Epilepsie

Epilepsie je porucha, která je charakterizována opakovanými záchvaty, které jsou způsobeny elektrickými poruchami nervových buněk v mozku. Tato porucha je z velké části pokládána za dědičnou, ale nemusí tomu být ve všech případech. Samotná genetická predispozice však ve většině případů neznamená projev onemocnění. V mnoha případech se jako příčina uvádí zamezení přívodu kyslíku při porodu a poranění hlavy po narození.

Spouštěči záchvatů

Při epilepsii mohou záchvaty nastávat bez zjevného důvodu, nebo mohou být vyvolány řadou podnětů, k nimž patří alergeny, vysazení konzumace drogy nebo alkoholu, horečka, blikající světla, hlad hypoglykemie, infekce, spánkový deficit, metabolické nebo živinové nedostatky, úrazy v oblasti hlavy. Epilepsie je nejčastější příčinou záchvatů.

Typy záchvatů

Existuje několik typů záchvatů, k nimž patří:

• Nepřítomnost – tento typ se nejvíce vyskytuje u dětí, je charakteristický nepřítomným pohledem trvajícím zhruba 30 sekund a postižené dítě vypadá, jako by se zasnilo. Během tohoto záchvatu si postižená osoba neuvědomuje své okolí.
• Atonický záchvat – je častý u dětí a vyznačuje se ztrátou vědomí provázenou pádem způsobeným naprostou ztrátou svalového napětí.
• Parciální komplex – vyznačuje se nepřítomným pohledem, nekoordinovanými pohyby a žvýkacím pohybem čelistí. Postižená osoba si nemusí vůbec uvědomovat své okolí a podle toho se může chovat. Na tento záchvat si nepamatuje. Před nástupem tohoto záchvatu může dotyčná osoba rozpoznat varovné příznaky, shrnované pod pojmem aura. Aura samotná je typem záchvatu, při ní však postižený  zůstává při vědomí. Auru je možné vnímat jako podivný „zápach“, mravenčení v žaludku nebo podivné zvuky.
• Celkově působící záchvat – tento typ záchvatu se projevuje náhlým křikem, pádem na zem, ztuhlostí a svalovým třesem, povrchním dýcháním a modráním kůže. Možné je i uvolnění svěrače močového měchýře. Záchvat většinou trvá dvě až pět minut a je následován zmateností, únavou i výpadem paměti.
• Svalový záchvat – projevuje se krátkým a intenzivním svalovým třesem.
• Jaksonův záchvat – třes postupuje od prstů a špiček nohou celým tělem, zatímco postižený zůstává při vědomí.
• Senzorický záchvat – postižená osoba vidí, slyší, nebo cítí neexistující vjemy. Může se jednat o předběžné stadium celkově působícího záchvatu.

Upozornění

Většina lidí trpících epilepsií, si je svého stavu vědoma a užívá léky k tlumení záchvatů.

K případným vedlejším účinkům těchto léčiv patří krevní poruchy, únava, poruchy jater a mentální vyčerpání nebo útlum. Epilepsie není jedinou příčinou záchvatů. Ty mohou být způsobovány faktory, jako je alkalóza, konzumace alkoholu, arterioskleróza, mozkové nádory, zánět mozkových blan, meningitida, vysoké teploty (zejména u dětí), drogy, tvorba zjizvené tkáně po poranění oka, nedostatek kyslíku a stahy cév.

Doporučení

Pokud je to možné tak by se lidé trpící epilepsií měli vyhýbat stresovým situacím a ve svém denním rytmu by měli dbát na odpočinek.

U dětských pacientů byly zaznamenány úspěchy v rámci výživového programu zvaného ektogenní dieta. Jedná se o přísně kontrolovanou dietu s vysokým obsahem tuků a sníženým příjmem uhlohydrátů a bílkovin, při níž je organismus nucen k tvorbě energie pro buňky využívat spíše tuků než cukrů. Při spalování tuků vznikají vedlejší produkty zvané ketony. Ketóza – nadměrná hladina ketonů v krvi – vzniká za normálních okolností pouze při hladovění nebo neléčené cukrovce.

Výživa neobsahující prakticky žádné uhlohydráty, však vyvolává stejný efekt, a má za následek biochemické změny, které organizmu umožňují využívat ketonů jako zdroje energie. Ačkoli není znám princip, je zjištěno, že tento proces snižuje výskyt záchvatovitých stavů. U dětí, které byly podrobeny této léčbě, se ve většině případů projevilo zlepšení. Tento program by měl být veden pouze pod přímým dohledem lékaře, který s touto metodou pracuje.