Výhřez meziobratlové ploténky

Meziobratlové ploténky jsou vazivové podložky mezi těly jednotlivých obratlů, které dohromady vytvářejí páteř. Každá ploténka je složena ze zevního prstence, který je tvořen velmi pevnou vazivovou tkání z vnitřní části, tzv. jádra. Jádro je v podstatě kulička rosolovité hmoty, která je ze všech stran pevně sevřena zevní vazivovou vrstvou, a nemůže tedy nikam uniknout. Pracuje v podstatě na principu kuličkového ložiska. Význam tohoto spojení je zajištění dostatečné pevnosti a současně tlumení nárazů.

Podstata vzniku výhřezu

 Výhřez ploténky vlastně skutečným výhřezem není. Vzniká při nadměrné námaze nebo zatížení, kdy zevní vazivová část ploténky praskne a dojde ke vzniku trhliny, která může následně protlačit část vnitřního rosolovitého jádra, podobně jako když vytlačíme krém z tuby. Jádro je nejměkčí a nejvíce se podobá gelu v době dětství. V průběhu let dochází k jeho postupnému vysychání a ve stáří vypadá jako okrsek zjizvené tkáně. K výhřezu ploténky dochází v nejslabším místě zevního prstence.

Jaké jsou příznaky výhřezu?

Při tlaku vyhřezávající ploténky na nervový kořen se objevují bolesti v samotných zádech a dále se objevují tzv. přenesené bolesti. K typickým příznakům patří silná bolest, kterou postižený není schopen zcela přesně lokalizovat, křečovité stahy svalstva, zhoršení potíží při kašlání a kýchnutí.

Útlak nervů

Silnější tlak na nerv může mít za následek skutečnost, že dojde k zhoršení jeho funkce. Oblasti, které jsou inervovány příslušným nervem ztratí citlivost, takže na nich pacienti necítí dotyk a někdy ani bolest. Může také dojít k oslabení svalů nebo dokonce k obrně. Mizí šlachové reflexy, například laterální. V případě postižení jednoho jediného nervového kořene není ještě stav tak vážný, protože zásobuje zpravidla pouze malou oblast a pouze omezený počet svalů. Jestliže dojde k narušení nervového zásobení močového měchýře, pohlavních orgánů nebo konečníku, může následně dojít k trvalému poškození nebo ke ztrátě funkce.

Klidový režim

Velká většina postižených s akutním výhřezem ploténky se uzdraví přirozenou cestou, po odpočinku a zklidnění bolestivého úseku páteře. Vyhřezlý gelovitý útvar jádra ploténky postupně vyschne a zmenší se, takže dojde ke zmírnění tlaku na nervový kořen. Hlavní léčbou je odpočinek, kdy ve vodorovné poloze dojde k výraznému zmírnění a síly, která vytlačuje jádro. Při stoji je daleko vyšší tlak na ploténky, a ještě více se zhoršuje při ohnutých zádech. Léčba vyžaduje vysokou dávku trpělivosti.

Analgetická léčba

Léky proti bolesti pomáhají zmírnit akutní bolest v počátcích onemocnění, když k jejich úplnému odstranění zpravidla nedojde. Zmírnění bolesti přináší uvolnění svalstva a některé vybrané léky mají spasmolytické účinky. K uvolnění stažených svalových skupin mohou přispět tzv. trankvilizéry.

Rentgenové vyšetření

Pokud není léčba úspěšná a bolest trvale přetrvává, je nutné provést rentgenové vyšetření. Normální rentgenový snímek ukáže pouze obratle a jejich vzájemné postavení a šířku meziobratlových prostor. O pravděpodobnosti výhřezu však mnoho nenapoví. Z těchto důvodů se provádí rentgenové vyšetření, při němž se nejprve do páteřního kanálu vpraví kontrastní látka. Podle toho, jak se kontrastní látka rozlije, se potom na snímku pozná místo, kde dochází k útlaku míšního kořene. V současné době se vyšetření provádí již modernějším způsobem, a to pomocí tomografie a magnetické rezonance.

Laminektomie

V případě, že se konzervativní léčba mine účinkem tak se provádí laminektomie, při níž se vytvoří malý otvor v oblouku obratle nebo obratlů v postiženém místě páteře a odstraní se materiál, který utlačuje nervové kořeny.

Fyzikální léčba

Mnozí nemocní následně využívají k dalšímu léčení prostředky fyzikální léčby, kdy je nemocnému aplikována elektroterapie, termoterapie, individuální cvičení atd.