Oči
Poslední výzkumy poukazují na to, že očních vad neustále přibývá. Důvodem může být špatná strava, nadužívání počítačů, špatné osvětlení, genetické predispozice apod. Děti bývají často doslova přilepené u obrazovek a trpí naprostým nedostatkem denního světla. Říká se, že žádný jiný orgán lidského těla nepřitahuje ostatní tak velkou a tak magickou silou jako oči.
Něco málo z historie
Charles Darwin si uvědomoval, že evoluce v případě tohoto dokonalého orgánu jakým oko bezesporu je, „zdá se být v nejvyšším stupni absurdní. Lidstvo o napodobení této perfektnosti usiluje již dlouhodobě, alespoň pokud se jedná o její estetické provedení. Již starověcí Egypťané vyráběli umělé oči z bronzu a alabastru a umisťovali je na rakev, aby mrtví mohli najít svoji cestu k věčnosti. Na nejstarší protetické oko zřejmě narazili archeologové v Iránu, kde nedávno objevili prastarou kostru perské kněžky. V levém očním důlku měla umělé oko vyrobené z materiálu, který je podobný dehtu a živočišným tukům, navrchu pokryté tenoučkou vrstvou zlata. V oku byla zvýrazněna také duhovka, stejně jako vlásečnicové žilky taktéž ze zlata. Stáří této náhrady, kterou prý žena nosila delší čas a dle všeho pro ni byla také i velice nepříjemná, se odhaduje na 5 000 let. Oko se muselo okázale třpytit a své nositelce propůjčovalo nadpřirozen vzhled.
Rohovka
Rohovka tvoří průhledný zevní obal oka a představuje nejsilnější oční čočku s pevným nastavitelným ohniskem. Rohovka je složena z pěti vrstev. Zevně se nachází epitel, pod ním je tzv. Brownova vrstva a dále vazivová vrstva, která je tvořena vlákny bílkoviny kolagenu. Jedná se nejtlustší část rohovky a pomáhá ji chránit proti infekci. Z vnější strany omývají epitel trvale slzy. Bez slz by rohovka neměla trvale ochranu před mikroorganismy, nečistotami a prachem.
Duhovka a čočka
Duhovka spolu s čočkou utváří zadní stěnu přední oční komory. Je zbarvená různým množstvím pigmentu, tím získává barvu, která je viděna zvenku. Úkolem duhovky je regulace množství světla, která přichází do oka. V těsně blízkosti za duhovku se nalézá měkká, elastická a průhledná čočka.
Sklivec
Za čočkou se rozprostírá zadní oční komora, která je vyplněna sklivcem, což je průhledná gelovitá hmota. Díky ní má oko pevnou a pružnou konzistenci. Středem hmoty sklivce prochází kanálek, který je pozůstatkem po tepně, která v průběhu vývoje zanikla.
Sítnice
Je tvořena tyčinkami a čípky. Tyčinky jsou citlivé na světlo a v sítnici se nachází tři druhy čípků a každý je specializovaný na jednu barvu. Čípky jsou zodpovědné za jas i barvu. Nejvíce jsou nahromaděny v zadní oblasti sítnice a zde čočka soustřeďuje světelné paprsky. Každou buňku sítnice spojuje se zrakovou oblastí mozkové kůry nervové vlákno.
Častá onemocnění
Rohovka bývá vystavena různým druhům zánětu. Mezi typické příznaky patří bolest oka, zarudnutí, rozmazané vidění nebo zakalení rohovky. Tyto příznaky by měly být lékařsky ošetřeny. Někteří lidé mají rohovku nesprávně zakřivenou, tím se na sítnici vytváří zdeformovaný obraz. Tato vada se nazývá astigmatismus a koriguje se pomocí brýlí.
Úrazy oka
Oko patří k velice choulostivým orgánům, který je uložen v očnici. To je v podstatně kostěná schránka, která oko zčásti chrání. Přední část, nejvíce zranitelná, je chráněná víčky. Při úrazu oka může dojít jak k jeho zhmoždění, tak k perforujícímu poranění. V případě těžkých devastujících úrazů pak k poškození nitroočních tkání a struktur v jehož důsledku může dojít ke ztrátě vidění. Jestliže není naděje na bezpečnou záchranu zraku poraněného oka, jsme nuceni přistoupit k odejmutí oka. Dalším důvodem odejmutí oka může být oční nádor, slepý a bolestivý nebo kosmeticky závadný bulbus.
Nové technologie
V posledních letech se velice změnily operační postupy a v této oblasti došlo k výraznému pokroku. Jedná se zejména o neustálé zdokonalování jak vyšetřovacích metod, tak chirurgických postupů a technologií. Dnes jsou odborníci schopni přesně zmapovat a zobrazit stav rohovky, čočky, sítnice nebo zrakového nervu. Díky moderním implantátům umíme nahradit rohovku, duhovku nebo čočku. Stále ve větším měřítku se k léčbě očních chorob využívá laserových technologií, a to nejen v případě refrakčních vad, ale i k odstranění šedého zákalu. Jednotlivé kroky operace jsou pomocí laserového paprsku provedeny s robotickou přesností, které by lidská ruka nebyla schopna.
Oční protézy
Za otce oční protézy je považován francouzský chirurg Ambrosie Pare. Jeho produkt byla kůží potažená deska s malovaným okem, řasami a očním víčkem, upevněná na kovu, který se ohýbal kolem pacientovy hlavy. V průběhu let se s protézami experimentovalo a oční protetika zkoušela nahradit estetickou funkci zraku pomocí nejrůznějších materiálů – zlata, chrupavek, tuku, kost, očí zvířat hliníku, gumy, ovčího střívka, rašeliny, korku. Následně slavní benátští skláři vyráběli oči skleněné. Poptávka po očních protézách se velice zvýšila po druhé světové válce. S postupem let bylo jasné, že oční protézy mají zejména estetickou funkci. Udržují v pořádku slzný systém pacienta, jsou nezastupitelné v jeho duševní, a tím pádem i fyzické rehabilitaci.
Onemocnění čočky
Zhruba polovina dospělé populace v rozvinutých zemích nosí brýle kvůli defektu oční koule, čočky nebo řasnatého svalu, který čočku zakřivuje. Když je průměr oka prodloužený (oční koule je protažená nebo omezená elasticita čočky, pak je dobré vidění na blízko, ale špatné na dálku: člověk je krátkozraký. V případě kratšího průměru oka nebo ztluštění čočky je vidění na dálku dobré, ale člověk vidí špatně na blízké předměty a nemůže číst – je dalekozraký.
Šedý zákal
Při šedém zákalu se jedná o zakalení čočky postižené osoby, které se tím změní zrak tak, že vidí jakoby pomalu zamrzajícím okem. Velkou část šedých zákalů způsobuje cukrovka. Zákal je nebolestivý a postupuje pozvolna a pomalu.
Onemocnění sítnice a zrakového nervu
Jestliže se sítnicová tepna uzavře například krevní sraženinou, dojde k náhlé a úplné slepotě postiženého oka. Naštěstí k tomu dochází pouze velmi ojediněle. V některých případech zrakový nerv při nějakém onemocnění oteče a tepnu procházející kostěným kanálem utlačí. Někdy popraskají stěny tepen vinoucích se po povrchu sítnice a vylitá krev zabrání přístupu světla.
Zánět samotného zrakového nervu bývá také u roztroušené sklerózy. Důsledkem toho je zvláštní zraková porucha, která se projevuje vytvořením další slepé skvrny na sítnici a výpadem části zorného pole. Jestliže je zánět silný tak se zrakový nerv vyklenuje nad povrch sítnice a je zarudlý. Nejrůznější poruchy zraku bývají také známkou nádoru podvěsku mozkového. Charakter zrakové poruchy závisí na tom, jaká nervová vlákna nádor utlačuje.
Šilhání
Při šilhání dochází k neschopnosti zaměřit obě oči na stejný bod ve stejnou dobu. Příčinou j e „lenost“ některého z okohybných svalů, které oční koulí pohybují.
Nystagmus
Jedná se o opakované a mimovolné škubavé pohyby očí. Vždy jsou postiženy obě oči najednou a bývají patrně v jakékoliv poloze očí. Někdy je však lze zaznamenat, pouze když jsou oči stočené určitým směrem. Tento problém se může vyskytnout i u jinak zcela zdravých jedinců. Pohyb oka se uskutečňuje pomocí šesti okohybných svalů. Každý z nich má svůj vlastní nerv, který pochozí z motorické oblasti mozku.
Transplantace rohovky
Provádí se v případě, když je centrální část rohovky poškozena úrazem nebo nemocí, zjizvená nebo jinak deformována. V těchto případech může ztenčená rohovka vytvořit i zcela nepravidelný kuželovitý tvar. Z postižené rohovky se vyřízne kulatý střed obsahující poškozenou tkáń. Provádějí se dva druhy operací - rohovka se může odstranit bud v celé tlouštce nebopouze neúplně, tedy její povrchová část.
Zabarvení očí
Zbarvení očí kromě genetiky může ovlivnit několik faktorů, jako jsou stres, užívání léků, celkové onemocnění. Někdy může změna barvy duhovky signalizovat nemoc, o které neměl pacient ani tušení.