Muž u lékaře

Podle výzkumů chodí muži k lékaři až o 33 procent méně než ženy. V Česku rozdíly nejsou tak markantní, ale i tady platí, že dokud se muž nezačne blížit seniorskému věku, v ordinaci lékaře ho moc neuvidíte. Ale i zanedbání preventivních prohlídek se mlže vymstít.

Běžná prohlídka u urologa

Při potížích s močením by měla být samozřejmostí prohlídka u urologa. Problém se vymočit, pocity pálení během močení či časté noční vstávání na toaletu jsou časté typické příznaky zvětšené prostaty, které mohou být jen nepříjemné, ale mohou také souviste s nádorovým bujením v tomto orgánu.

Rakovina prostaty přitom patří k nádorům, které jsou v Česku nejčastější: ročně je diagnostikována asi 8500 mužům a pomalu jich přibývá. Pokud je rakovina rozpoznána brzy, může být léčba relativně snadnější – a lékaři jsou stále úspěšnější v léčbě, která dokáže muže zbavit nádoru a přitom mu zachová schopnost erekce a sexuální aktivity. Urologickou prohlídku včetně vyšetření prostaty by hlavně kvůli včasnému záchytu rakoviny měli již po 40. roce věku absolvovat všichni muži. I ti, kteří nemají problémy.

Zvětšená prostata

Prostata čili předstojná žláza je orgán s vlákny z hladké svaloviny, v němž se tvoří a skladuje prostatický sekret, který je součástí ejakulátu. Po 20. roce věku je průměrná prostata velká přibližně 4x3x2 cm a váží 29-40 gramů. Se zvyšujícím se věkem se prostata zvětšuje a mění, především vlivem mužského pohlavního hormonu testosteronu, ale nepřímo i estrogenů. Dochází ke zvětšování oblasti žláznatých buněk okolo močové trubice v tzv. přechodové zóně. Postupně se v této oblasti také zmnožují svalová a vazivová vlákna. Celá tato oblast se může mnohonásobně zvětšit, takže prostata může dosahovat extrémní velikosti a hmotnosti, například více než 200 gramů. Potíže v důsledku zvětšení prostaty má téměř 30 procent mužů ve věku 50-70 let.

Benigní (nezhoubná) hyperplazie prostaty (BHP) znamená zvětšení žlázové části prostaty, které není způsobeno karcinomem prostaty nebo jinou malignitou (zhoubným novotvarem). Může k ní v některých případech docházet již od 30. roku věku, obvykle bývá velmi pozvolná, tempo je však individuální. Mírné obtíže se zpravidla vyskytují kolem 50. roku. Přestože je však ve vyšším věku postižena BHP skutečně většina mužů, obtíže s ní spojené zažívá pouze asi polovina z nich.

BHP často mužům nezpůsobuje žádné obtíže, není tedy v počátcích rozpoznatelná. Může však pozvolna utlačovat močovou trubici, jež prostatou prochází, a projeví se potížemi při močení, jako je například slabý proud moči, opožděný začátek, přerušované močení nebo močení na vícekrát.  Vymočení nemusí být úplné a v močovém měchýři tím zůstává tzv. zbytková moč. Může se též objevit časté močení v noci, které samozřejmě narušuje spánek. Opakované močení je způsobeno nedostatečným vyprázdněním močového měchýře, který není schopný překonat odpor prostaty, dochází pouze k jeho částečnému vyprázdnění a rychlejšímu pocitu naplnění měchýře. Zpomalením průtoku dochází k zeslabení proudu, prodloužení doby močení a zvyšuje se tlak v močovém měchýři. Močový měchýř na to reaguje postupným zesilováním své stěny. V krajním případě může být měchýř tak naplněný, že ztrácí svoji funkci a dochází k úniku moči „přetékáním“. Zvětšená prostata také může močovou trubici doslova zablokovat a muž poté není schopný se vymočit vůbec – nastává zástava močení.

Vyšetření prostaty

K základnímu vyšetření prostaty patří vyšetření per rectum (prstem zavedeným do konečníku pacienta) – lékař „nahmatá“ prostatu, posoudí její velikost, tuhost, eventuálně nerovnosti či bolestivost. Vyšetření by měl provádět odborník, samovyšetření prostaty se na rozdíl od varlat či prsů neprovádí.
Další diagnostickou metodou je odběr krve pro stanovení ukazatele aktivity prostaty, takzvaný prostatický specifický antigen (PSA). Jeho hodnota může napovědět, zda muž má vyšší riziko vzniku či nosičství rakoviny prostaty. Hladina PSA se v průběhu života zvyšuje, ale samotná jeho hodnota nemusí nutně souviset s rakovinou – příčinou zvýšení může být benigní hyperplazie prostaty, tj. s věkem související zvětšení objemu žlázy, dále zánět tohoto orgánu, stav po masáži prostaty, provedení cystoskopie či jiného vyšetření přes močovou trubici atd. Je-li hodnota PSA zvýšená, potvrdit nebo vyloučit nádor prostaty lze biopsií prostaty – odběrem vzorků prostatické tkáně tenkou jehlou, zpravidla přes konečník, a jejich vyšetřením pod mikroskopem.

Obecně je urologické vyšetření (včetně vyšetření prostaty a varlat) u všech mužů starších 18 let součástí bezplatné, resp. pojišťovnou hrazené, pravidelné prohlídky praktickým lékařem jednou za dva roky. Muži s genetickou zátěží (hlavně onemocnění rakovinou prostaty nebo močového měchýře u otce či bratra) by měli již po čtyřicítce absolvovat pravidelné kontroly u urologa, neboť výskyt v rodině zvyšuje riziko vzniku těchto typů nádorů 2,5x3,5x a s rostoucím věkem jich přibývá, konkrétně 65 procent karcinomů prostaty je zachyceno u pacientů po 65. roce života.

Rovněž karcinom močového měchýře postihuje zejména muže ve středním věku a starší nad 55 let. Mezi muži je třikrát častější v porovnání se ženami; jedná se o páté nejčastější zhoubné nádorové onemocnění mužů. Každoročně je v České republice mezi muži registrováno asi 1600 nových pacientů.

Možnosti léčby

Nezhoubné zvětšení prostaty se řeší podáváním léků a jejich kombinací navzájem i s léky na snížení dráždivosti močového měchýře a popřípadě na podporu erekce přes různé typy operací až po některou z moderních metod, ať už jde o laserové „odpařování“ zmnožené prostatické tkáně, vkládání stentů (výztuh) do močové trubice v její prostatické části.

Rakovina prostaty

Za posledních dvacet let se u nás výskyt karcinomu prostaty téměř ztrojnásobil, ale úmrtnost se více než třikrát snížila. Tento rozdíl je z velké části důsledkem preventivních prohlídek u praktického lékaře, urologa a jiných specialistů a konkrétně je připisován právě možnosti stanovit hladinu prostatického specifického antigenu v krvi.

Rizikoví pacienti jsou v tomto případě ti, kteří mají v přímém příbuzenstvu (děd, otec, strýc, bratr) výskyt karcinomu prostaty. Bez ohledu na rodinnou zátěž riziko karcinomu stoupá u každého muže s věkem.

Součástí pravidelných dvouletých prohlídek u praktického lékaře u mužů starších 18 let je i základní vyšetření varlat. Ačkoli zhoubné nádory varlat tvoří u mužů 1 % všech zhoubných novotvarů, v České republice se za posledních dvacet let počet případů více než zdvojnásobil a každý rok tímto typem rakoviny onemocní asi 450 mužů. I když to vzhledem k celkové populaci není tolik, jiné nádory jsou rozšířenější, nese s sebou rakovina varlat velmi nepříjemné následky – například neplodnost. U mužů mezi 20 a 35 lety je rakovina varlat nejčastější nádorové onemocnění. Šance na vyléčení je vysoká, 80-90 %, klíčem k úspěšné léčbě je včasná diagnóza. Bez léčby se totiž nádor rychle šíří, proniká do lymfatických uzlin a dalších orgánů. Proto i když většina bulek, které muži na svých varlatech najdou, není příznakem nádoru, je jistější, když to lékař prověří. Muži by si měli varlata pravidelně vyšetřovat sami, a to pohledem a pohmatem, aby včas odhalili případné nebolestivé nebo bolestivé zvětšení, zatvrdlinu, tuhý uzlík či hrčku na povrchu varlete, popřípadě změnu jeho konzistence (tuhosti). K varovným signálům patří pocit tíže v šourku, bolest v podbřišku nebo tříslech.

Kuřáci prohrávají

Kouření je považováno za hlavní rizikový faktor vzniku zhoubných nádorů močového měchýře. Předpokládá se, že kouření cigaret se podílí na 50-60 % těchto nádorů u mužů a 20-30 % u žen a 2-4x zvyšuje riziko vzniku onemocnění; toto riziko stoupá s počtem vykouřených cigaret. Kuřáci navíc mají vyšší pravděpodobnost výskytu agresivnějších forem nádorů i agresivnějšího průběhu onemocnění než nekuřáci. Pokud se jedinec rozhodne přestat s kouřením, riziko vzniku onemocnění tím po 1-4 letech abstinence klesá o 40 procent, po 25 letech abstinence až o 60 procent. Zhoubnými nádory močového měchýře jsou ohroženi nejen aktivní kuřáci, ale také osoby, které se pohybují v jejich bezprostředním okolí.

Karcinom ledviny

Nevhodné dietní návyky – strava bohatá na živočišné tuky a přílišná konzumace smaženého či uzeného masa mají – spolu s kouřením, obezitou a neléčeným chronickým zvýšením krevního tlaku – podíl na vzniku nádorů ledvin. Jen čtyři procenta těchto nádorů souvisejí s genetickou zátěží. Vliv chemických látek v potravě a životním prostředí nebyl v případě karcinomu ledvin prokázán.

Karcinomy ledvin se dlouho nijak neprojevují a jsou velmi obtížně diagnostikovatelné – neexistuje totiž žádný podobný ukazatel PSA jako u rakoviny prostaty, a tak je 70 % nádorů ledvin odhaleno náhodně při vyšetření břicha z jiného důvodu. Jakmile si pacient všimne krve v moči, začne trpět bolestmi v boku, bedrech či břicha, nebo je nádor dokonce hmatný přes kůži, bývá už obvykle pozdě – onemocnění dospělo do pokročilého stadia.

Intimní potíže

Muž by měl zajít k lékaři, pokud se u něj objeví problémy s erekcí. Nejen proto, že mu lékař může poradit, jak se potíží zbavit, například cvičením nebo zhubnutím, nejen proto, že od lékaře může získat pomocnou pilulku, ale hlavně proto, že potíže se ztopořením mohou být příznakem vážnějšího problému. Problémy s prokrvením penisu totiž mohou kořenit v kardiovaskulárním onemocnění či diabetu – a ty, pokud se neléčí, mohou mít i mnohem nepříjemnější účinky: infarkt, mozkovou mrtvici, poškození ledvin či očí, problémy s nervy; mohou vyústit až v syndrom diabetické nohy.

Mužský pohlavní hormon testosteron ovlivňuje nejen sexuální život, ale m á vliv i na celkové zdraví. Při hormonálním vyšetření lze odhalit jeho nedostatek a je možné zahájit léčbu. Počet pacientů, kteří trpí nedostatkem tohoto hormonu, se stále zvyšuje. Nárůst těchto problémů do jisté míry souvisí se znečistěným životním prostředím, které není příliš nakloněno lidskému organismu. Spolu s chemikáliemi, které pronikají do vody i ovzduší, se tak do potravinového řetězce častěji dostávají také látky podobné hormonům, takzvané endokrinní disruptory, které mohou způsobit změny hormonálních hladin.

Řada problémů souvisí s nesprávným vývojem varlete, v němž se vedle spermií vytváří i převážná část testosteronu. Už v raném dětství se proto mnohdy rozhoduje o tom, jak bude muž v dospělosti hormonálně zdatný. Stává se, že varle včas nesestoupí do šourku, a v takovém případě bývá nezbytná operace, nejlépe ještě v prvním roce života. Funkci tohoto orgánu mohou navíc ovlivnit také různé úrazy, záněty či operace.

Nedostatek hormonu ovlivňuje život

Muži s nízkou hladinou testosteronu obvykle ztrácejí zájem o sex, trpí poruchami erekce nebo zvýšenou únavou. Najednou je přepadají melancholické nálady, deprese. Poměrně často u nich také dochází ke zvýšenému ukládání útrobního tuku, což se navenek vůbec nemusí projevit jako obezita. Nadměrné množství tukových buněk však uvnitř organismu nastartuje přeměnu testosteronu na ženský pohlavní hormon estradiol. Tito pacienti pak mívají například zvětšené prsní žlázy. Řada problémů, jež souvisejí s nízkou hladinou testosteronu, se dřív připisovala přirozenému stárnutí – ve skutečnosti však postihují i mladé muže v reprodukčním věku.

Skutečnou příčinu potíží dnes andrologové dokážou zjistit nejen prostřednictvím důkladného pohovoru s pacientem, ale i na základě laboratorních testů. Nestačí ovšem znát celkovou hladinu testosteronu, je třeba stanovit i poměr mužských a ženských hormonů. Kromě toho je nutné zvážit věk pacienta a některé další okolnosti. Už proto, že nízká hladina testosteronu může nepříznivě ovlivnit nejen sexuální život, ale i činnost kardiovaskulárního aparátu nebo metabolismus kostí. Jedním z možných projevů chronického nedostatku testosteronu může být dokonce i osteoporóza.

Léčba testosteronem bývá obvykle dlouhodobá a také velmi individuální. Stejně individuální je i její úspěšnost. Zatímco u některých mužů dojde pouze k nevýraznému zlepšení obtíží, jiní během dvou tří týdnů získají novou chuť do života. Délka léčby souvisí i se subjektivními představami a pocity pacienta. Pokud muž s přibývajícím věkem ztrácí zájem o sexuální život a léčba testosteronem už pro něj není přínosná, je možné ji ukončit. Ale i u mužů, kterým může testosteronová terapie pomoci, je třeba její účinky pravidelně sledovat a kontrolovat. Jedině tak je možné dosáhnout maximálního účinku při minimálních rizicích. U těchto pacientů může dojít například ke zvýšené tvorbě červených krvinek, otokům nohou či prstů. V některých případech se může snížit koncentrace spermií nebo objevit akné.