Hlídejte si tlak
Vysokým krevním tlakem (hypertenzí) trpí v České republice zhruba dva miliony lidí, řada z nich o tom ale vůbec neví. Další početná skupina o svém onemocnění ví, ale léčbu zanedbává. Ne nadarmo se této nemoci říká tichý zabiják. Patří totiž k těm nemocem, které nemají žádné příznaky, a dá o sobě vědět teprve tehdy, když už poškodila jiné orgány, a to například dušností, bolestí na hrudníku v závislosti na námaze (angina pectoris), poruchami funkce ledvin, zraku, a také infarktem a mrtvicí.
Hypertenze je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Podle odhadu až 25 procent úmrtí nad 40 let věku je přímo nebo nepřímo způsobeno vysokým krevním tlakem. Odhaduje se, že až čtvrtina lidí ve věku nad 40 let je hypertenzí nějak ohrožena. Vyloučit ji však nelze ani u mnohem mladších. Postihuje také zhruba deset procent nastávajících maminek. Tlak mohou zvyšovat i některé léky, jako jsou kortikoidy či estrogeny.
U zhruba pěti procent hypertoniků jde o sekundární hypertenzi, tedy takovou, která vznikla jako důsledek jiné choroby. Jsou to především onemocnění ledvin nebo jejich cév, žláz s vnitřní sekrecí – štítné žlázy, kůry a dřeně nadledvin, hypofýzy, některé neurologické nemoci, zúžení aorty.
Vysoký krevní tlak může být přímou příčinou poruchy paměti, jak mírné, tak vážné – tzv. vaskulární demence. Tyto poruchy se projevují postupnou ztrátou paměti, omezením schopnosti rozhodovat správně, změnou povahy a problémy s řečí. Například tím, že člověk nemůže najít to správné slovo. Dále hypertenze působí negativně i na zrak. Vinou špatného prokrvení očního nervu nebo retiny (vnitřní zadní část oka) jej může částečně, či dokonce úplně omezit.
Kontrola krevního tlaku
V medicíně se krevní tlak nejčastěji udává v milimetrech výšky vytlačeného sloupce rtuti (mm Hg) klasického rtuťového tlakoměru. Jako první se vždy udává hodnota systolického tlaku a jako druhá hodnota diastolického. Horní hranice tlaku, nad niž je již považován za hypertenzi, je 140/90, u nemocných s cukrovkou je to 130/80. Akutní život ohrožující stav je charakterizován prudkým zvýšením krevního tlaku leckdy až na hodnoty vyšší než 220/130. Při takových hodnotách hrozí akutní mozkové krvácení a selhání dalších životně důležitých orgánů, jako jsou srdce a ledviny.
Naše srdce se stáhne a roztáhne asi 60-80 krát za minutu. Pokaždé při tom vysává krev z cév vedoucích do srdce a vhání ji do tepen, které vedou ven. Rozvětvující se tepny však kladou proudění krve odpor, proto jimi krev protéká pod značným tlakem. Největší je při maximálním stahu srdce (systole) – tomu se říká systolický tlak. Nejnižší je naopak diastolický tlak, který působí při uvolnění srdečního svalu (diastole).
Měření tlaku se provádí zásadně v klidu. Půl hodiny před ním nepijte kávu a nekuřte. Důležité je, abyste při měření zůstali v klidu a nehýbali se. Na základě jednoho vyšetření však diagnózu stanovit nelze. Navíc krevní tlak může být zvýšen stresem při návštěvě ordinace – syndrom bílého pláště. Je tedy třeba, aby vyšší hodnoty byly naměřeny opakovaně. Někdy je třeba přistoupit k ambulantnímu monitorování krevního tlaku po dobu 24 hodin pomocí tzv. tlakového holtru. Jde o malý digitální tlakoměr, který je vybaven pamětí, do které se zaznamenávají naměřené hodnoty tlaku a pulzu. Měření probíhá automaticky v běžném denním režimu a obvyklých denních činnostech i v době spánku.
Muži po čtyřicítce a ženy po padesátce (po menopauze, kdy už nejsou chráněny pohlavními hormony estrogeny) by si čas od času měli u lékaře nechat tlak změřit preventivně. Pokud si tlak měříte doma, raději měření dva až třikrát opakujte. Není na škodu, když svůj přístroj vezmete k lékaři. Můžete tak porovnat výsledky s výsledky přístroje v ordinaci. Lze tak odhalit malé odchylky, s nimiž je potom nutné počítat.
