Bolest

Bolest je obranná reakce organismu a někdy vzniká, i když nemáme žádný rozpoznatelný problém, nebo nám dává o sobě vědět v případě, kde už se žádná tkáň, která by nám mohla způsobovat bolest neexistuje. K takovým případům dochází např. U tzv. fantomových bolestí.

Při běžných situacích vzniká bolest působením mechanického, tepelného nebo chemického působení. Signály o tom, že došlo k poškození, se po nervových vláknech přenášejí do zadních rohů míšních a přepojení v míšním nervovém gangliu postupují míchou do mozkového kmene a následně do několika různých oblastí mozkové kůry. V těchto navzájem propojených oblastech jsou informace komplexně zpracovány takovým způsobem, abychom mohli bolestivý podnět vědomě prožívat v příslušné části těla a zareagovat na něj vhodným způsobem.

Averzivní chování

Pocity, které jsou nepříjemné nás vedou k tzv. averzivnímu chování, což znamená, že to v nás vyvolává odpor. Jestliže nás něco bolí, máme tendenci si postižené místo chránit. Dá se říci, že tímto způsobem zvyšujeme své šance na přežití. Bolest je v podstatě varování, jak zmenšit další nebezpečí.

Co je to fantomova bolest?

Jedná se o jednu z nejtajemnějších oblastí zkoumání bolesti, kterou cítí postižení při ztrátě končetiny. Fantomovy bolesti se mohou dostavit také při operativním odstranění vnitřních orgánů a někdy se s ní zcela paradoxně mohou setkat také paraplegici, kteří v důsledku úrazu a poškození míchy necítí vůbec nic. Existuje celá řada hypotéz o vzniku fantomových bolestí, ovšem žádná z nich nevysvětluje konkrétní mechanismus.

Léčba

 S ohledem na to, že nejsou známy skutečné příčiny fantomové bolesti, neumí ji moderní medicína bohužel ani účinně léčit. Z klasických metod můžeme jmenovat farmakoterapii pomocí běžných analgetik (opiáty nebo antidepresiva). Tyto léky potlačují bolest pomocí ovlivnění emoční složky. Další možností jsou lokální anestetika, masáže a elektrostimulace v oblasti pahýlu nebo příslušných míšních ganglií.