Slevy s ČPZP 2019

Nenechte mozek stárnout předčasně

Stárnutí je přirozený proces, není samo o sobě nemoc, ale ve stáří se hromadí fyzické neduhy a mimo jiné také často přicházejí poruch poznávacích (kognitivních) funkcí, jako jsou paměť, pozornost, intelekt, řeč a další. Pokud budeme pátrat po příčinách tohoto stavu, jednak je zde určitý vliv genetického vybavení daného člověka, jednak vliv jeho celkového životního zatížení, silných stresových událostí, nemůžeme pominout ani dopad již přítomných tělesných onemocnění, mezi něž řadíme například dlouhodobě neléčený vysoký tlak, který může měnit funkci mozku, či cévní onemocnění jako taková.

Demence se obáváme všichni

Pravdou je, že lidí, kterých se demence ke stáru týká, bohužel přibývá. Co tento výraz přesně znamená? Jde o duševní onemocnění, které vzniká převážně ve vyšším věku, kdy dochází k postupnému úbytku kognitivních (poznávacích) funkcí (paměť, intelekt, motivace), což se odráží především v neschopnosti nadále pracovat, studovat a samostatně žít. Nastává rozklad osobnosti, kdy nemocní v pokročilých stadiích demence nepoznávají ani své blízké a potřebují 24hodinovou odbornou péči.

Prvním příznakem nastupující demence bývá výrazná zapomnětlivost. Sem tam zapomínáme všichni, ale pokud se tento jev objevuje nezvykle často, navíc člověk zakládá věci na nesprávná místa a nedokáže si zapamatovat nové informace, je to náznak, že se děje něco nedobrého. Mezi další příznaky patří neschopnost logického myšlení, porucha prostorové představivosti a orientace, poruchy exekutivních funkcí (schopnost posuzování a řešení problémů, plánování), které člověk dříve vykonával snadno. Důležitým ukazatelem je tzv. amnestická dezorientace (porucha krátkodobé paměti), kdy si člověk nepamatuje, kde se právě nachází, nebo zapomene, s kým před chvílí mluvil. Postupně dochází ke snižování intelektu, až nakonec pacient není schopen ani těch nejjednodušších logických úvah. V pokročilé fázi demence lze vypozorovat poruchy chování s projevem výrazného neklidu či agresivity. Právě poruchy chování jsou nejčastějším důvodem pro přijetí pacienta do ústavní péče. Mezi poruchy chování patří opakování neúčelných pohybů, neustálé přecházení z místa na místo, kladení stejných otázek, u těžších fází pak vydávání neartikulovaných skřeků, běžné je vyhrožování, nadávky, agresivita je zaměřena vůči okolním lidem včetně rodinných příslušníků a přátel; v pokročilých fázích onemocnění se naopak objevuje apatie.

Alzheimerova choroba

Demence je klinický projev, který může mít řadu příčin, a jednou z těchto příčin může být Alzheimerova choroba, což je nejčastější příčina demence vůbec. Jde o komplikované neurodegenerativní onemocnění způsobené různými faktory, příčiny však nejsou ještě zcela objasněné, včetně případného podílu dědičnosti.

U této nemoci existuje velice dlouhé preklinické stadium, které je takzvaně klinicky němé, kdy člověk nemá žádné potíže. V tomto stadiu lze dané onemocnění zjistit pouze náročnou zobrazovací metodou, která odhalí patologickou bílkovinu beta-amyloid v mozcích pacientů. Ta se tam ukládá již několik let předtím, než se objeví první příznaky, subjektivní a objektivní poruchy paměti. Posléze jsou narušeny aktivity každodenního života a postupem času nemoc přechází do demence. Porucha řeči může být jedním ze signálů, že se něco děje. Rozhodně nastupují potíže s hledáním slov, s hledáním výrazů, řeč je chudší, lidé hůř verbalizují.  Mohou se vyskytnout takzvané fatické poruchy (afázie), kdy lidé nechápou význam slov a sděleného obsahu – mozek nedokáže řeč rozklíčovat, což v posledních fázích nemoci bývá zcela pravidelně. Objevuje se též porucha tvorby řeči na centrální úrovni, kdy lidé nejsou schopni řeč tvořit, proto komolí slova.

Vzhledem k tomu, že onemocnění probíhá zpočátku plíživě, nenápadně, nemocní přicházejí k lékaři často pozdě (změny týkající se chování daného člověka jeho okolí zpravidla přičítá přirozenému procesu stárnutí). Proto je na rodinných příslušnících, aby citlivě vnímali změny v chování blízkého člověka a přivedli jej k lékaři co nejdříve. V každém případě je třeba důkladná anamnéza včetně následných vyšetření pomocí MRI nebo CT. U Alzheimerovy choroby je totiž typický nález – atrofuje, zmenšuje se určitá část mozku, část spánkových laloků a další oblasti. Je také třeba prověřit metabolismus mozku, který bývá postižen v oblasti temporálního (spánkového) a parietálního (temenního laloku).

Existují různé ukazatele, lékaři jim říkají biomarkery, které, když se dají dohromady, mohou o mozku podat zprávu. Když je jich pak víc pozitivních, můžeme říci, že u dotyčného se Alzheimerova choroba rozvine s větší pravděpodobností. Někde v mozku je napsáno předem, že časem začne ochabovat a spoje odpovídající za paměť se budou vytrácet. Teď se lékaři snaží vytipovat skupiny lidí, kteří jsou v ohrožení nejvíc. Lékaři dělají na specifické poruchy paměti hodně testů, u některých se dokonce maluje. Z nich pak dokážou přesně odhadnout, jaká část mozku je zasažená. Pokud zjistí, že se jedná o hipokampus, nasvědčuje to tomu, že se jedná o Alzheimera. Další vyšetření zahrnuje magnetickou rezonanci, ne však úplně obyčejnou. Na specifických zobrazeních se lékaři dívají na řezy v určitých oblastech mozku, kromě zmíněného hipokampu ještě třeba v parietální mozkové kůře. Toto vyšetření dovoluje sledovat vývoj onemocnění v čase.

Dalším vyšetřením je pozitronová emisní tomografie, která dokáže zachytit, ve kterých oblastech mozku vypadne kvůli degenerativním změnám signál. Jako další biomarker se používá lumbální punkce, tedy odebrání mozkomíšního moku, což se provádí ambulantně. Zjišťuje se poměr bílkoviny amyloidu a takzvaného tau-proteinu, to je bílkovina, která koreluje s degenerativní změnou v mozku: čím je jí víc, tím větší je degenerace. V případě, že se demence objevila ve vaší rodině, není od věci absolvovat genetické vyšetření.

Dvě formy nemoci

Existují dvě formy Alzheimerovy choroby.
Jedna z nich je dědičná, mnohdy už po čtyřicítce a případů této nemoci se v rodině vyskytuje více. Pravděpodobnost, že ji po rodičích zdědíte, je obrovská – až padesátiprocentní. Tato forma ale postihuje jen minimální část lidí s demencí a testují ji specializovaná neurogenetická pracoviště.

Mnohem častější je druhá forma nemoci, odborně nazývaná sporadická.  Za to, že je v rodině genetická zátěž, může kombinace mutací spousty genů. Vždy záleží na tom, jak se namíchají jednotlivé geny, které mají něco společného s Alzheimerem, ve hře jich je více než tři sta. Vyšetřit všechny není reálné, genetici ale vědí o jednom specifickém. Za vysoce rizikový se považuje gen APOE. Pokud u vás test objeví rizikovou alelu genu (variantu genu), třikrát se zvyšuje nebezpečí, že se u vás nemoc rozvine. Zdědíte-li tuto alelu od obou rodičů, je riziko ještě vyšší.

Alzheimer ale nezávisí jen na genech a ani nepříznivý výsledek testu neznamená tragédii. Nemoc totiž vzniká jako kombinace dědičných a vnějších rizikových faktorů. Ty mohou pravděpodobnost vzniku choroby až zdvojnásobit. Ukazuje se, že úplně nejdůležitější pro prevenci je, co děláte ve středním věku.  Tehdy byste měli mít dostatek fyzické aktivity. Myslí se tím opravdová zátěž – rozpumpovat srdce na tepovou frekvenci 120. A to nejméně na dvacet minut denně. Někomu postačí rychlá chůze, jiný se bude muset rozběhnout nebo rozjet na kole. Odborníci doporučují dynamické vodní sporty, které kromě tepu zvyšují také pozornost a schopnost rychlé reakce.

Vysoká hladina cholesterolu a demence spolu souvisejí. A ukazuje se, že nejde tak ani o cholesterol přijatý v jídle, jako spíše o celkové množství živočišných bílkovin, které přijímáme. Masa jíme hodně, a ne každému to prospívá. Z hlediska ochrany mozkových buněk hraje velkou roli návrat ke stravě našich prarodičů – ti měli maso na stole maximálně dvakrát týdně, zato se tam hojně objevovaly luštěniny jako čočka nebo hrách. Někteří odborníci dokonce tvrdí, že vegetariánská strava je pro mozek zdravější. Jiní namítají, že strava nemusí hrát až takovou roli, vegetariáni mají totiž obecně i zdravější životní styl. Lidé, co nejedí maso, každopádně přijímají také větší množství polyfenolů, prospěšných látek z ovoce a zeleniny, které mají na mozek prokazatelně ochranný vliv. Kvůli zvýšenému obsahu těchto látek se obzvlášť doporučuje kurkuma, špenát, ananas a borůvky. Podobně jako polyfenoly působí také omega-3-mastné kyseliny, které snižují ukládání bílkoviny beta amyloidu, čímž v důsledku zabraňují zániku mozkových buněk a rozvoji demence.

S různým úspěchem se také zkouší užívání takzvaných vychytávačů volných radikálů, jako jsou alfa-tokoferol, beta-karoten a retinol, vitamin C nebo přípravky obsahující selen.

Vyhneme se demenci?

Do určité míry můžeme snížit pravděpodobnost vzniku demence nebo oddálit její vznik, samozřejmě to neplatí na sto procent. Ze svého životního stylu bychom měli co nejvíce vyřadit neurotoxiny. V každém případě  je dobré vyvarovat se nadměrného požívání alkoholu (hlavně tvrdého alkoholu). Jak je známo, neblaze působí na neurony, o které tak přicházíme. Velice důležité je též neustále procvičovat mozkové závity, tedy vyvíjet mozkovou činnost, což je ochranný faktor z hlediska vzniku veškerých neurodegenerativních poruch. Během života zpravidla máme až nadbytek duševní činnosti, probíhá neustálý proces učení se mnoha věcem. Ve chvíli, kdy lidé po odchodu do důchodu přestanou duševně růst, dochází k akceleraci poruch paměti. Pravdou je, že řadu faktorů ovlivnit vědomě nemůžeme, protože u mnoha typů demencí (včetně Alzheimerovy choroby) neznáme přesnou příčinu, je tedy těžké zvolit účinná preventivní opatření.

Duši byste v rámci prevence Alzheimera rozhodně neměli zanedbávat. Čísla mluví jasně: U lidí, kteří mají deprese, se demence objevuje častěji. Diskutuje se, zda je to proto, že deprese je první příznak alzheimerovských změn na mozku, nebo je to proto, že lidé, kteří už trpí malými poruchami paměti, tento stav těžce nesou a dostanou se do splínu. Výzkumy se zabývají i touto možností: může deprese, tedy stav chemické nerovnováhy v mozku kvůli nedostatku serotoninu, rozjet řadu dalších změn v mozku a na Alzheimerově chorobě se tedy podílet? Bylo prokázáno, že u léčené deprese totiž riziko, že se spojí s Alzheimerem, znatelně klesá.
U žen v období menopauzy se zapomínání objevuje relativně často. Pokud jsou však poruchy paměti a soustředění oproti předchozímu stavu opravdu hodně výrazně, vyplatí se to říci lékaři. Stejně tak i to, že je žena déle než měsíc bez nálady a energie. Může se tak podchytit deprese založená na bouřlivých hormonálních změnách.

Čemu bychom měli věnovat pozornost?

Když se lidé začnou měnit oproti svému běžnému chování, jednání, ztrácí paměť, nejsou schopni řešit ani snadné situace, aktivity denního života se u nich zhoršují. Přestávají používat mobilní telefon apod., či se dokonce stanou ve vysokém věku promiskuitní s nápadným sexuálním chováním na veřejnosti, mívají kupříkladu též halucinace, zpravidla noční, s příznaky psychózy.

Alzheimerova choroba sice postihuje převážně starší osoby (60 let a výše), nicméně se stává, že onemocní lidé též mladší (ve věku 30-50 let), což se však týká pouze malého procenta z celkového počtu lidí postižených touto chorobou a bývají zjišťovány mutace některých genů. U nás žije odhadem na 130 tisíc lidí s demencí.

Možnosti léčby

Jelikož neznáme přesné spouštěče léčby, není možná příčinná léčba, a proto nelze tyto choroby vyléčit. Dají se ovlivnit pouze některé známé faktory, například u Alzheimerovy choroby defekt některých neurotransmiterů, tedy přenašečů vzruchu. Jde hlavně o poruchu acetylholinergního systému – člověk má málo acetylcholinu, který je důležitý pro paměť, proto se podávají látky, jež hladinu acetylcholinu zvyšují. Druhou metodou je použití memantinu, což je látka neuroprotektivní, která působí přes systém excitačních aminokyselin (jako je například kyselina glutamová). Zkouší se rovněž vakcinace proti patologickým bílkovinám, což se jeví dosti nadějně. Kromě jiného se zkoumají účinky kurkuminu, který má vliv na menší tvorbu beta-amyloidu, účinný může být též výtažek z přesličky – vše je ale ve stadiu výzkumu. Přípravky, které mohou podpořit nemocného: omega-3 nenasycené mastné kyseliny, vitamin B12, koenzym Q10, kyselina listová, vitamin E, zinek aj.

Pozor na stereotyp a stravu

Poznávací funkce mozku slábnou především vlivem stresu, nevhodného stravování, nedostatku pohybu a samozřejmě s přibývajícím věkem. Aby byl náš mozek stále fit, neztrácel intuici, soudnost, jazykové dovednosti, schopnost učit se novým věcem, a především paměť, musíme pro to něco udělat.

Jakmile se vám bude zdát, že se vaše duševní energie někam vytrácí, vzpomeňte si, kdy jste naposledy měli něco k jídlu. Vypili jste dostatek tekutin? Vynechávané či nutričně nevyvážené porce jídla a dehydratace mohou zásadním způsobem snižovat vaši duševní sílu a pozornost. Protože mozek chce stálý přísun glukózy, je důležité, abyste jedli po celý den v pravidelných intervalech, nejlépe po třech až čtyřech hodinách. Mozku dodávejte sacharidy v podobě ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků a pořádnou dávku bílkovin – velmi vhodné je snídat třeba vajíčka. Z bílkovin mozek sbírá aminokyseliny, z nichž pak vyrábí důležité chemické látky. Dopřejte mu  drůbež, ryby, fazole, mořské plody, ořechy, mléčné výrobky a sójové boby.
Do jídelníčku zařaďte více ovoce, jež kromě energie dodává tělu i bor, který mimo jiné podporuje efektivní myšlení. Lidé s nedostatkem boru trpí sníženou pozorností, mají zhoršené myšlení i paměť. Velké množství boru je i v sušených švestkách, rozinkách, mandlích, brokolici či arašídech. Mozek potřebuje také vitaminy skupiny B či vitamin E, železo a selen. Kombinace těchto látek přispívá k optimální funkci nervového systému, snižuje míru únavy a vyčerpání a podporuje kognitivní funkce.

Bylinou doslova stvořenou pro mozek je bacopa. Zlepšuje paměť a posiluje výkonnost mozku, vhodná je i při únavě, stresu a neklidu. Ke zklidnění podrážděných nervů můžete využít levanduli, třezalku, meduňku, mučenku, chmel a rozmarýn. Pro zlepšení prokrvení, a tím i okysličení mozku, je vhodný jinan dvoulaločný, tedy ginkgo biloba. Jste-li milovníky čaje, dopřejte si Matcha Tea, který již více než tisíc let používají mniši zen buddhismu k meditacím a uvolnění. Aminokyselina L-theanin obsažená v tomto zeleném čaji přirozeně zlepšuje duševní bdělost, soustředění a paměť.

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205