Pomocníci pohybu

V lidském těle se nachází zhruba 640 kosterních svalů. Mezi jejich základní stavební jednotku patří svalové vlákno. U kosterního svalstva platí, jedno svalové vlákno je pouze jediná mnohojaderná svalová buňka. Jedná se o vůbec největší buňku v těle. Vrstvička vaziva vždy spojuje určitý počet jednotlivých vláken ve svalové snopečky.

Svalové snopečky dále tvoří svalové snopce a ty potom vytvářejí svalové bříško tak, jak jej známe jako jednotlivé svaly na našem těle. Svalové bříško na obou koncích přechází ve vazivové šlachy a upíná se jimi na kostru.

Charakteristika svalstva

Celkové množství svalstva se v průběhu života nemění. Většina svalů se utvoří již před narozením. Při vývoji plodu v děloze matky rostou svalová bříška množením buněk. Po porodu se jejich počet navýšit už jen v průběhu prvního půl roku života, avšak pouze v omezené míře.  S postupným růstem jedince, dochází k prodloužení konců svalových vláken. Ke zvýšení objemu dochází vlivem fyzické námahy.

Typy svalstva

Rozlišujeme tři typy svalů, které jsou snadno rozeznatelné od sebe podle jejich vlastností a funkcí. Jako první je svalovina srdeční neboli myokard. Z celkového objemu svalů je jí v těle sice nejméně, ale je zcela unikátní a nenahraditelná. Pumpuje krev do krevního oběhu a zajišťuje veškeré zásobení kyslíkem a živinami. Činnost myokardu nelze ovlivnit naši vůlí. Elektrický impuls pro tlukot srdce vzniká přímo v něm díky dvěma druhům buněk.

Druhým typem je hladké svalstvo, které pracuje nezávisle na našem vědomí, avšak na rozdíl od svalu srdečního je řízeno centrální nervovou soustavou spolu s hormony.  Mezi ně řadíme např. svaly, které posunují potravu zažívacím ústrojím. Tvoří stěny cév, střev, dělohy nebo močového měchýře.

Posledním typem svalů jsou svaly příčně pruhované, které svůj název dostaly podle střídavého uložení různě barevných bílkovin aktinu a myozinu ve vláknech. Pruhovanost lze pozorovat pomocí mikroskopu již při malém zvětšení. Tuto skupinu svalů lze ovládat vůlí. Tyto svaly se také nazývají kosterní, protože se většinou upínají na kosti. Kromě toho se však vyskytují ve stěně hltanu, části jícnu a jazyku.

Princip fungování svalů

Svaly se aktivují během každého pohybu těla. Jestliže sval nepracuje, nachází se ve stavu tzv. klidového napětí, např. při stání. Jestliže se chceme pohnout, vyšle mozek do svalu nervový impuls. Ten následně uvědomí sval o tom, co má vykonat  a buď se smrští nebo natáhne. Podle typu příkazu se bílkoviny aktin a myozin v jednotlivých svalových vláknech přitahují nebo odpuzují, a tím vykonávají požadovaný pohyb.

Cukry

Svalstvo potřebuje pro svou činnost palivo v podobě cukru. Často slyšíme, že při pohybu se spalují tuky, avšak ty se musí nejdříve přeměnit na cukr. Organismus má zásoby sacharidů zejména v játrech, svalech a krvi. Cukr přeměněný na adenosintrifosfát nám pohyb svalů umožní.

Kosterní svaly pracují vždy ve dvojicích. Jestliže se jeden sval zkracuje, druhý se naproti němu pasivně napíná. Pro opačný pohyb si role potom vymění. Podle typu pohybu, který sval vykonávají, mají také své označení. Rozlišujeme např. ohybače, natahovače nebo přitahovače. Při ohnutí je ohybač smrštěný, natahovač uvolněný.

Co podporuje růst svalů?

Jestliže mají mít svaly dostatečné množství živin pro svůj růst, většina běžných jídel by měla obsahovat zhruba 40-60 g bílkovin a 40-80 g sacharidů. Dále je velice důležité načasování konzumace pokrmu. Jestliže máme za cíl zvětšit objem svalů, musíme sníst více jídla ke snídani a nezapomínat také na kvalitní svačiny po tréninku. To jsou podstatné momenty, kdy jsou svaly lačné po výživě a energii. Ráno jsou svaly vyhladovělé po dlouhém nočním odpočinku a po tréninku jsou svaly vyčerpané a potřebují dodat energii, aby mohly znovu zvětšovat svůj objem.

Současně s tím udržíme tuk na nízké hranici. Jestliže přijmeme velké množství sacharidů ihned po tréninku, dochází k aktivaci hormonálních reakcí, které stimulují tvorbu svalové tkáně. V okamžiku, kdy jsme málo aktivní a nedostatečně se pohybujeme,  tak se sacharidy přemění v tuk.

Bolest svalstva

Funkce svalu se odvíjí od jejich okysličení. Svaly z krve čerpají kyslík, díky kterému si vyrábí energii z přeměněných cukrů. Jestliže příliš zvýšíme výkon – např. při běhu krevní oběh přestane stíhat dodávat potřebné zásoby kyslíku a svaly to v podstatě neudýchají. Bez dostatečného množství kyslíku to po nějakou dobu zvládnou. Běží bez něj dál tzv. anaerobně. Dojde tím ke spuštění mechanismu vyplavování iontů vodíku a uvolňování laktátu. S prodlužující se délkou anaerobního běhu dojde k vyplavení většího množství vodíku i laktátu. V minulosti existovala domněnka, že za bolestmi svalů se ukrývá právě kyselina mléčná, avšak pravou příčinou jsou ionty vodíku, které snižují pH ve svalech., a tím je oslabují. Kyselina mléčná se při tréninku přeměňuje na glukózu a poskytuje tak svalstvu potřebnou energii. Je tedy potřebné tvořit kyselinu mléčnou při zátěži.

Máte svalové křeče?

Při svalové křeči dojde k natažení svalu a sval není schopen se sám vrátit do klidové polohy. Tento stav může trvat několik sekund nebo minut a postihuje i celé svalové skupiny. Příčiny mohou být různé. Může se jednat např. o špatnou hladinu soli a vody v organismu při větší ztrátě tekutin, přetížení svalu, nízkou hladinu draslíku, hořčíku, vitaminu B, nevhodný pohyb nebo přetažení. V některých případech mohou ke vzniku křečí přispět i užívání antikoncepce. Jestliže se sval prudce a bolestivě natáhne, nejprve nutné přestat dělat pohyb, při kterém ke křeči došlo. Ztuhlý sval se musí protáhnout proti jeho vůli, avšak s citem a jemně.  Úlevu může přinést také jemná masáž nebo teplá koupel. Křečím můžeme předcházet hostečným pitným režimem, protažením před sportem i po něm a stravou bohatou na přírodní minerály. Mezi zvláštní druh křečí celotělové křeče, které mohou být spojeny s různými nemocemi, zejména centrální nervové soustavy (např. epilepsie, tetanie).

Poškození svalstva

Buňky svalové tkáně se nedokážou obnovit jako tomu je u krevních buněk. Za normálních podmínek tedy neregenerují. Jestliže dojde k natržení svalu, vytvoří se na něm vazivová jizva, která není tak pružná a nemůže se stahovat a roztahovat jako původní zdravá tkáň. Na průběh zhojení má vliv zásobování nervovými vlákny a množství nepoškozené svalové tkáně. Zcela laicky a zjednodušeně můžeme říct, že svalová tkáň má čas na zhojení vlastními schopnostmi pouze do okamžiku, než poškozená oblast zcela proroste vazivem. Přirozená regenerace poškozeného kosterního svalu je u dospělého člověka velmi pomalá .

Mimické svaly

Jsou důležitým zprostředkovatelem neverbální komunikace. Pomocí mimických svalů dokážeme vyjádřit  naše emoce a komunikovat s okolím. Odborníkům se podařilo „nalézt“ a 43 mimických svalů, avšak jejich počet je velice individuální.

Kvalitní bílkoviny

Pro růst svalové hmoty je potřeba pestrá strava a kvalitní příjem bílkovin. Sportovci užívají také vybrané potravinové doplňky. Stav svalové hmoty je jedním z ukazatelů, který v pozdějším věku určuje, zda prožijeme aktivní život i ve vyšším věku. Běžné sebeobslužné úkony, vstávání nebo chůze i na krátkou vzdálenost  potřebuje dostatečnou kvalitu svalové síly.

Objem svalstva

S přibývajícím věkem klesá objem našich svalů a vlákna se stávají kratšími a tenčími a dochází také k jejich úbytku. Objem svalových vláken je určující k tomu, zda budeme potřebovat ve vyšším věku k chůzi hůl nebo jinou oporu. Určuje rovněž to, jak velké bude riziko pádů a úrazů, při kterých kosti s věkem snadněji praskají.

Vlivem stárnutí dochází k poklesu výkonnosti svalové síly. Její pokles představuje významné zhoršení kvality života a má negativní vliv na jejich délku. K zásadnějšímu zlomu dochází po šedesátém roce života. Ještě dříve než nám začnou svaly takto samovolně ubývat,musíme je aktivně posilovat a udržovat v dobré kondici. Jen tak můžeme zvýšit pravděpodobnost, že nebudeme odkázáni n pomoc druhých a zůstaneme dlouho soběstační.

Zpevňování svalů

Svaly můžeme zpevnit pomocí vhodného silového cvičení. Posilovat můžeme vahou vlastního těla, s činkami nebo jinými pomůckami. Mezi vhodné aktivity patří také plavání, chůze nebo jízda na kole. V rámci prevence zranění a úlevy od bolesti se v současné době velice využívá metoda tzv. tejpování, která pomáhá ovlivňovat šlachy, vazy a lymfatický systém. Tato metoda je využívána zejména také pro korekci jizev, podpory hojivého procesu, snižuje otok a stabilizuje klouby. Používá se pro sportovní účely, ale našla si své využit i v rámci léčby mimo sportovní odvětví.

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.