Častý ženský problém
Myomy a cysty na vaječnících patří mezi nejčastěji stanovené diagnózy u gynekologa. Mohou způsobit řadu obtíží, ale zároveň jsou dobře léčitelné.
Myomy trápí téměř polovinu žen
Myomy postihují téměř 40 % žen fertilního věku. Jedná se o nezhoubné nádory vzniklé z děložní svaloviny. Mohou se objevit ojediněle, ale může se jich vytvořit více najednou. Jejich růst je vázán na plodné období ženy (v době před nástupem menstruace se nevyskytují) a souvisí s působením ženského pohlavního hormonu estrogenu. Nejčastějším obdobím vzniku myomů je období po třicátém roce. Myomy nevzniknou ze dne na den, tento proces je pomalý a postupný. Rostou rychlostí zhruba 1 až 2 centimetry za rok, po 35. roce věku je jejich růst pomalejší. Při běžném gynekologickém vyšetření lze odhalit myom o velikosti 3 cm, vyšetřením pomocí moderních ultrazvukových přístrojů je možné zachytit myomy od velikosti 5 milimetrů, menší myomy diagnostikovat nelze.
Rizikové faktory
Tvorbou myomů jsou nejvíce ohroženy ženy bezdětné, respektive ty, které nikdy nebyly těhotné. Jako jeden z rizikových faktorů je uváděn i časný nástup menstruace, její zahájení před desátým rokem. Vyšší výskyt myomů je doložen u žen kuřaček a u žen s obezitou – vyšší podíl tuku hraje důležitou roli při tvorbě pohlavního hormonu estrogenu. Do souvislosti s výskytem myomů se také dává faktor stravy, zejména zvýšená konzumace hovězího masa a alkoholu. Vliv může mít i nedostatek vitaminu D. Dosud žádná studie neprokázala, že by užívání hormonální antikoncepce, a to i dlouhodobé, zvyšovalo riziko vzniku myomů nebo urychlovalo jejich růst.
Obdobím, kdy může dojít k rychlejšímu vzniku myomů, je těhotenství, zejména jeho první tři měsíce. Podle některých studií druhý a třetí trimestr těhotenství z pohledu růstu myomů nejsou rizikové. Poporodní remodelace dělohy může dokonce způsobit spontánní vymizení menších myomů. Ke zpomalení růstu myomů či k jejich zmenšení dochází v postmenopauze, kdy organismus vlivem vyhasnutí funkce vaječníků produkuje méně estrogenů. Myomy v těhotenství většinou nejsou rizikové. Na druhé straně však za nepříznivých okolností mohou být příčinou ztráty těhotenství, krvácení a předčasného porodu. Výjimečně vyžaduje nepříznivé uložení myomu nutnost zvolit porod císařským řezem. Zvláštností není, když o těhotenství uvažuje žena, která již podstoupila odstranění myomu. V takovém případě se však doporučuje otěhotnění s alespoň ročním odstupem od výkonu.
Sledování a léčba
Myomy o sobě nedají dlouho vědět, když se ale objeví zdravotní komplikace, je třeba zahájit léčbu. Myomy bezpříznakové, pokud nedosahují extrémních rozměrů, stačí pravidelně sledovat. Mezi příznaky myomů patří zejména krvácení mimo cyklus ženy, bolestivá menstruace, bolest v podbřišku či během pohlavního styku, případně zvětšení břicha. Důvodem k zahájení léčby je i jejich rychlý růst.
Základní rozdělení chirurgické léčby myomů je na zákroky, během nichž dojde k odstranění myomů při zachování dělohy, a výkony, při kterých je spolu s myomem odstraněná i celá děloha. Při chirurgické léčbě je možné uvažovat o operaci přes stěnu břišní, ať už otevřeně nebo laparoskopicky. Před operací lze ještě zahájit léčby farmakologickou za pomoci tablet s cílem zastavit růst myomu nebo jej alespoň o něco zmenšit, což může následný zákrok usnadnit. O tom, která varianta chirurgického výkonu je pro ženu vhodná, rozhoduje lékař na základě velikosti a počtu myomů, jejich umístění v děloze a dle věku pacientky.
Brání-li myom ženě v otěhotnění, eventuálně jsou-li obavy, že by dělal problémy v těhotenství, lze ho odstranit chirurgicky. Malé podslizniční myomy lze odstranit přístupem pochvou přes hrdlo děložní, takzvanou hysteroskopií. Myomy, jež prorůstají svalovinou, rostou a deformují dutinu děložní, se odstraňují laparoskopicky.
Cysty
Cystu si můžeme představit jako vejce s blanitou stěnou. Rozměry cysty mohou být od několika milimetrů, ale cysty mohou být i patnácticentimetrové. V gynekologické praxi rozlišujeme několik druhů cyst. Folikulární cysty nejsou ničím jiným než neprasklým vaječným folikulem, který dál roste. Cysty žlutého tělíska, jak již jejich název napovídá, vznikají ze žlutého tělíska, které se nachází v kůře vaječníků a za normálních okolností stojí za produkcí hormonů estrogenu a progesteronu. Existují ale i další typy cyst, například endometroidní, jež se tvoří v místech abnormálního výskytu děložní sliznice – kdekoli v malé pánvi i mimo ni. Anatomická stavba cyst je velmi rozmanitá, od neškodných jednokomorových hladkostěnných přes komplexní cysty obsahující zárodečné tkáně až k cystám, které jsou součástí zhoubného onemocnění.
Malé cysty na vaječníku obvykle nezpůsobují žádné zdravotní potíže a žena o nich ani nemusí vědět, pokud je lékař neobjeví při preventivní kontrole ultrazvukovým vyšetřením. Mnohdy se stane, že cysta zcela samovolně zmizí. Jiné je to v případě velkých či mnohočetných cyst. Ty mohou být příčinou bolestí v podbřišku, problémů s menstruací a rovněž důvodem potíží s otěhotněním. Ve vážných případech, pokud dojde k prasknutí větší cysty, se mohou objevit křeče, nevolnost a krvácení.
Podle typu cysty lze zvolit léčbu. Nezhoubné cysty většinou zmizí sami samy, a to během několika menstruačních cyklů. Pokud nedělají žádné obtíže, lze je sledovat i delší dobu. Jestliže však rostou a dělají obtíže, uvažuje se operativním řešení. Obvykle se volí laparoskopický přístup, výjimečně lze cystu odstranit i punkcí.
Dobrý lékař by ale neměl při nálezu cysty jen mávnout rukou. Cysty se vzhledově podobají nádorům na vaječnících a někdy je těžké je rozlišit. Pokud má lékař podezření na nádor, může provést punkci. Z cysty se odebere vzorek, který se podrobí histologickému rozboru. Jinou možností je operační odstranění podezřelého útvaru. Lékař by měl zpozornět hlavně u žen v přechodu. V tomto věku je totiž mnohem větší riziko, že už nejde o neškodnou cystu, ale nádor. Účinnou prevencí vzniku cyst je antikoncepce s vyšší dávkou hormonů. Nádory na vaječnících naštěstí nejsou vždy zhoubné. Poměrně běžně se tvoří útvary nezhoubné, odborně zvané kystomy. Mohou dosahovat velikosti až třicet centimetrů, a proto je nutné je odstranit. Utlačují totiž okolní tkáně, například cévy, močové cesty či střevo. Na rozdíl od zhoubných útvarů se nešíří do jiných orgánů, proto nejsou zdaleka tak nebezpečné.
Vaječníky jsou příčinou neplodnosti až u čtyřiceti procent žen, kterým se nedaří otěhotnět. Podmínkou pro otěhotnění je mimo jiné zrání vajíčka, přítomnost ovulace a průchodný alespoň jeden vejcovod. Velmi častý je syndrom polycystických vaječníků. Příčinou je nerovnováha hormonů. Ve vaječnících se tvoří větší množství cyst a nenastává ovulace. Nemoc poznáte podle vynechávající nebo zcela nepřítomné menstruace, přibývání na váze nebo nadměrného ochlupení. K léčbě se používají hormonální léky. Nadměrný vznik cyst se potlačuje pomocí antikoncepčních pilulek. Předpokládá se, že když žena po léčbě pilulky vysadí, její vaječníky budou znovu fungovat normálně. Když se ani po hormonální léčbě nevytvoří vlastní vajíčka nebo se jí stále navzdory přítomnosti vajíček nedaří otěhotnět, je řešením darování vajíčka od anonymní dárkyně.
Prevence ženských problémů
Gynekologická zdravotní prohlídka je hrazena pojišťovnou 1x za rok, ženy by proto ve svém zájmu měly toto rozpětí dodržovat. Mnohá závažná onemocnění včetně rakoviny děložního čípku se rozvíjejí nepozorovaně, skrytě. Nemáme šanci rozpoznat něco, co je množné odhalit pouze vyšetřením u odborníka. Proto je nezbytná pravidelnost kontrol.
Onemocnění čípku nemusejí do jisté doby provázet žádné příznaky pociťované ženou. Občas se sice mohou projevit nespecifické projevy, jako je nadměrný výtok, nepravidelné špinění a podobně, což jsou určité signály, že se něco děje, ale často k nim nedochází a žena tak o změnách na čípku vůbec neví. K jejich odhalení dojde až během preventivní prohlídky. Během ní se čípek kontroluje pomocí kolposkopu (mikroskopu) a dále se nabírají stěry, tzv. cytologie, které se posílají do laboratoře, kde se vyhodnocují. Zvýšený výskyt změn na děložním čípku bývá u mladých žen, jež častěji střídají partnery, a tím se vystavují většímu riziku nákazy virem HPV, který pak může způsobovat až rakovinu děložního čípku. Ta ale může postihnout všechny ženy, proto je preventivní prohlídka důležitá v každém věku.
Preventivní prohlídka zahrnuje anamnézu, pak následuje vlastní gynekologické vyšetření, kontrola zevního genitálu, vyšetření v zrcadlech, kde se sledují případné změny v pochvě a na děložním čípku a poté palpační vyšetření – vyšetření dělohy, vejcovodů a vaječníků pohmatem. Gynekolog v rámci preventivní prohlídky provede i ultrazvukové vyšetření.
Záněty mohou způsobit komplikace
Pochva není sterilní prostředí, je osídlena řadou mikroorganismů. Přirozenou rovnováhu však narušují mnohé faktory; užívání antibiotik, koupání na veřejných koupalištích, aktuální pokles imunity nebo nákaza některým pohlavně přenosným onemocněním. Dojde-li k přemnožení nežádoucích bakterií či kvasinek, objeví se nežádoucí výtok (různé intenzity a charakteru). Příčinou zánětu vejcovodů bývá zpravidla infekce, která se do nich může dostat buď z okolí (z jiné části těla), nebo vzestupně z děložního čípku. Zánět vaječníků se projevuje především bolestí v podbřišku. S léčbou je třeba začít včas, aby zánět nezpůsobil pozdější komplikace.
Poměrně časté jsou u žen též infekty močového ústrojí. Snadnému šíření infekcí v této oblasti napomáhá anatomie ženské hráze – ústí močové trubice je uloženo těsně nad poševním vchodem a umožňuje tak snadný přestup bakterií mezi těmito orgány. Proto infekce močového měchýře může být provázena výtokem a naopak. Chronické poševní infekce a infekce močových cest vznikají často na podkladě oslabené imunity a v ideálním případě by se měly řešit ve spolupráci s imunologem, který podrobnými krevními testy může odhalit pravou příčinu tohoto stavu.
Typickým nepříjemným problémem bývají mykózy, tedy kvasinkové infekce genitálu (přemnožení kvasinky Candida albicans), které se projevují nepříjemnými svědivými pocity v pochvě a hrudkovitým výtokem. V prevenci je důležité se vyhýbat sladkostem (včetně sladkých nápojů) a dbát na zdravý životní styl včetně aktivního pohybu. Vraťte se k bavlněnému spodnímu prádlu, noste volnější oděv a myslete na to, že klasická mýdla a sprchové gely nejsou mnohdy pro intimní partie vhodné.
U mladších žen a žen středního věku se občas vyskytuje zánětlivé onemocnění pánve. Jde o infekci, která vzniká v pochvě nebo na děložním hrdle, proniká do vejcovodů a nakonec může napadnout i vaječníky. Příčinou jsou nejčastěji pohlavně přenosné nemoci, chlamydie nebo kapavka. Lehčí stupeň nemoci na sobě žena vůbec nemusí pozorovat, těžší se projevuje výraznými bolestmi v podbřišku, žlutým nebo zeleným výtokem z pochvy, nevolností, zvýšenou teplotou, zvracením a třesavkou. Samoléčba neexistuje, žena musí k lékaři, ten ji vyšetří, odebere krev a provede ultrazvukové vyšetření. Nutná je léčba antibiotiky, někdy i pobyt v nemocnici. Ani po vyléčení však není vyhráno. V důsledku zánětu se totiž mohou na vaječnících vytvořit srůsty, které pak brání otěhotnění a způsobují bolesti při ovulaci.
Každá kapka se „počítá“
Inkontinence je každý nechtěný únik moči. Ať již po námaze, smíchu, fyzické aktivitě nebo pouze v důsledku zakašlání (stresová inkontinence). Na vzniku tohoto typu inkontinence se mohou podílet pokles pánevního dna, porody, vrozená dispozice, nedostatek ženských hormonů v menopauze, infekce močových cest, nevhodný životní styl či obezita. Dále existuje tzv. urgentní inkontinence, která je známá pod názvem hyperaktivní močový měchýř, což se projevuje častým nutkáním na močení. Někdy se oba tyto typy mohou prolínat.
Únik moči, sestup pánevních orgánů a hyperaktivní močový měchýř obtěžuje především ženy od 40. roku nebo ženy po komplikovaných porodech, kdy byl poškozen závěsný aparát pohlavních orgánů. Postihují poměrně velkou část ženské populace, a bohužel účinná prevence neexistuje, spíš se jedná o napravování následků v okamžiku, kdy již obtíže nastanou. Je také předpoklad, že pokud se ve vaší rodině problémy opakují, máte k nim pravděpodobně také predispozice (souvisí to s kvalitou tkání). V každém případě je třeba dbát na zdravý životní styl, pohyb, udržování přiměřené váhy.
Samovyšetření prsou
Rakovina je onemocnění, kterého se všichni obáváme. To nejjednodušší, co může žena pro sebe udělat, je naučit se samovyšetření prsů. Nezabere mnoho času, naučí ženu vnímavosti vůči jejímu tělu, ale hlavně můžeme objevit něco „nedobrého“ v počáteční fázi, kdy se dá ještě mnoho zachránit, protože ze zhoubného nádoru, pokud je odhalen včas, je možné se zcela uzdravit nebo stabilizovat do mnohaleté remise. Je však třeba upozornit, že většina bulek, které u sebe žena pomocí samovyšetření odhalí, bývají neškodné nálezy (terén je matoucí zejména před menstruací), proto není namístě ihned propadnout panice, nemusí jít o nic vážného.
Normální je, když prsy občas bolí. Bolí obvykle oba dva prsy, nejčastěji před menstruací, v těhotenství nebo začne-li žena užívat antikoncepci či jiné hormonální pilulky. Normální je, když před menstruací nebo na počátku těhotenství prsy bolestivě zduří. Během menstruace a v průběhu těhotenství nakonec dojde ke zklidnění bolestivého pocitu. Normální je, když se po zmáčknutí bradavek objeví čirý výtok malého množství tekutiny, někdy třeba jen kapička. Průhledná nebo mírně zakalená, dokonce i nazelenalá kapka nevěstí nic špatného. Takový výtok se obvykle objevuje před menstruací, může přetrvávat i několik měsíců po kojení, některé ženy ho mají po celý život. Objevuje se obvykle na obou bradavkách. Není normální, když se v prsu najednou objeví hmatný útvar, který tam ještě před nedávnem nebyl. Nemusí automaticky znamenat, že jde o zhoubný nádor. V prsech se mohou objevovat cysty, hormonální zduření ve žláze nebo také nezhoubné nádory. V každém případě je však nutné vyšetřit hmatný nález mamografem nebo ultrazvukem.
Zpozornět by žena měla, pokud se kůže na prsu v určitém místě „zatahuje“ – bývá to zpravidla nad místem nálezu bulky. Stejně tak pokud zjistí, že krvácí, nebo pozoruje jinou sekreci z bradavky. Vyšetření u odborníka je v těchto případech nutné okamžitě.
