Nákazy od zvířat

Naši zvířecí miláčky nám přinášejí mnoho radosti a lásky, ale občas s nimi sdílíme také některé nemoci. Z těchto důvodů platí, že jestliže chceme chránit své zvířecí miláčky před nemocemi, chráníme také sami sebe.

Nemoci, jejichž zdrojem a rezervoárem původce nákazy jsou zvířata se nazývají zoonózy. Přenos zoonóz na člověka je velice pestrý, uskutečňuje se často primárně kontaminovanými potravinami, především masem, vejci nebo mlékem a sýry.

Ze vztekliny máme strach

Mezi nejobávanější choroby patří bezesporu vzteklina, která se na člověka může přenést slinami nemocného zvířete. Toto infekční onemocnění je pro člověka smrtelné. Jedná se o akutní infekční onemocnění savců, které je charakterizováno poškozením nervových buněk s následnými obrnami a smrtí. Onemocnění trvá obvykle 2-6 dnů, k úmrtí dochází v důsledku paralýzy dýchacího svalstva. Zvířecí vzteklina je rozšířena po celém světě, lidské onemocnění je vzácné. V České republice se v současné době díky důsledné vakcinaci psů a koček nevyskytuje. V České republice došlo k poslednímu onemocnění člověka vzteklinou v roce 1968 a později se vyskytla dvě importovaná onemocnění. To však neznamená, že můžeme být zcela v klidu, protože v okolních zemích se můžeme se vzteklinou stále setkat.

Represivní opatření

Jsou zaměřena na včasné ošetření rány s dezinfekcí, při poranění divoce žijícím zvířetem nebo neznámým zvířetem urychlené odeslání poraněné osoby k hospitalizaci do antibiotického centra. Při poranění známým zvířetem se zajišťuje veterinární vyšetření zvířete ve dvou prohlídkách. Jestliže zvíře nejeví známky onemocnění a výsledek vyšetření je negativní, lékařský dohled nad poraněnou osobou končí. Hlášení každého poranění nebo pokousání podezřelým zvířetem je povinné, ročně je hlášeno kolem tří tisíc případů poraněným psem.

Kočičí škrábnutí

Lidé, kteří jsou imunosupresivní (mají oslabenou imunitu) hrozí eventuálně riziko bartonelózy, což je lidový název „nemoc z kočičího škrábnutí“.  V místě poškrábání nebo kousnutí se následně objeví puchýře nebo boule, postižení mohou pociťovat únavu, bolest hlavy nebo krku. Nemoc nemá závažnější průběh a zpravidla bez větších potíží odezní. Pouze ve výjimečných případech se mohou objevit horečky, otoky spádových uzlin, zvětšení sleziny, infekce očí nebo jater. V takových případech jsou nezbytná antibiotika.

Toxoplazmóza

Toxoplazmóza je poměrně rozšířené onemocnění, avšak má většinou mírný průběh. U rizikových pacientů však mohou vzniknout komplikace. Jedná se zejména o ženy v druhém a třetím měsíci těhotenství, u kterých existuje zvýšené riziko poškození plodu. Inkubační doba je do 10 dnů při laboratorních nákazách, v přirozených podmínkách ji nelze přesně stanovit. Ovlivňuje ji infekční dávka, individuální vlastnost patogenu a odolnost hostitele. Zdrojem nákazy je u nás kočka, která vylučuje oocyty Toxoplasmosa gondii ve výkalech, a hospodářská zvířata jako hovězí dobytek, prasata, kuřata, králici, ovce apod. Mezi způsob přenosu patří požití nedokonale tepelně zpracovaného masa z infikovaného zvířete, nebo sekundárně kontaminovanou potravou oocystami (zelenina apod.). Dále je možný přenos oocyst do úst při práci s kontaminovanou půdou.

Preventivní opatření

Spočívají v udržování potřebné osobní hygieně při styku se zvířaty, kočku domácí nekrmit syrovým masem a vnitřnostmi, dezinfikovat kočičí exkrementy apod. Živočišné produkty (maso, vejce) konzumovat pouze po dokonalé tepelné úpravě. U pracovníků, kteří profesionálně ošetřují zvířata, je potřeba provádět sérologická vyšetření.

Pozor na klíště

V našich zeměpisných šířkách dokážou blechy nebo komáři člověka nebo zvíře nanejvýš nepříjemně potrápit. Při cestování n jadran, ale můžeme narazit na psy, kteří jsou nakaženi leishmaniózou – parazitárním onemocněním, které přenášejí pakomáři. Ve středoevropských podmínkách je však daleko větším nepřítelem zvířete i člověka klíště.

Při odstraňování klíštěte musíme dbát zvýšené opatrnosti a musíme také dbát hlavně na prevenci vzniku lymeské borreeliózy nebo klíšťové encefalitidy.