Revmatická horečka

V minulosti se jednalo o poměrně časté onemocnění a zpravidla k ní dochází během streptokokové infekce v krku, při zánětu mandlí nebo ušní infekci.

Revmatická horečka se může projevit na kloubech, srdci nebo mozku, může dojít k trvalému poškození jedné nebo více srdečních chlopní.  Její projevy a následky se odvíjí podle toho, který orgán je zasažen. Nejčastěji postihuje revmatická horečka děti ve věku od 3 do 18 let, nejvíce byly zanechány trvalé změny na srdečních chlopních. Tyto následné změny se později se později stávaly zdrojem dlouhodobých potíží.

Jaké jsou nejčastější příčiny?

Revmatická horečka následuje po infekcích, které vyvolané bakterií, streptokokem skupiny A, nazýváme ho také hemolytický streptokok. Riziku vzniku revmatické horečky po infekci tímto mikrobem je vystavena pouze malá část populace. Není doposud zcela jasné, z jakých důvodů choroba následkem streptokokové infekce vlastně propuká.  Samotná bakterie nejspíše při jejím vzniku nehraje žádnou roli a nijak se jej neúčastní.  Onemocnění spočívá v netypické reakci organismu proti normální vlastní tkáni.  Tuto abnormální imunitu pravděpodobně vyvolává právě streptokoková infekce u náchylných lidí, kteří zřejmě vytvářejí v organismu vyšší hladiny protilátek, než je typické.

Jaké jsou příznaky?

Množství příznaků je různorodé a typické bývají pocity celkové nemocnosti, horečka, celková únava, váhový úbytek. Revmatická horečka vede k zánětům kloubů (podobá se revmatoidní artritidě). Ve většině případů nemoc zasahuje velké klouby, například kolenní a kyčelní, a má podivný sklon k šíření se z jednoho kloubu do druhého. Tyto příznaky se nazývají „stěhovavá artritida).

Kožní projevy

Revmatická horečka se projevuje také na kůži, kde vytváří typickou vyrážku,

která se skládá z červených pruhů, které jsou obklopené vybledlými oblastmi. Kromě toho se mohou nad kostěnými výrůstky například kotníky, zápěstími, koleny nebo lokty, objevit podkožní uzly.

Srdeční a nervové projevy

Postižení srdce je při revmatické horečce nejvážnější., protože se jedná o zánět vnitřní blány, která vystýlá srdeční dutiny a srdečního svalu, který může vést až k srdečnímu selhání. Postižení srdeční nitroblány může vyústit v potencionálně závažné poškození srdečních chlopní.  V některých případech dochází také k postižení nervového systému, které vede k příznaku zvanému chorea neboli „tanec svatého Víta“. Jedná se o zvláštní kroutivé pohyby trupu a končetin a grimasy obličeje. Mohou se zhoršovat při rozrušení a ustupovat v průběhu spánku.

Jaké jsou komplikace?

Mezi hlavní nebezpečí patří opakované záchvaty nemoci, které mohou způsobit poškození srdečních chlopní. V minulosti vedly tyto chlopňové vady k těžkému zdravotnímu postižení i velmi mladých jedinců, což představovalo značný zdravotní i lidský problém.

Léčba a prognóza

Po stanovení diagnózy spočívá léčba zejména v klidovém režimu a v podávání vysokých dávek protizánětlivých léků. V případě, že se objeví příznaky srdečního selhání, jsou nemocnému podávány kortikosteroidy, aby se srdeční zánět zvládl.   Po odeznění nemoci je potřeba zabránit dalším záchvatům, protože kterýkoli z nich by mohl vést k poškození srdce.  Z tohoto důvodu jsou dlouhodobě podávány antibiotika.  Zásadní význam ovšem hraje role prevence.

Revmatismus

Je velmi neurčitý pojem, který se používá k popisu bolestí kloubů a jejich okolních struktur – kostí, šlach, svalů nebo vazů. Nejedná se o žádné určité onemocnění, ale o soubor příznaků. Revmatoidní artritida je onemocnění, které postihuje klouby, ale v těžších případech postihuje také srdce, plíce, nervový systém nebo oči. Vyskytuje se jak  u mužů, tak u žen, ale u žen ječastější,zpravidla v poměru 3:1. Nejvíce se začne objevovat od dvacátých let života do pozdního středního věku.

Charakteristika

Jedná se o kloubní chronické onemocnění, které je často přerušováno obdobími, kdy se příznaky z neznámých důvodů zhoršují, zlepšují nebo dokonce mizí.  Nemoc může někdy sama zcela vymizet a odborníci toto období nazývají jako vyhasnutí aktivity nemoci.

Revmatoidní artritida u dětí

Nejčastěji bývají postiženy děti ve věku mezi druhým a třetím rokem a mezi deseti a patnácti lety. Zánět začíná postupně a zhruba u jedné třetiny nemocných se objevuje pouze v jednom kloubu, a to nejčastěji v kolenním. Velmi často bývají také postiženy ruce, zápěstí, chodidla a kotníky. Nemoc postupně progreduje, ale v v pozdním adolescentním věku může náhle dojít k vzplanutí nemoci. Léčba by měla být zahájena co nejdříve, aby se zabránilo trvalému ztuhnutí kloubu a deformacím

Jaké jsou příčiny?

Základní příčinu nemoci se doposud odhalit nepodařilo, ale je známo, že svoji roli hraje reakce obranných tělesných mechanismů na nějakou vyvolávající látku a snaha o její odstranění. Tato imunitní odpověď následně vede k nahromadění buněk, které se účastní zánětlivé reakce v synoviální membráně, která z vnitřní strany pokrývá kloubní pouzdro.  Enzymy, které se z těchto buněk uvolní, poškozují kosti a kloubní chrupavku a vyvolávají typické příznaky. Bez následné léčby může dojít k deformaci kloubu.

Revmatický faktor

Jedná se o protilátku, která se u nemocných lidí s revmatoidní artritidou tvoří ve velkém množství. U jiných druhů artritidy se nevyskytuje. Její přítomnost v krvi lze prokázat za pomoci testu a dále se také vyšetřuje množství těchto protilátek. Revmatoidní uzlíky jsou hrboly, které se mohou objevit pod kůží v okolí loktů, na hřbetu rukou i nohou. Dochází k tvorbě shluků zánětlivých buněk, které se podobají těm, které se hromadí v kloubech. Jestliže jsou přítomny, je to další projev, který svědčí pro danou diagnózu.

Jaké jsou příznaky?

Mezi hlavní příznaky revmatoidní artritidy patří bolestivý otok, ztuhlost postiženého kloubu. Časté je postižení malých kloubů ruky nebo nohy, ale může dojít také k napadení i jiných kloubů.  Počet postižených kloubů záleží na stupni rozvoje nemoci, která může být u každého člověka odlišná. Typickým příznakem umožňujícím nám rozlišit revmatoidní artritidu od jiných nemocí bývá symetričnost postižení. Postižené klouby zpravidla tuhnou, což je patrné zejména po ránu při vstávání z lůžka. Doprovodnými příznaky jsou malátnost, únava, potíže s uchopováním předmětů. Kromě kloubních potíží se mohou vyskytnout oční záněty. Příznaky mohou svou intenzitou značně kolísat.

Jaké jsou rizika?

Během nesprávného polohování v akutní fázi nemoci může dojít ke vzniku deformit, které později vedou ke ztrátě funkce postižené části těla. U nemocných může dojít k rozvoji kontraktur, které omezují pohyb a kloub se stává nestabilní.

Léčba

K léčbě je nutno přistupovat komplexně a individuálně, protože vyžaduje u každého jednotlivého nemocného naplánovat vhodný léčebný program. Zpravidla patří k léčbě předepisování analgetických léků, fyzioterapeutická péče, cílené rehabilitační cvičení. Při kloubním zánětu dochází k vylučování tekutiny ze synoviální blány, a ta se hromadí v kloubní dutině. Toto se nazývá kloubní výpotek.

Jestliže je veliký a dojde ke zvětšení kloubu, bývá nutné odsátí výpotku za pomocí jehly a stříkačky, což nemocnému přinese značnou úlevu. V případě, že již došlo k deformitám kloubu, lze docílit jejich zlepšení pomocí chirurgického zákroku.