Chybí vám spánek?

Poruchy spánku mohou trápit děti i dospělé. Jedním z faktorů, proč se poruchy spánků objevují, současný trend příliš liberální výchovy. Příliš tolerantní rodiče nechávají na dítěti, aby si samo určilo, kdy a za jakých podmínek bude chodit spát. To však není správné. Především menší děti potřebují k navození spánkového režimu jasně daná pravidla, které musí vycházet od rodičů.

Nedostatek spánku

Odborníci upozorňují, že dlouhodobý nedostatek spánku vede k poruchám chování, nesoustředěnosti, učení a v případě apnoe (chvilková zástava dechu) je negativně ovlivněn také kardiovaskulární systém. Nedostatek hlubokého spánku pak vede k poruchám obranyschopnosti a v některých případech také k poruchám s růstem. Nespavost v dětském věku je spojena s vyšším výskytem depresivních a úzkostných příznaků.

Spánek nabíjí

Spánek představuje pro naše tělo něco jako nabíječka pro mobilní telefon. Během spánku dochází ke zpomalování dýchání, srdeční činnosti, klesá spotřeba energie a mozek se připravuje na to, až bude opět během dne pracovat na plné obrátky. Jestliže člověk nemá dlouhodobě kvalitní spánek, nemohou složité procesy v mozku být vykonávány dobře.

Co se děje po usnutí?

Zhruba hodinu a půl po usnutí, kdy tělo postupně přechází do útlumu, se u spícího člověka zrychlí tep, zvýší se spotřeba kyslíku a krevní tlak, dýchání a tělesná teplota kolísají. Často se mu zdají sny. Spánek v této době doprovází rychlé horizontální pohyby očí, proto se toto stadium nazývá REM, tedy rapid eye movements. Tato fáze má pravděpodobně význam pro prostorovou paměť a její celkové pročištění. Dochází při ní k „vymazání“ slabých podnětů a zakódovaných těch silných a také k zapamatování vzpomínek REM se střídá s fází, kterou označujeme jako NREM. Součástí tohoto stadia je hluboký spánek, při němž tělo nabírá energii a dochází ke komplexní obnově organismu. V noci pracují ledviny, játra, žlučník, kůže a také imunitní systém, který se v podstatě obnovuje. Naopak odpočívá kardiovaskulární systém, plíce a střevo. Během noci prochází člověk celkem pěti spánkovými cykly, jednotlivé fáze se přitom střídají.

Nespavost

Patří mezi nejčastější poruchy spánku u dětí. Zahrnuj problematické usínání, časté a brzké probouzení, ale také přerušovaný spánek. Mezi nejčastější příčiny nespavosti patří stresové situace v rodině, nevhodné návyky před spaním, užívání některých léků nebo strach.

Denní spavost

Nadměrnou denní spavostí trpí až pět procent dětí. Někdy se stává, že dítě prospí až 16 hodin denně. Ráno se děti špatně probouzí, přes den opět usínají, při některých poruchách na minuty, při jiných delší dobu. Mírnější forma se může projevit třeba pouze ospalostí při jednotvárných činnostech. Např. u jízdy v dopravním prostředku, sledování televize apod. Velký podíl na snížení bdělosti během dne mají poruchy nočního spánku, nedodržování pravidelné životosprávy a spánkové hygieny.

Noční ponocování

Některé děti prostě neusnou ani před půlnocí, kdyby sebe více chtěli. Zpravidla usínají po druhé hodině ranní a dopoledne logicky vyspávají, což bývá zdrojem problémů. V období dospívání dochází k určitému posunu ve vylučování spánkového hormonu melatoninu, který navozuje spánek, a proto ospalost nastupuje později. Výrazně přispívá také častá změna životního režimu (dospívající přesouvají své aktivity do večerních a nočních hodin). Jaké existují možnosti pomoci? Kromě postupného posouvání doby usínání a probouzení, lze také vyzkoušet podávání melatoninu, tedy spánkového hormonu. Jestliže se podaří dosáhnout uspokojivé doby usnutí, je nezbytné v takto nastaveném režimu pokračovat.

Noční děsy

Souvisí s rozvojem fantazie dítěte a někdy se objevují pravidelně. Dítě se většinou samo probere, ale má strach usnout.