Migrény

Migrénami trpí téměř každý desátý člověk a častěji se týká ženské populace.

Migrenózní bolesti jsou velice silné bolesti hlavy, které jsou doprovázeny nevolností, zvracením a někdy i poruchami vidění. Bohužel doposud nebyly prokázány přesné příčiny vzniku migrenózních bolestí. Podle odborníků bylo prokázáno, že na vzniku bolesti mají vliv změny krevních koncentrací tzv. vazoaktivních aminů. Jedná se o chemické látky, které ovlivňují krevní cévy. Aminy jsou v krvi běžně přítomny, ale jejich koncentraci může zvýšit například konzumace určitého jídla, k jejich vyplavení dochází při stresu, při snížení hladiny krevního cukru v době mezi jednotlivými jídly.

Tyramin

Určité typy potravin, kde patří např. jogurty, čokoláda, sýry, maso, některé kvasné výrobky a druhy červeného vína, obsahují tyramin. U některých lidí může vzniknout nedostatek enzymu, který tyramin odbourává, takže když tato jídla konzumují, dochází k nahromadění tyraminu v krvi a spustí se řetězec reakcí, které vedou k migréně.  Přítomnost kladně nabitých iontů v ovzduší zvyšuje hladinu serotoninu, který může u citlivých osob zpustit migrenózní záchvat.

Vrozené příčiny

Někteří lidé postižení migrénou mají nedostatek monoaminooxidáz, což jsou enzymy, které odbourávají vazoaktivní aminy. Objasňuje to zhoršování potíží při výkyvech hormonů v krvi a skutečnost, proč zhoršuje migrénu menstruace nebo užívání hormonální antikoncepce. Existují rovněž jiné důvody vedoucí k migrénám, a to vrozené, kdy příčinou bolesti hlavy může být zvýšení krevního tlaku nebo při nárazu do hlavy, či oblasti krku. Záchvatovité bolesti se mohou také objevit při vzestupu soli a vody v organismu. Děti trpí někdy břišními migrénami, kdy jsou bolesti hlavy mírnějšího rázu.

Odlišné příznaky

Jednotlivé příznaky se mohou u různých lidí lišit a mívají různý charakter při různých záchvatech migrény.  Migréna se však od jiných bolestí hlavy liší určitými typickými rysy. Patří k nim např. bolest za nebo před okem, zpravidlajednostranná, nevolnost zvracení a rozmazané vidění, přecitlivělost na hluk a světlo. Postižený migrénou se může cítit nervózní a vnitřně nejistý a může zažívat rozporuplné pocity. Klasické migréně předchází tzv. „aura“ s pocity přehnaně dobré nálady nebo poruchami vidění. Tento příznak zpravidla mizí se začátkem bolesti a nejčastěji je v době dospívání a rané dospělosti. Migrénu může vyvolat kouření působením nikotinu a oxidu uhelnatého. Nikotin ovlivňuje stažení cév a oxid uhelnatý má tendenci je rozšiřovat. Záchvat migrény může způsobit také celá řada poživatin.

Kde se nachází největší bolest?

Mezi nejvíce bolavá místa patří čelo, oblast okolo očí, spánky, týl a šíje. U mnoha postižených začíná bolest v oblasti šíje. Větší část nemocných pociťuje v počátku záchvatu, bolest na jedné straně hlavy. Z těchto důvodů se migréně někdy říká hemikranie, tedy bolest jedné poloviny hlavy. Někdy se bolest přemístí na druhou stranu ještě během záchvatu, v jiných případech se strany nepravidelně střídají.

V kterém věku se migréna nejvíce vyskytuje?

Migréna se nejčastěji objevuje ve věku mezi 25. Rokem a 45. Rokem života a spolu s procesem zrání se mění. Více než polovina žen se tohoto chronického onemocnění zbavuje po přechodu. V případě, že migréna přetrvá i po přechodu, je potřeba hledat příčinu v deficitu důležitých látek nebo užívání léků. Jen velmi zřídka se migréna začne objevovat až po období přechodu, což vzniká nejčastěji s užíváním hormonů. 

Migréna při menstruaci a po porodu

Ženské pohlavní hormony, tzv. estrogeny, zvyšují hladinu endorfinů. V důsledku poklesu estrogenů většinou dochází k projevu závislosti na endorfinu, což vyvolává migrénu. Stejně vysoká hladina estrogenů a tím pádem i hladina endorfinů v druhé polovině těhotenství vysvětluje, proč mnoho nemocných trpících migrénou v této době nemá žádný záchvat. Po porodu hladina estrogenů z pochopitelných důvodů klesá, což může migrénu opět vyvolat.

Víkendová migréna a migréna po stresu

Tato forma migrény se vyskytuje většinou u workoholiků, kteří silně prožívají stres z práce, kteří obzvlášť senzitivní jedinci prožívají v průběhu týdne, což

Vede k zvýšené produkci endorfinů. Tím dojde k zbrždění noradrenalinové syntézy. O víkendu stresem podmíněná produkce endorfinů odpadá a normální koncentrace noradrenalinu vyvolá na ještě citlivých noradrenalinových receptorech silnou reakci, a tím i migrénu. Ke zvýšení endorfinů, které podmiňuje stres, může dojít i v jiných zátěžových situacích. Když zátěž po delší době odpadne, může se objevit závislost na endorfinu.

Migréna ve stáří

Ve stáří jsou potíže spojené s migrénou většinou, ale ne vždy menšího rázu. Poleví jak bolest hlavy tak také vegetativní příznaky, jako jsou nevolnost, zvracení, světloplachost. Často se objeví samotná aura bez následných bolestí hlavy. Riziko, že se ve stáří migréna objeví poprvé, je vyšší pro starší ženy, které dříve trpěly depresemi nebo byly náchylné ke stresu a strachu.Léčba migrény ve u starších lidí je o něco komplikovanější, protože s přibývajícím věkem hrají stále větší roli vedlejší účinky léků.

Migréna spojená se strachem

Enormní pocit strachu může být spouštěčem migrenózních záchvatů. Někdy stavy strachu vyvolá špatná funkce štítné žlázy nebo jiné onemocnění, což by se mělo zjistit vyšetřením krve.

Migrénou trpěli také slavní

Migréna postihla také celou řadu slavných osobností. Tato diagnóza byla u mnohých součástí jejich excentrického chování a podivného chování. Můžeme jmenovat např.: Sigmunda Freuda (migrény léčil pomocí kokainu), Vincenta van Gogha (malíř trpěl ukrutnými migrénami a dohnaly ho až k sebevraždě), Petra Iljiče Čajkovského (údajně se úmyslně nakazil cholerou), lva Nikolajeviče Tolstého (snažil se bolesti hlavy léčit pobytek v klidné přírodě).

Léčba

Nejlepší léčbou migrény je prevence. Je potřeba nalézt faktory, které se na vzniku migrény podílejí. Odborníci doporučují vést si deník, kde si zaznamenáváme dobu trvání bolesti, co jsme předtím konzumovali a dělali. Tyto údaje nám mohou sledně pomoci při léčbě. Klasická léčba spočívá v preventivní aplikaci léků, které zmírňují počet a intenzitu záchvatů. Velké části populace však běžná analalgetika nezabírají. Z těchto důvodů se podávají jiné typy léků.

Další možnosti léčby

V případě, že se chce postižený vyhnout farmakoterapeutické léčbě, je možno vyzkoušet a praktikovat různá relaxační cvičení. Můžeme nahlédnout do tajů jógy, rehabilitace, masáží nebo akupunktury. Akupunktura se užívá zejména jako prevence před migrénou. V některýchpřípadech se podaří záchvat odstranit pomocí obvyklých bodů. Úspěch při léčbě zaznamenává také homeopatie. Velmi se také doporučuje masáž spánků a krku mátovým olejem nebo muzikoterapie. Z bylin se doporučují např.: paprika, heřmánek, zázvor, máta, rozmarýna, baldrián a vrbová kůra. Do jídelníčku bychom měli zařadit mandle, mandlové mléko, petržel, česnek, třešně a čerstvý ananas. Pravidelně se věnujte lehkému cvičení a pijte dostatečné množství tekutin.

 Nervová léčba

Při nervové terapii lékař aplikuje lokální anestetikum, což je prostředek s omamnými účinky. V rámci nervové léčby se používá téměř pouze prokain nebo lidokain.  Omamný účinek odezní ve většině případů po jedné až dvou hodinách, léčivý účinek má dlouhodobější charakter, někdy ne vždy, dojde k vymizení bolesti natrvalo.

Protažení krční páteře

Tato metoda švýcarského lékaře Naegliho může při léčbě migrény velice pomoci. Tento hmat se však nedoporučuje u starších pacientů, pacienty s vysokým tlakem nebo s jinými nemocemi srdečního oběhu. Před protahováním se musíme dechově zklidnit a tlak se následně udržuje při nádechu a při výdech, kdy je krční páteř více uvolněna  se tlak více zesiluje. Při hmatu se nesmí tlačit na krční tepny.

Cíl protažení krční páteře

Prohmatání rukou vede k tomu, že se žíly mohou lépe vyprázdnit. Při příliš dlouhém protahování může dojít k závrati, což je důkaz dochází k zesílení odtoku krve. Migréně pomáhá každá metoda, která odvádí z hlavy krev, což vysvětluje účinek metody protahování hlavy.