těžkého nezvedejte, dopřejte si spánek navíc. Ke znehybnění postiženého místa použijte ortézu nebo dlahu. Dovolí vám dělat aspoň základní pohyby. Pokud je skřípnutý nerv důsledkem syndromu karpálního tunelu, použijte zápěstní nebo loketní ortézu.
Střídejte ledové a teplé obklady. Led přikládejte 3-4 krát denně na 15 minut, tím se zmírní zánět. Pak použijte ohřívací láhev nebo ohřívací podložku, abyste uvolnili svaly a podpořili krevní oběh, který pomůže uzdravovací proces urychlit. Myslete i na to, že páteři prospívá teplo. Chraňte ji před prochladnutím a v případě bolesti zahřívejte tzv. suchým teplem. Naopak teplo vlhké, například horká koupel, vašim zádům dobře neudělá. Dopřejte si masáž. Ale ne intenzivní, protože silný tlak by mohl bolest zhoršit. Naopak si dopřejte jemnou masáž v blízkosti postiženého místa. To pomůže nervu, aby se uzdravil. Zároveň nezapomeňte pít hodně vody, aby se tělo vyčistilo od toxinů, které se při masáži uvolňují.
Prevence – cvičení
Základním způsobem, jak předcházet bolestem zad, je cvičení. A to takové, které tělo posiluje rovnoměrně, přiměřeně a fyziologicky. Vhodné jsou mírné aerobní aktivity (chůze, plavání) nebo posilování břicha a zad – konzultované s fyzioterapeutem a spojené s vylepšováním pohyblivosti kyčlí. Pro ty, kdo mají ochablé břišní svaly, se doporučuje pilates na jejich posílení a jóga na protažení. Lidem se sedavým zaměstnáním velmi pomáhá jóga. Jednak se soustředí na pomalé uvolňování svalů a jemně gravitací působí na klouby, obratle a vazy. Za druhé pracuje s dýcháním do břicha, které je pro náš nervový systém velmi uklidňující e vede ke zklidnění mysli. Samozřejmostí je udržovat si optimální váhu: pokud se v těle ukládá tuk, může ho vychýlit z přirozené pozice (zatěžuje to především zádové svaly).
Jestli máte sedavé zaměstnání, důležitá je židle, na které sedíte. Měla by mít opěrky na ruce, zádové opěradlo by mělo mít vyklenutou plochu v bederní části a na opěradle by záda měla spočívat celou plochou.
Pozor je třeba dávat všude tam, kde hrozí nekontrolovatelné pády a srážky (při kopané, basketu, házené). Obecně do rizikových patří halové sporty, kde je velký odpor podlahy a na klouby a páteř jsou kladeny značné nároky při prudkém brzdění a změně směru. Plavání je všeobecně prospěšná sportovní aktivita, téměř za všech okolností, s jedinou podmínkou – že pacienti mají osvojený správný plavecký styl. Pokud si tím nejsou jistí, měli by používat pouze plavání naznak. Pokud totiž plaveme na břiše (prsa, kraul) s nepřirozeným záklonem hlavy, kdy se bohužel reflexně aktivují vzpřimovače v celém úseku páteře, způsobíme si tak nakonec více škody než užitku. Lehce dostupným sportem, téměř bez rizika, je nordic walking neboli severská chůze. Můžeme ji praktikovat celý rok, prakticky nemá limity z hlediska dostupnosti sportovišť a vybavení. Pohyb, který připomíná období, kdy jsme patřili mezi čtyřnožce, čili kvadrupedální lokomoci (pohyb na všech čtyřech), zapojuje téměř vymizelé mechanismy a reflexy, které jsou obsaženy v každém organismu, a aktivuje svaly, o nichž ani nevíme, že je máme.
