Mobilní aplikace

Nechcinudu.cz

Nemoc dnešní doby

Určitě jste si všimli (pokud se to nestává vám samotným), že lidé v restauracích, na zastávkách, v dopravních prostředcích nestále kontrolují své mobily z obavy, že jim něco utíká, někde se diskutuje a „oni nejsou  při tom“… Pak je pravděpodobné, že je postihl syndrom FOMO.

Tato zkratka vznikla z anglických slov fear of missing out – „strach ze zmeškání“. Jedná se o všudypřítomnou obavu, že jiní by mohli zažívat hodnotné věci, u nichž člověk není přítomen, ale také o strach z lítosti, kterou člověk může zažít, pokud promešká možnost k sociálnímu kontaktu, nové zkušenosti či jinému zajímavému zážitku. Kromě tohoto syndromu se hovoří o dalším podobném FOBO – fear of better opportunity. V tomto případě nejde o trávení vašeho času na sítích, ale obecně o rozhodování o věcech, které mohou ovlivnit váš výkon, vaši spokojenost.

Uspěchaná doba

Potíže s rozhodováním a obavy z toho, zda se rozhodují správně, přibyly právě v posledních letech. Příčin je několik. Tou první jsou paradoxně dnešní možnosti. Zatímco dříve byla řada věcí společensky daná (možnost kariéry, s kým jste se mohli stýkat…), dnes si člověk může prakticky neomezeně vybírat, jakou bude dělat práci, kam chce cestovat, s kým navázat vztah. Především mladí lidé pod tlakem těchto možností trpí – tím více, že už řadu let rodiče dětem říkají, že mají neomezené možnosti a že mohou dosáhnout všeho, když budou chtít. Jenomže dosahování a neomezené možnosti se těžko uskutečňují. Mladí nejsou schopni si vybrat, bojí se špatného rozhodnutí. Dnešní člověk je přehlcen rozhodováním – pomoci může, když si ujasní, jaký život chce žít, čeho chce v životě dosáhnout. Tímto rozhodnutím pak poměřuje situace, kdy je před ním řada možností, a pak si není jistý, pro kterou možnost se rozhodnout. Člověk se v zájmu psychického zdraví musí naučit přijmout fakt, že si někdy prostě nevybere tu nejlepší možnost.

Situaci ještě zhoršily moderní technologie, mobilní telefony, tablety a sítě. Díky tomuto propojení lidé v reálném čase sledují, čím žijí jejich kamarádi. A řada mladých podléhá obavě, že když nejsou na síti, když nemají pod kontrolou, co se kde děje a o čem se hovoří, může jim utéci něco zásadního. A to už je jen krok  k závislosti na internetu (netolismu) a na sociálních sítích, k potřebě vyvíjet život ve virtuálním prostředí a k nutkání sledovat, co se děje na síti, kam se bohužel přesouvá podstatná část života člověka.

Všichni se mají lépe než já

Kromě závislosti na síti mohou lidé se syndromy FOMO/FOBO postihnout i jiné potíže. Například deprese z toho, že oni sami jsou jen doma, zatímco všichni ostatní kamarádi cestují  po světě a užívají si život s přáteli či rodinou. Lidé pak přemýšlejí o tom, proč se jiní mají tak dobře, zatímco oni tak úspěšní a spokojení nejsou. Dalším problémem je „plýtvání s časem“. Člověk, který neustále kontroluje svůj Facebook a zapojuje se do diskuzí, aby byl viděn, se snadno dostane do stavu, kdy nestíhá nic z toho, co by měl dělat ve svém „normálním“ životě.

Sociální sítě jsou, kromě zřejmé propojovací funkce, o sebeprezentaci, nabízení sebeobrazu, jak si přeji, aby mě vnímali druzí. Málokdy lidé sdílejí skutečnou podstatu svých životů. Zda jste závislí, zjistíte, když si na den či týden naordinujete digitální půst. Pak je zajímavé pracovat s tím, co se „uvnitř“ objeví: strach z vyloučení, za samoty, že mi unikne něco podstatného? Je třeba ty prvotní nepříjemné obavy vydržet a začít se ptát: Co mi v životě chybí? Co se snažím skrze sítě najít? Nakonec je stejně vše o potřebě kontaktu, spojení, pocitu hodnoty…
Myslete na to, že nikdo nemá perfektní život, každý má své starosti, i když jeho profil na sociálních sítích vypadá jako hollywoodský sen. Užívejte si to, co máte, místo abyste se trápili tím, že ostatní mají něco, co vy ne. Dejte si pozor, abyste nepřehlédli něco, co stojí před vámi, zatímco se soustřeďujete na něco, po čem šílí ostatní.

Autor: - kš -

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205