Zuby musí být čisté
Zubní kaz spolu se zánětem dásní a zánětem sliznice ústní dutiny postihuje okolo 90 % populace. Zubní kaz je tedy jedním z nejčastěji se vyskytujících onemocnění vůbec. Nedostatečná ústní hygiena, nesprávně čištěné zuby, nadužívání sladkostí a nevhodných potravin, alergie nebo oslabená imunita bývají často příčiny zvýšené kazivosti zubů, zánětů dásní a ústní dutiny. Bohužel již v útlém věku není zubní kaz výjimečným onemocněním a postihuje mléčný chrup velké části malých dětí.
Co způsobuje zubní kaz?
Zubní kaz m jak u dětí, tak u dospělých způsobuje bakteriální plak neboli mikrobiální povlak na povrchu zubů. Jestliže se pravidelně a důsledně neodstraňuje, vede k rozrušování zubní skloviny a pod ní uloženého dentinu neboli skloviny. Uvedené struktury zubů změknou, rozruší se a zbarví do hnědočerna. Jestliže ani v tomto stadiu zubní kaz není odborně stomatologicky ošetřen, pronikne hlouběji do zubní dřeně, která se následně zanítí. Zubní nervy se dráždí s okolními strukturami a velmi to bolí.
Raději se nevystavujte riziku
Neošetřený kariézní chrup, chronický zánět a infekce v ústech významně zvyšují riziko vzniku onemocnění srdce, ledvin, kloubů. Vzniku zubního kazu „napomáhá“ také kyselé prostředí, které se vytváří při konzumování sladkostí působením bakterií na zubním povlaku. Časté záněty dásní, oslabená imunita, odhalené zubní krčky, nesprávná technika čištění zubů, anomálie ve vývoji zubů mohou být dalšími faktory podílejícími se na zvýšené kazivosti zubů a vzniků zánětů.
Věnujte se prevenci
Snížit riziko zubního kazu a zánětu v ústní dutině pomáhá zejména správná ústní hygiena, denní čištění chrupu, nejlépe po každém jídle, avšak minimálně jednou denně a večer po posledním jídle. Zubní kartáček by měl být krátký s měkkými a hustými štětinami. Samotné čištění probíhá pohybem kartáčku převážně ve svislé rovině, od dásně směrem k volnému konci zubu, popř. krouživými pohyby. Nesmíme zapomenout ani na mezizubní prostory, kde je nejvhodnější použít speciální mezizubní kartáčky nebo dentální nit. Součástí ústní hygieny by mělo být také vyčištění jazyka, nacházejí se na něm reflexní zóny důležitých orgánů. Při sklonu k zánětům dásní a tvorbě aft se doporučují výplachy ústní dutiny vhodnou dezinfekční ústní vodou a odvarem z heřmánku pravého.
Zubní plak
Zubní plak se tvoří již pár minut po očištění zubů, na zubním krčku, v mezizubních prostorách, v jamkách a rýhách zubů a jazyka. Zde se usazuje tenká vrstvička bělavé lepkavé hmoty mikrobiálního zubního plaku. Zubní povlak se ukládá a vrství a zhruba do 48 hodin již začíná být patogenní. V plně vyzrálém plaku bakterie vytvoří tzv. biofilm.
Pomůcky pro ústní hygienu
Zubní kartáček by měl být poměrně malý, měkká vlákna rovněž zastřižená, co nejhustší – až 1560 vláken i více, je vhodné jej měnit po 2-3 měsících. Elektrický zubní kartáček se doporučuje spíše v případě, kdy je mechanické čištění obtížné. Mezizubní kartáčky zajišťují a čistí průchodnost mezizubních prostor. Dentální nitě čistí styčné plošky zubů. Pomocí irigátoru odstraňujeme proudem vody zbytky jídla. Odborníci velice doporučují využívat pravidelně profesionálně provedenou dentální hygienu. Je nejúčinnější a dlouhodobě podpoří zdraví zubů a okolních tkání.
Krvácení dásní
Krvácení dásní je prvním varovným signálem, že trpíme onemocněním dásní nebo jsou naše dásně v ohrožení. Hlavní příčinou krvácení dásní je nahromadění plaku na jejich povrchu, což může vést až k jejich zánětu. Plak, který není pravidelně odstraňován, vede k tvorbě zubního kamene. Zvýšené krvácení dásní může vést až k parodontóze.
Jaké mohou být příčiny krvácení dásní?
Mezi nejčastější možné příčiny krvácení dásní patří např.: poruchy krevní srážlivosti, používání příliš tvrdého zubního kartáčku, hormonální změny během těhotenství, nesprávné používání dentální nitě, infekce, nedostatek vitaminů, chudokrevnost a nedostatek vitaminu K.
