Kód pojišťovny

Orgánové mykózy

Ilustrační obrázek

Plísňové infekce hlubších orgánů jsou závažné a mohou způsobit mnohé vážné komplikace. Jsou způsobeny plísněmi, které se vyskytují kdekoliv, ale nákazy jimi vyvolané se objevují spíše v zemích s tropickým vlhkým podnebím. Infekce většinou vstoupí do těla plícemi, ale příležitostně může proniknout také kožním poraněním.

Po průniku do organismu vyvolá houba chronický zánět plic a může se šířit i do dalších orgánů a tkání, které začne ničit. I když se tyto nemoci vyskytují zejména v tropech, mohou jimi onemocnět také lidé v mírném podnebním pásmu, kteří mají sníženou odolnost vůči infekcím.  Velký sklon k nákazám plísněmi mají také lidé s AIDS.

Onemocnění vyvolané plísněmi

Plíseň vyvolává např. onemocnění, které se nazývá Madurská noha. Plíseň žije v půdě a člověk se nakazí chůzí na boso, když má na chodidle otevřené poranění. Po průniku infekce do tkání nohy vyvolá plíseň tvorbu abscesů a ty vedou posléze k těžkým deformitám. Onemocnění se vyskytuje pouze v tropech. V našich podmínkách připadá více v úvahu infekce kryptokokem. Onemocnění říkáme kryptokóza. Vyvolává tvorbu podkožních nebo plicních abscesů a může vést k zánětu mozkových blan. Plíseň Actinomyces Izraeli je původcem závažného a někdy také smrtelného onemocnění, aktinomykózy, při kterém se vytvářejí rozsáhlé abscesy v různých částech těla, často to bývá v oblasti čelisti, vzácněji v břiše, na krku nebo v plicích. Abscesy způsobují rozsáhlou destrukci a následné zjizvení tkáně. Tento typ plísně může vyvolat těžkou plicní infekci, která vede k tvorbě rozpadových dutin s příznaky, které se podobají průduškovému astmatu.

Hisoplazmóza a kokcidiomykóza

Jedná se o nemoci, které se vyskytují v jižních státech USA. Dochází při nich k pomalu postupujícímu plicnímu onemocnění, které se může šířit do sleziny nebo mízních uzlin.  Kvasinka Candida albicans vyvolává infekce sliznic, především úst (moučnivka), ale může být průvodcem také orgánových infekcí plic, ledvin nebo mozku. Často je původním jevem při jiných nemocích, u pacientů s nádory nebo jinak oslabenou imunitou. Orgánové mykózy mají zpravidla pomalý nástup a jejich příznaky mohou být velice nenápadné. Léčba je obtížná, neboť zabírají pouze některá antibiotika.

Plísňové infekce

Mykózy patří do skupiny onemocnění, která jsou vyvolána plísňovými infekcemi. Plísně jsou primitivní houby – rostliny, které si nemohou vyrábět vlastní tkáně samy a živí se rozkladem tkání jiných rostlin a živočichů. Plísně se vyskytují nejvíce ve vzduchu a v půdě. Daří se jim především na vlhkých místech, ale nalézají se také v potravinách, živočišných výkalech a ve vodních zdrojích. Existují stovky druhů plísní, ale pouze několik z nich napadá člověka nebo zvířata. Mezi nejjednodušší plísně patří kvasinky. Ty se rozmnožují vytvářením pupenů, které se od mateřské buňky odškrtí a vytvoří novou buňku. Složitější houby vytvářejí vlákna, která jsou složena z buněk, kterými se spojují dohromady.

Povrchové plísňové infekce

Povrchové plísňové infekce napadají pouze rohovinu (zevní vrstvu pokožky). Patří k nim taková onemocnění jako dermatofytózy, moučnivka nebo plísně na nohou. Aby se plísně dobře uchytily potřebují vhodné prostředí a oslabeného hostitele. Z tohoto důvodu se nejsnáze infikují zpocená a zapařená místa. Hluboké plísňové infekce vstupují do těla buď plícemi, nebo poraněními pronikajícím kůží. Vhodné živné prostředí pro plísně je na vlhkých a teplých místech a v tropickém podnebí.

Charakteristika

Povrchové plísňové infekce patří k nejčastějším. Jestliže se správně neléčí, mohou mít dlouhodobý průběh. Většina z nich je nakažlivá  a může být přenesena přímým kontaktem, například ručníkem nebo kontaminovanými povrchy (podlahy v koupelnách, rošty ve sprchách, především dřevěné). Některé z nich se přenášejí na člověka i ze zvířat. Kromě plísní na chodidlech, na kůži a moučnivky, patří k povrchovým plísním infekcím plísně v tříslech – infekce se snadno šíří v místech vlhké zapářky a u obézních osob mezi další typ plísně patří Tinea versicolor, která je méně častá a je provázena vyrážkou zcela odlišného vzhledu. Zpravidla pokrývá většinu trupu lehce šupinatými ložisky o velikosti 1 -2 cm. U osob s tmavší pletí jsou ložiska světlejší než okolí, ale u bělochů mají vzhled světle hnědých skvrn. Svědí pouze málokdy a jiné příznaky také nevyvolávají.

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.