Srdeční onemocnění

Původ vzniku srdečních onemocnění není zcela jasný. Rizikové faktory jsou v podstatě zvyky nebo vlastnosti člověka, které zvyšují pravděpodobnost, že se u dotyčného jedince choroba projeví. Některé rizikové faktory spojené se srdečními problémy nelze změnit, jiné změnit lze.

Mezi hlavní rizikové faktory, které můžeme s určitostí ovlivnit patří např.: používání tabákových výrobků, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu v krvi, obezita nebo absence pohybu. Další rizikové faktory, jako jsou např. diabetes, lze ovlivnit pouze do určité míry. Věk, pohlaví nebo dědičnost, ovlivnit nemůžeme, ale je potřeba je vzít v úvahu.  Čím více rizikových faktorů existuje, tím se zvyšuje pravděpodobnost výskytu kardiovaskulárních onemocnění.

Věk pohlaví

S přibývajícím věkem je pravděpodobnost výskytu kardiovaskulárních onemocnění vyšší. Riziko infarktu je u padesátiletého muže mnohonásobně vyšší než u muže třicetiletého. U žen před menopauzou jsou takové potíže spíše vzácností., ale výskyt infarktu po menopauze je stejný jako u mužů stejného věku.

Genetické dispozice

Dědičnost hraje při vzniku kardiovaskulárních onemocnění také svoji roli. Lidé pocházející z rodin, kde je výskyt kardiovasculárních onemocnění v anamnéze, by se měli všemi dostupnými prostředky – změnou stravovacích návyků, snížením faktorů, které vedou k emocionálnímu stresu snažit odvrátit riziko onemocnění.

Stravování

Informace, které nám dává výzkum na poli srdečních onemocnění, jasně prokázaly spojitost mezi srdečními onemocněními, zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi, zvýšeným krevním tlakem, obezitou a absencí tělesné činnosti. Odborníci nám jasně formulují obecné dietetické rady, které vedou k prevenci těchto onemocnění.

Užívání tabákových výrobků

Užívání tabákových výrobků není pouze spojeno s rizikem vzniku

kardiovaskulárních onemocnění, ale je také spojeno s rakovinou dutiny ústní, hrtanu, jícnu, vylučovacího systému, ledvin, slinivky břišní a děložního čípku. Kuřáci jsou také vystaveni vyššímu riziku onemocnění plic. V případě, že jsou děti vystaveny tzv. druhotnému kouření, vyvine se u nich více plicních a ušních infekcí.

Užívání alkoholu

Malé množství alkoholu může být v podstatě oběhovému systému nápomocné, protože má tzv. vazodilatační efekt (rozšiřuje cévy). Podle odborníků umírnění konzumenti alkoholu (ti co pijí jednu až dvě sklenky alkoholu denně) se vystavují menšímu riziku onemocnění srdečními chorobami než abstinenti. Podstatou je však umírněnost, protože více než uvedené množství alkoholu může vést ke zvýšení krevního tlaku nebo dokonce k mrtvici.

Vysoký krevní tlak

Vysoký krevní tlak patří mezi největší rizikové faktory, které vedou ke vzniku onemocnění koronárních tepen a k infarktu nebo mrtvici. U žen vede ke třem z pěti infarktů a zvyšuje možnost vzniku ledvinových onemocnění a slepoty. Kontrola vysokého krevního tlaku je důležitá především pro jedince trpící srdečním onemocněním. \když se podaří vysoký krevní tlak snížit, srdce se potom nemusí tolik namáhat. Jestliže člověk prodělá např. srdeční infarkt, je jen málo pravděpodobné, že prodělá druhý, pokud se bude snažit, aby se mu krevní tlak nezvýšil. Za vysoký krevní tlak považujeme hodnotu vyšší než 140/90 mm Hg po delší časový úsek.

Obezita

Obézní lidé mají větší sklon k srdečním onemocněním, a to i v případě, že nemají žádné jiné rizikové faktory. Nadměrná hmotnost vede k srdečním onemocněním, k mozkové mrtvici, k zástavě srdce způsobené městnáním krve a ke smrti z příčin srdečního selhání. Obezita vede a také k rizikovým faktorům, jako jsou vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu v krvi a cukrovka.

Cukrovka

Cukrovka neboli diabetes mellitus patří k vážným poruchám a zvyšuje případné riziko srdečního onemocnění. Možnost úmrtí, které je způsobeno srdeční

nemocí je u diabetiků trojnásobně vyšší. I když neexistuje na cukrovku žádný lék, můžeme udělat taková opatření, že ji budeme mít alespoň pod kontrolou. Udržení ideální hmotnosti a vykonávání nějaké fyzické činnosti napomůže oddálit vznik tohoto onemocnění nebo mu úplně zabránit.

Cholesterol

Cholesterol hraje přirozenou úlohu v tělesném metabolismu. Představuje hlavní sterol v lidském těle, ale ve skutečnosti cesta k jeho objevu vedla přes říši zvířat. Je obsažen ve veškerých buňkách lidského těla, zejména jako stavební součást buněčných membrán. Zastává však ještě další životně důležitou funkci. Ukládá se v nadledvinách, varlatech a vaječnících, kde je přeměňován na hormony, jako jsou např. pohlavní hormony androgeny estrogeny a nadledvinové kortikoidy. V játrech je prekurzorem žlučových kyselin, které jsou vyměšovány do střeva, aby napomohly trávení potravy, zejména tuků. Cholestreol byl označen za hlavní příčinu mnoha kardiovaskulárních onemocnění, zejména arteriosklerózy. Ta se projeví, jestliže se na vnitřní stěně středně velkých a velkých tepen nahromadí tukové částečky. Přítomnost těchto tukových nános, kterým se říká plak, vede ke ztrátě elasticity tepenných stěn a k jejich zúžení, které nakonec způsobí, že je přísun krve k jednotlivým orgánům omezen. Vznikající sraženiny mohou uvíznout v tepnách přivádějících krev  směrem k srdci, a tím dojde k infarktu. Sraženiny mohou také vzniknout v mozku, čímž dojde k mozkové mrtvici.

Stres

Nahromaděné nepříjemné situace, které vnímáme jako stresory, mohou vést mimo jiné také k onemocnění srdce. Jakmile se takové stresové situace identifikují a správně pojmenují, potom lze jejich vliv na zdraví organismu zvládnout a tak snížit. Sociální a ekonomické faktory mají vliv na zvýšení rizika onemocnění srdce. Musíme však zdůraznit, že poznatky se navzájem liší podle toho, ve které společnosti byl výzkum prováděn. Vždy záleží na tom, jakým způsobem se k daným stresorům postavíme a jak situaci dokážeme vnímat a řešit.

Každý jedinec je zcela individuální a lidé, kteří tolik nepodléhají hněvu a dokážou se dívat na svět z té lepší stránky, zvládají i nepříjemné situace s větším odstupem.  Měli bychom se tedy více učit oddělit práci od zábavy a dokázat se také i uvolnit.