Cvičením k životní energii

K dosažení pevného zdraví potřebujeme kromě kvalitní stravy také tělesné cvičení. Pro udržení optimální hladiny energie, výkonnosti a zdraví je potřebné organismu dát hostečné množství pohybu, zrovna tak jako výživy. Také cvičení představuje pro také jakousi „potravu“.

Co nám cvičení může přinést?

Pravidelné cvičení nám může pomoci od únavy, k regulaci váhy a stimulaci a stimulaci vyměšování. Odborné studie také poukazují na to, že cvičení může také přispět ke snížení hladiny cholesterolu v krvi a ke zlepšení srdečních funkcí. Cvičení nás také s velkou pravděpodobností chrání před infarktem. Cvičení posiluje srdce a trénovaní jedinci si zachovávají ve porovnání s lidmi, kteří cvičí málo nebo vůbec, nižší tepovou frekvenci při stejné námaze. Trénované srdce se stává daleko efektivnější „pumpou“ a potřebuje k prácii mnohem menší množství kyslíku. Mnoho lidí také udává, že pravidelné cvičení jim pomáhá uvolňovat denní stres a deprese. Příčinou je uvolňování endorfinů. Cvičení může také pomoci diabetikům úpravou citlivosti tkání na inzulin.

Volte správně

Cvičení stejně jako strava jsou velmi individuální složky. Nevhodně zvolený druh cvičení, nebo jeho intenzita, může u netrénovaných jedinců způsobit potíže. Na začátku se doporučuje o druhu a intenzitě cvičení poradit s lékařem a profesionálním instruktorem. Důležitá je umírněnost a pravidelnost.

Typy cvičení

Cvičení lze rozdělit do dvou základních skupin: aerobní a anaerobní. Aerobní cvičení vyžaduje intenzivní dýchání. Jeho hlavním úkolem je zvýšení tělesné kondice. Do této kategorie patří běh, chůze, tanec, plavání atd. Tyto formy cvičení podporují cirkulaci kyslíku, posilují srdce a dýchání. Anaerobní cvičení nevyžaduje intenzivní dýchání a jejich smyslem je vzpírání, posilování s nářadím a izometrická cvičení, která zlepšují svalové napětí sílu a výdrž.

Anaerobní cvičení

Anaerobní cvičení zvyšuje svalové napětí a posiluje kost, a to tím, že cvičení zvyšuje množství dusíku ve svalech a vápníku v kostech. Nedostatek cvičení způsobuje ztrátu vápníku a křehnutí kostí. Dalším přínosem anaerobního cvičení je zvýšená odolnost svalů proti fyzickému stresu. Cvičení může například posílit oslabené svaly a zlepšit flexibilitu, a tím předcházet bolestem v zádech. K tomu, aby došlo k posílení svalů, musí sval pracovat proti postupně se zvyšující se zátěži nebo s přidáním činek. Ke zvýšení výdrže je naopak nutné zvýšit počet opakování se zmenšenou zátěží.

Aerobní cvičení

Aerobní cvičení nám přináší velký užitek tím, že zvyšuje celkovou výkonnost svalů a srdce, což je v podstatě také svalový orgán. Dále zlepšuje metabolismus, čímž navozuje pocit pohody a pomáhá dát do pořádku trávicí vyměšovací potíže. Obnovují síť kapilár v srdci a ve svalech, zvyšují plicní objem a zlepšují zásobení všech našich buněk kyslíkem. Podněcují vylučování tělesných toxinů kůží, ústy, a nosem, protože dochází ke zrychlenému dýchání a uvolňování svalů.

Délka a pravidelnost cvičení

Prospěšnost aerobního cvičení pro zdraví našeho srdce se odvíjí od délky a pravidelnosti cvičení. K tomu, aby se dostavily výsledky, je nutné cvičit nejméně 3x týdně 20 minut. Důležité je zpočátku cvičení příliš nepřehánět a nedávat tělu větší zátěž je je schopno zvládnout. Potíže mají zpravidla ti, kteří v mládí aktivně sportovali a pak měli dlouhou přestávku. Se cvičením je nezbytné začít pomalu. Musíme dát šanci srdci, plícím, svalům, aby se mohly cvičen přizpůsobit.

Měření aerobní výkonnosti

Pulz je nejdůležitějším měřítkem tělesného stavu, stresu nebo nemoci. Může být využit i k určení maximální zátěže při cvičení a k měření zvyšování tělesné výkonnosti. Existují tři hlediska měření pulzu.

Klidový pulz

Normálně je to 68 – 80 tepů za minutu u dospělých, u dětí to může být o něco více. Při zvyšování tělesné kondice klesá počet pulzů za minutu. Profesionální běžci mají klidovou hladinu tepu pod 60, a někdy dokonce 45 -50.

Maximální pulz

Je měřen při nejvyšší zátěži při cvičení. Neměl by však přesáhnout určité hranice pro jednotlivé věkové skupiny. V opačném případě může dojít k poškození srdce.

Délka času na relaxaci

Jedná se o dobu, kterou potřebujeme, aby se náš tep dostal opět na hladinu normálu po usilovném cvičení. Indikuje, není-li cvičení příliš namáhavé. Po minutě by se měl pulz snížit o 10 tepů, a po 20 minutách by se měl tep znovu dostat k normálu. Jestliže tomu tak není , cvičení bylo příliš usilovné. Pulz můžeme měřit na kterémkoliv místě, kde jej můžeme nahmatat, zpravidla na zápěstí, ale také na krku, spánku atd. Pulz můžeme měřit po dobu 15 sekund a násobit 4, nebo měřit celou minutu.

Srdce má hodně práce

Srdce má obrovské množství práce. Za běžných podmínek vykoná 100.000 stahů za den, přičemž jím projde zhruba 18.000 litrů krve. Jestliže by se nám podařilo zvýšit kapacitu srdce na jedné straně a na druhé straně snížit počet jeho stahů, zvýšila by se tím jeho efektivnost a výdrž. U sportovců je efektivnost srdečních stahů mnohem vyšší, než u průměrných jedinců. Snížení pulzů je velká výhoda, protože znamená zlepšený průtok krve a zlepšené zásobování kyslíkem bez toho, že by se zvyšovalo zatížení srdce.

Redukce váhy

Pro mnoho jedinců je udržování normální váhy pouze otázkou správné rovnováhy mezi tím, kolik energie přijmout a kolik energie vydat. Přijaté kalorie musí být spotřebovány při cvičení, jinak dojde ke zvýšení váhy. K tomu, abychom věděli, kolik kalorií denně potřebujeme přijmout, musíme znát svou bazální metabolickou hodnotu. Jestliže chceme zhubnout, nebo si váhu udržet, je velice důležité plánovat si tělesnou aktivitu. Kromě pravidelného sportování je ještě vhodné chodit více pěšky, pohybovat se na čerstvém vzduchu a také dostatečně a kvalitně odpočívat.