Kostra a její vývoj

Kostra  člověka je složena z 260 kostí. Kosti tvoří pevná silná zevní vrstva a dřeň. Kosti jsou pevné a odolné, mohou nést váhu těla, aniž by se ohnuly, zlomily nebo rozdrtily. Dohromady se spojují klouby a pohybují se pomocí připojených svalů. Kosti poskytují ochranu citlivějším částem těla. Během růstu se proporce lidské kostry velmi dramaticky mění. U malého dítěte se střed kostry nachází přibližně v oblasti pupku, zatímco u dospělého je to v místě spojení ramen stydkých kostí nad pohlavními orgány.

Stavba kostry

Kostra má mnoho částí a každá z nich je tvořena k tomu, aby plnila specifickou úlohu. Lebka chrání mozek a důležité smyslové orgány – oči a uši. Je k ní připojena dolní čelist se zuby, která nám umožňuje přijímat potravu. Lebka obsahuje otvory pro oči, uši, nos a ústa a na jejich spodině jsou další otvory pro míchu a mozkové nervy, které tudy z lebeční dutiny vycházejí a spojují mozek s dalšími částmi těla.

Páteř

Páteř je složena z menších kostí – obratlů. Obratle se navzájem liší tvarem a velikostí jsou položeny na sebe a společně vytvářejí osu celé kostry.  Páteř má kromě nosné funkce také funkci ochrannou, neboť chrání obratle a míchu, která prochází uprostřed míšního kanálu. Mezi jednotlivými obratli jsou chrupavčité ploténky, které zde fungují jako polštáře a umožňují hladký pohyb obratlových těl proti sobě. Meziobratlové ploténky se mohou poškodit, když při ohnutí zad zvedáme těžké břemeno. Na konci páteře je kostrč.

Hrudní koš

Hrudní koš tvoří žebra, která jsou uložena po stranách, páteř ze zadní strany a hrudní kost zepředu. Jeho úkolem je chránit nitrohrudní orgány, srdce a plíce, které jsou umístěny uvnitř. Jejich poškození by mohlo být fatální. Hrudní koš je také pružný a může se rozšiřovat při dýchání, tak jak se zvětšuje objem plic vdechovaným vzduchem.

Paže připojuje k osové části kostry ramenní pletenec, který je tvořený lopatkou a klíční kostí. Ty společně vytvářejí kloub, kterým se připojuje pažní kost, což je nejsilnější kost v horní končetině.

Kostra končetin

Kostru horní i dolní končetiny tvoří pletence a kostry volné končetiny. Pletenec spojuje horní a dolní končetiny k páteři. Kostru horní končetiny nazýváme pletencem pažním (patří zde lopatka, klíční kost) a kostru volné končetiny, kde patří paže předloktí, ruka. Kostra dolní končetiny se nazývá pletenec pánevní a kostra volné končetiny – stehno, bérec, noha.

Pletenec pažní a kostra volné končetiny

Klíční kost má esovitý tvar a její délka je 12-16 cm. Lopatka má tvar trojúhelníku   a je tvořena přední  a zadní plochou, přičemž zadní plocha je rozdělena hřebenem na část nehřebenovou a podhřebenovou. Hřeben dále vybíhá v nadpažkový výběžek. Kostra volné končetiny je k pletenci pažnímu vázána ramenním kloubem, který se skládá z kosti pažní, kostí předloktí a kostí ruky.

Kostra dolní končetiny

Pletenec pánevní je tvořen kostí pánevní, která vznikla spojením kosti kyčelní, kosti sedací a kosti stydké. Tyto kosti se stýkají v kloubní jamce, která se nazývá retabulum. Mužská pánev je vyšší a užší, ženská pánev je širší a otevřenější. Kostra volné končetiny se připojuje k pletenci pánevnímu pomocí kyčelního kloubu. Mezi nejdelší kost patří kost stehenní. Bérec je tvořen kostí holenní a kostí lýtkovou.

Kostra nohy

Kostra nohy je tvořena třemi částmi:

zánártím – jedná se o sedm krátkých kostí různých velikostí, nejmohutnější je patní kost

nártem - je složen z pěti podlouhlých kostí

články prstů – skládají se ze stejného počtu článků kostí jako na ruce, ale kosti jsou kratší. Kosti nohy vytvářejí příčnou a podélnou klenbu nožní. V případě snížení klenby nožní hovoříme o ploché noze.