Jak žít s diabetem?

Cukrovka patří mezi celoživotní a nevyléčitelné onemocnění, které je charakterizováno zvýšenou hladinou cukru v krvi. Zvýšená hladina cukru v krvi je způsobena absolutním nedostatkem inzulinu nebo jeho nedostatečným působením. Po určité době vede k poruše látkové výměny nejen cukrů, ale také tuků i bílkovin. Cukry, tuky a bílkovina patří mezi základní stavební kameny našeho organismu a pro jejich správnou funkci je zapotřebí inzulin. Hladina cukru v krvi (tzv. glykemie) se má pohybovat v určitých mezích (3,8 až 5,8 mmol/l více za dvě hodiny po jídle). Náhlé kolísání glykémie může vést k akutním komplikacím. Může se jednat o hypoglykémii, což je pokles hladiny cukru nebo hyperglykemii neboli vzestup hladiny cukru. Déletrvající zvýšen á glykmie  může vést po určité době ke vzniku pozdních komplikací cukrovky.

Typy cukrovky

U cukrovky se může vyskytovat škála různých příznaků a původ onemocnění není zcela jednotný a nelze zcela s jistotou tvrdit, co je konkrétně jejím vyvolávajícím faktorem. Cukrovku neboli diabetes mellitus dělíme do několika typů: diabetes mellitus I. typu, diabetes mellitus II. typu, diabetes nespecifický, těhotenský diabetes, porušená glykémie nalačno.

Diabetes mellitus I. typu

Vzniká na autoimunitním podkladě.  A postihuje nejčastěji mladistvé, avšak může postihnout i starší generaci. Příčinu vzniku cukrovky I. typu nelze zcela jednoznačně určit. Dědí se pouze vlohy pro cukrovky, což znamená, že v našich genetických informacích máme zapsáno, zda tuto nemoc můžeme získat, či nikoliv. I když nikdo z našich předků cukrovku neměl, neznamená to, že ji nemůžeme dostat my. V průběhu života se cukrovka může objevit kdykoli, spouštěcím mechanismem je většinou nějaká zátěž pro organismus.

Diabetes mellitus II. typu

Onemocnění vzniká většinou po dovršení 40. Roku života. Kromě dědičnosti se na jeho vzniku nejvíce podílí nadváha, stres a absence pohybu. Počet diabetiků II. typu v posledních letech vysoce narůstá. Diabetici II. typu mají většinou dostatek až nadbytek vlastního inzulinu.

Diabetes nespecifický

Jedná se o různorodá onemocnění, která mohou vést ke vzniku cukrovky. Nejčastěji se jedná o onemocnění slinivky břišní, kdy nemoc zničí tkáň vyrábějící inzulin. Dále se jedná o hormonální onemocnění, při kterých vznikají ve větší míře hormony, které zvyšují glykémii a vedou k rozvoji diabetu.

Těhotenský diabetes

Vzniká pouze během těhotenství, většinou mezi 24. Až 28. týdnem těhotenství. Příčinou je hormonální produkce placenty, která snižuje účinnost vlastního inzulinu. V současné době jsou všechny těhotné ženy vyšetřovány. Tento typ cukrovky je dobře léčitelný a je prokázáno, že dobře léčená těhotenská cukrovka nemá vliv na vývoj plodu. Po porodu u většiny žen cukrovka vymizí.

Porušená glykémie na lačno

Odborníci zjistili, že existují jedinci, kteří mají vyšší hladinu cukru v krvi na lačno, ale při vyšetření zátěžovým glukózovým tolerančním testem mají hodnoty glykémie po zátěži cukrem v normě. Tato skupina nemocných má vyšší riziko rozvoje aterosklerózy a s ní spojených onemocnění.

Diagnostika cukrovky

Mezi typické příznaky cukrovky patří únava, žízeň, úbytek tělesné hmotnosti, časté močení. Diagnóza cukrovky je jednoznačná v případě, že kdykoliv v průběhu dne přesáhne hladina cukru v krvi hodnotu 11 mmol /l. V případě nutnosti se provádí zátěžový test. U zdravého člověka by se hladina krevního cukru měla působením inzulinu snížit k normě do dvou hodin.

Akutní komplikace cukrovky

Jedná se o hypoglykémii, jejíž příčinou může být nesprávně volená dávka inzulinu, větší pohybová aktivita, která spaluje cukry nebo nesprávný, či malý přísun potravy. Obtíže nastupují rychle, během minut, výjimečně hodin a mezi typické projevy patří třes, únava,pocit haldu, mžitky před očima nebo bušení srdce. Je důležité se naučit tyto příznaky vnímat včas a rychle je léčit.

 

 

Léčba hypoglykémie

Při prvních známkách hypoglykémie se doporučuje podání tzv. rychlých cukrů ústy. Rychlý cukr je řepný nebo ovocný cukr, který se po požití rychle vstřebá do krve. Jedná se o cukry, kterých má mít jinak diabetik v běžné stravě minimum.  Rychlé cukry můžeme podat ve formě banánu, sladké sušenky nebo kostky cukru. Kvůli rychlejšímu vstřebání do krve je vhodnější podat cukr rozpuštěný v tekutině. Pro tyto účely se hodí nápoje typu coca cola light, voda s ovocnou šťávou nebo medem apod. Po zlepšení stavu je vhodné podání menšího množství tzv.  pomalých cukrů (škrobů) jako prevence pokračování hypoglykémie. Škroby zvyšují hladinu cukru  v krvi a pomalu vydrží v krvi delší dobu.  Jsou obsaženy v chlebu a pečivu (podáváme např. krajíc chleba nebo rohlík). V případě těžké hypoglykémie, kdy je diabetik v bezvědomí a nelze přijímat potravu ústy, se používá jako první pomoc injekce glukagonu, což je hormon zvyšující výrobu cukru játry.

Hyperglykémie

Mezi typické příznaky hyperglykémie patří suchost v ústech, žízeň, časté močení, nechutenství. Hyperglykémie může být první známkou ještě nezjištěné cukrovky. Vzestup cukru může mít souvislost s kolísáním ženských pohlavních hormonů při menstruačním cyklu. Pouze dobře poučeni pacienti, kteří si samostatně aplikují inzulin a vyšetřují hladiny krevního cukru, mohou po konzultaci s lékařem samostatně upravovat dávku inzulinu. Jestliže je hyperglykémie známkou jiného onemocnění, musí se samozřejmě v první řadě léčit toto onemocnění.

Chronické komplikace cukrovky

Déletrvající zvýšená hladina krevního cukru vede k nevratnému postižení některých tkání v těle diabetika. Činnost těchto tkání se může výrazně snížit, a tím zhoršit kvalitu života (např. nezbytnost trvalé dialyzační léčby při selhání činnosti ledvin). Dlouhodobé komplikace cukrovky mohou vést ke zhoršení kvality života diabetika.

Diabetická noha

Jedná se o postižení tkáně nohy. Na kůži vzniká různě veliká nehojící se rána, u které hrozí zvýšené riziko infekce až otravy organismu.

Příčina vzniku diabetické nohy může být ischemická (zužování cév dolních končetin následkem aterosklerózy) a neuropatická (postižení nervových vláken snižujících vnímání bolesti, tlaku a tepla). Z těchto důvodů může snadno dojít k porušení tkáně nohy, aniž by o tom diabetik věděl, a rána se rychle šíří. Neuropatické defekty vznikají zejména v místě největšího tlaku na nohu (pod palce, na patě, na plosce).

Jak se léčí diabetická noha?

Pokud je příčina defektu v postižení cév, je podstatné zlepšení prokrvení postižené končetiny. Nejprve se provádí angiografie, což je rentgenové vyšetření cév dolních končetin, pomocí kterého se zjistí místo zúžení cévy. Podle nálezu se následně provádí další léčba. V případě neuropatického defektu je hlavním léčebným prvkem zlepšení cukrovky, odlehčení postižené končetiny nebo nasazení antibiotické léčby.

Prevence diabetické nohy

Abychom předešli vzniku diabetické nohy, měli bychom dodržovat následující doporučení: nosit vhodnou a pohodlnou obuv a ponožky se zdravotním lemem, pravidelně kontrolovat nohy a při vzniku drobné ranky zahájit ošetření, udržovat nohy v čistotě, chránit nohy před prochladnutím a nechodit naboso.

Kožní onemocnění dolních končetin

U diabetiků se vyskytují poměrně velice často. Např. Hyperkeratóza (ztvrdlá kůže v místě zvýšeného tlaku) se vyskytuje nejen u diabetiků.

Plísně

Jestliže dojde k plísňovému onemocnění nohou, musíme postiženou kůži ošetřovat pomocí protiplísňových prostředků. Potíráme zejména oblast mezi prsty nohou nebo koupeme nohy v růžovém roztoku hypermanganu nebo jiném protiplísňovém roztoku. Při vážnějších plísňových onemocněních navštívíme lékaře.

Diabetická retinopatie

Jedná se o poškození sítnice v důsledku onemocnění cukrovkou. Poškození je řazeno mezi nejzávažnější komplikaci diabetu a může vést až k nezvratným změnám funkce oka.  Diabetes poškozuje nejen cévy sítnice, ale současně také nervové buňky sítnice, které zodpovídají za přenos zrakového vjemu do mozku. Příčina vzniku diabetické retinopatie není zcela konkrétně známa, v úvahu se bere dlouhodobě špatně kompenzovaný diabetes, vysoký krevní tlak a vysoké koncentrace tuků v krvi. Podle závažnosti existují různé formy diabetické retinopatie : neproliferativní, proliferativní a diabetický okulární edém.

Mechanismus působení inzulinu

Inzulin je hormon, který je produkován tzv. buňkami Langerhansových ostrůvků ve slinivce břišní. Působení inzulinu si můžeme představit jako „klíč“ odemykající buňky, aby cukr mohl přecházet z krve do buněk. Zdrojem krevního cukru jsou potrava, játra a svaly, odkud se může cukr uvolňovat do krve při jeho nedostatku v potravě.

Cíl léčby cukrovky

Mezi hlavní cíle léčby cukrovky patří:

  •         držení přiměřené hladiny glykémie a normální hodnoty hladiny vykovaného hemoglobinu,
  •         nepřítomnost acetonu v moči a většího množství cukru v moči a nepřítomnost bílkovin
  •         udržování přiměřené tělesné hmotnosti, normální hladiny krevních tuků a přiměřené hodnoty krevního tlaku
  •         pocit osobní vitality

Těhotenství a diabetes

Žena může otěhotnět, i když má cukrovku, ale je nutné několikrát denně vyšetřovat glykémii, která by se měla pohybovat v normálních hodnotách. Jestliže by se nepodařilo udržet normální glykémii počátkem těhotenství, plod by byl ohrožen vznikem vývojových vad. Jestliže je vyšší glykémie v druhé polovině těhotenství, může dojít k porodu velkého, avšak nezralého miminka.  Všechny diabetičky, které měly cukrovku před těhotenstvím, jsou léčeny inzulinem ve 4-6 denních dávkách a stejně často je nutné vyšetřovat hladinu krevního cukru.

 

Rizika těhotenství pro plod

Mezi rizika těhotenství pro plod u diabetiček patří vyšší výskyt vrozených vad (prevencí je důsledná kompenzace diabetu) a diabetická fetopatie – vyšší porodní hmotnost miminek nad 4000g. V rámci prevence by měla gravidní diabetička dodržovat životosprávu a dávky inzulínu. Mezi další znaky patří hypoglykémie dítěte těsně po porodu, novorozenecká žloutenka a další odchylky. Maminky, které měly v průběhu těhotenství opakovaně těžší hypoglykémii, moou mít naopak děti menší.

Rizika těhotenství pro matku

Mezi vlastní rizika pro matku diabetičku patří některé komplikace. Pokročilé poškození ledvin diabetem může těhotenství zhoršit. Může dojít také ke zhoršení pokročilého postižení sítnice diabtem (dibatická retinopatie), jestliže nebyla sítnice předem dostatečně ošetřena laserem. U většiny diabetiček se doporučuje porod císařským řezem. Každá těhotná diabetička by měla vědět, že v případě jakékoli infekce, vzestupu krevního tlaku, zvýšení hmotnosti, které neodpovídá stupni těhotenství, výskytu otoků nebo zhoršení zraku by měla ihned navštívit diabetologa nebo gynekologa. Těhotné diabetičky jsou v posledních třech měsících častěji než zdravé ženy ohroženy tzv. preeklampsií, která se projevuje otoky dolních končetin, vysokým krevním tlakem a bílkovinou v moči. V těžkých případech pak může přecházet do křečí s bezvědomím. Proto je u těchto těhotných nutná častá kontrola krevního tlaku, hmotnosti a přítomnosti bílkoviny v moči.

Antikoncepce u diabetiček

Diabetičky jsou oproti zdravým ženám v nevýhodě, protože některé antikoncepční metody nejsou pro ně zcela vhodné. Hormonální antikoncepce je však v posledních letech svým nízkým obsahem hormonů přístupná také pro diabetičky. Platí skutečnost, že hormonální antikoncepce by neměla být užívána bez přerušení déle než po dobu dvou let a přerušení užívání hormonální antikoncepce by mělo trvat alespoň po dobu tří měsíců. Diabetičkám se doporučují vhodné kombinované přípravky s nízkým obsahem jednotlivých hormonů. Nitroděložní tělíska jsou vhodnou antikoncepční metodou pro ženy, které již rodily. Diabetičky mohou mít větší sklon k infekci, která by mohla vést k zánětu sliznice děložní dutiny. Moderní nitroděložní tělíska se jeví jako dobrá volba z hlediska infekce, tak i mimomenstruačního krvácení. Pesary s hormonální povrchovou úpravou jsou kombinací mechanické ochrany a hormonální antikoncepce a doporučují se také diabetičkám.

Dieta při cukrovce

Základním léčebným prostředkem u všech typů cukrovky je dodržování diabetické diety. Nezbytnost dodržování diabetické diety, která se svými zásadami velmi blíží zásadám zdravé racionální výživy a zdravého životního stylu, často od základu mění dosavadní způsob života diabetika. Dieta napomáhá k udržení optimální hladiny krevního cukru. Také v případě léčby tabletami nebo inzulinem snižuje kolísání hodnot glykémie a také pomáhá udržet normální hladinu krevních tuků. Diabetes představuje riziko také pro vznik onemocnění srdce a cév. Vysoká hladina krevních tuků může změny v cévách ještě urychlit. Kromě hladiny cukru v krvi je důležité hlídat také hladinu krevních tuků.

Glykemický index potravin

Po konzumaci určitých potravin se stejným obsahem cukrů, dochází k rozdílnému vzestupu hladiny krevního cukru. Glykemický index jednotlivých potravin se liší, což je dáno odlišnou rychlostí trávení a vstřebávání glukózy z různých druhů potravin. Obecně platí, že, čím je vyšší glykemický index, tím více stoupá hladina cukru v krvi po jídle. Na glykemický index má vliv např. zastoupení polysacharidů v potravě, velikost kusu potraviny, stupeň zralosti ovoce, doba vaření (čím déle jsou potraviny vařeny, tím vyšší je glykemický index.

Speciální potraviny pro diabetiky

Diabetikům se obecně doporučují nízkoenergetické potraviny (např. Se snížením energie o více než 30% oproti obsahu energie ve srovnatelném výrobku) započítané do dietního plánu. Jedná se především o light nápoje  a nízkoenergetické mléčné výrobky. Ani „dia“ výrobky nelze jíst bez omezení, protože obsahují sacharidy a energii (kalorie) a mohou zvyšovat glykémii i tělesnou hmotnost. Všechny dia výrobky obsahují cukr ve formě škrobu, a to i když jsou slazeny náhradním sladidlem.

 

Pití alkoholu

Alkohol se diabetikům většinou nezakazuje, ale je nutné znát jeho hlavní rizika:

  •         vyvolání hypoglykémie v případě, že je konzumován nalačno,
  •         při hypoglykémii nemusí pomoct injekce glukagonu,
  •         příznaky hypoglykémie jsou podobné příznakům při konzumaci alkoholu a současně požitý alkohol může hypoglykémii zakrýt

Větší množství alkoholu může u diabetiků poškozovat nervy a zhoršovat příznaky diabetické neuropatie. Důvodem, proč se po konzumaci alkoholu nalačno může rozvinout těžká hypoglykémie, je zablokování tvorby i uvolňování cukru v těle. Z těchto důvodů také nezabírá ani injekce glukagonu, který cukr ze zásob v těle normálně uvolňuje. Tolerance alkoholu zleží také na schopnosti jater ho odbourávat. U zdravých osob se odbourává za hodinu průměrně 0,1 g alkoholu/kg hmotnosti. U diabetiků může být schopnost jater odbourávat alkohol porušena, protože mají změněný metabolismus a játra bývají postižena ztukovatěním.

Význam fyzické aktivity při diabetu

Adekvátně volená pohybová aktivita a rehabilitační cvičení tvoří nedílnou součást komplexní terapie nemocných s cukrovkou. Jejich účinek na zdraví se odráží v mnoha ohledech.

  •         zlepšuje kompenzaci diabetu,
  •         snižuje výskyt srdečně cévních komplikací,
  •         zlepšuje duševní rovnováhu,
  •         napomáhá k optimalizaci tělesné hmotnosti,
  •         zlepšují pohyblivost kloubů a páteře a stimuluje správné držení těla

Při fyzických aktivitách nejde pouze o sportovní výkony nebo o cvičení spojené s clem hubnutí, ale jedná se zejména o pravidelný pohyb, který život zpříjemňuje a je jeho nedílnou součástí. Ani rehabilitační cvičení se netýká pouze poúrazových stavů, ale mělo by se jednat zejména o řešení a nácvik špatných pohybových návyků od mládí, což je jednou z nejčastějších příčin pozdějších bolestí páteře a kloubů, které netrápí pouze diabetiky.

Působení fyzické aktivity na metabolismus

Pohyb a dieta byl před objevením inzulinu jedinou metodou léčby diabetu. Cvičení napomáhá ke zlepšení využití glukózy, protože zvyšuje účinnost inzulinu, vede ke zvětšení svalové hmoty, která je zásobárnou svalového glykogenu. Dále je prokázán pozitivní účinek cvičení a srdce a cévy, zejména na zpomalení rozvoje aterosklerózy, protože cvičení snižuje koncentraci tuků v krvi, krevní tlak i nadměrný stres. Cvičení je také nezbytnou součástí redukční diety. Pozitivní vliv cvičení na psychiku vede k celkové relaxaci, zlepšení sebehodnocení i větší spokojenosti. Vliv akutní fyzické zátěže na metabolismus se odvíjí od jejího druhu (aerobní – při dostatečném zásobení těla kyslíkem při zátěži, nebo anaerobní  - při nedostatečném zásobení těla kyslíkem), době trvání, intenzitě, předchozí kompenzaci diabetu apod.

Aerobní fyzická aktivita

Např. běh, jízda na kole, plavání, rychlá chůze, tanec, běh na běžkách nebo aerobní trenažéry je pro diabetiky vhodné. Dochází ke zlepšení zdatnosti kardiovaskulárního systému, ale nevede k významnému zvýšení svalové hmoty. Při intenzivní aerobní zátěži jsou diabetici léčeni pomocí inzulinu nebo vyššími dávkami některých perorálních antibiotik ohroženi hypoglykémií. Z těchto důvodu je nutné snížit dávku inzulinu, nebo přijmout navíc sacharidy. Při intenzivní aerobní zátěži je vždy nutné měřit glykémii, a to jak před zátěží, tak i po ní.

Anaerobní posilovací aktivita

Představuje krátkodobou intenzivní fyzickou zátěž, při které nedochází k dostatečnému okysličení tkání. Vede zejména ke zvýšení svalové hmoty a zvýšení svalové síly. Mezi tyto aktivity patří např.: cvičení v posilovně, intenzivní kopaná, basketbal, sprint, hokej, bojové sporty. Tato fyzická aktivita se nedoporučuje pro osoby se srdečně cévním onemocněním. Pro diabetiky však není vhodný silový trénink se zadržováním dechu (např. zvedání těžších břemen. U diabetiků s cévními komplikacemi by měla v každém případě předcházet lékařská konzultace. Jestliže je diabetes spojen se zhoršením zraku, je nutné vyvarovat se sportů, u nichž dochází k tvrdým doskokům, otřesům, prudkým změnám polohy, úderům do hlavy, zdvihání těžkých břemen a zadržování dechu.