Operace kýly

Mezi hlavní příčiny kýly patří vrozené oslabení břišní stěny, které se může objevit kdykoliv v průběhu života. Ve vyšším věku může břišní kýlu zapříčinit zvedání těžkých předmětů, nadměrná tělesná váha, déletrvající namáhavý kašel nebo potíže při vyprazdňování, které jsou způsobeny zácpou.

Co patří mezi riziková místa?

Jestliže si nahmatáme bulku, či vyvýšeninu v dutině břišní, jedná se s velkou pravděpodobností o kýlu. U mužů se bulka objevuje často v šourku nebo v oblasti třísel. Jedinci s nadměrnou hmotností mají nejčastěji kýlu v místě přechodu stehenní tepny z břicha nebo u žen po vícečetných porodech.  V některých případech je nutné operovat kýlu u dětí.

Pevnost vaziva

Jestliže máme kýlu v dutině břišní, dochází k „vyboulení“ části tkáně, která je obalená pobřišnicí.  Přetrvává názor, že oslabená žilní stěna je největším důvodem potíží s kýlou. Určité riziko souvisí také se stavem vazivových tkání, které drží žilní stěnu, menisky, vazy v kolenou a pevnost dutiny břišní. S potížemi s vazivovou tkání souvisí také potíže, jako je např. utržený meniskus, hemoroidy, křečové žíly apod.

Typy kýly

Mezi hlavní typy kýly patří:

• Tříselná kýla – vyboulení části střev tříselným kanálem
• Pupeční kýly – části střev vyboulí břišní stěnu v oblasti pupku, což se stává často u dětí
• Stehenní kýla – část střev se sesune dolů a vypadá jako otok v horní části stehna
• Brániční kýla – vytlačení žaludku směrem ke hrudní dutině skrz otvor v bránici. Vyskytuje se často u obéznějších jedinců a také u kuřáků
• V jizvě – následkem chirurgického zákroku může dojít k oslabení svalstva.

Uskřinutí kýly

Bolest je hlavním příznakem a v případě, že  v postižené oblasti dojde ke zhoršení přítoku krve, hrozí nebezpečí nekrózy, dojde k rozpadu a odumření tkáně nebo může dojít k situaci, kdy se střevní obsah dostane do břišní dutiny. V takových případech je nezbytný operační zákrok.

Jaké jsou komplikace u kýly?

Jestliže dojde k zaškrcení cév zásobujících orgány v kýlním vaku krví, představuje to komplikaci, která ohrožuje život. Uskřinutí kýly může nastat při zvýšeném tlaku na kýlní vak nebo při vtlačení další střevní kličky, která utlačí krevní cévy. Nejprve dojde vždy k utlačení žíly, které mají měkčí stěnu, což vede k nahromadění krve v orgánech v kýlním vaku a k jejich otoku. Tím se dále dojde ke zvýšení tlaku na tepny, které se nakonec rovněž uzavřou. V konečném důsledku to může způsobit odumření části střeva uzavřené v kýle. Kýla, která předtím byla nebolestivá a na pohmat měkká nejde zatlačit zpět do břicha jako dříve. Jestliže již došlo k rozvinutému uskřinutí, má postižený velké bolesti, nafouklé břicho a trpí zácpou. Nejčastěji dochází k uskřinutí kýly stehenní, tříselné nebo pupeční.

Léčba

Jestliže existuje zjevná příčina kýly, jako je obezita, kašel nebo zácpa, je nezbytné ji podle možností léčit. Léčba tříselné kýly spočívá buď v jejich zpevnění kýlním pásem, nebo operačním zákroku. Existují kýlní pásy různých tvarů a velikostí. Jeho účelem je vytvářet z vnějšku tlak na místo, v němž kýlní vak proniká pod kůži. Nevýhodou kýlních pásů je jejich nepohodlnost a v případě větších kýl může dojít k útlaku na cévní stopku. Za určitých okolností může jejich používání představovat jistá nebezpečí. Vhodnější léčbou kýly je její včasná operace. Jejím důvodem je buď snaha o prevenci uskřinutí kýly v budoucnu, nebo skutečnost, že kýla postiženého obtěžuje nebo mu zabraňuje ve výkonu povolání. Při operativním výkonu se obsah kýlního vakuu opatrně vrátí do břišní dutiny a krček vaku se zašije. Zbytek kýlního vaku se ořízne a provede se úprava břišní stěny a v případě nutnosti její zpevnění. K nápravě oslabených míst v břišní stěně se v posledních letech používají syntetické síťky, které jsou všívány do místa defektu.