Syndrom karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu se poměrně často vyskytuje oboustranně, avšak ve většině případů bývá postižena dominantní končetina. Potíže začínají zcela plíživě a nenápadně, vzhledem k tomu, že mírnou ztuhlost v oblasti dlaně a zápěstí jedné nebo obou rukou většinou postižení ignorují po velmi dlouhou dobu. K lékaři nás většinou doženou až vystupňované potíže v podobě nepříjemného brnění, částečné ztráty citlivosti na bříšcích prstů nebo mrazivá až bodavá bolest. Neustálým tlakem na cévy a nervy ruky si tak přivodíme tzv. syndrom karpálního tunelu.

Diagnostika

Syndrom karpálního tunelu lze poznat poměrně často. Při pokusu o ohnutí všech prstů se přibližně naproti prostředníčku vytvoří malá prohlubeň. Ze tří stran na ní přiléhají zápěstní kůstky a ze čtvrté pak zápěstní vaz. Právě v tomto směru procházejí šlachy do dlaně a tímto tunelem vede i tzv. mediální nerv, který je zodpovědný za citlivost ruky a jemnou motoriku. V jeho schopnostech je také umožnit pohyb palci, ukazováčku a prostředníčku a také části prsteníčku. Ke komplikacím dochází, když tento úzký prostor začne ještě více tísnit a dojde ke snížení průchodnosti tunelu.

Působení dlouhodobého tlaku

Mírný a vytrvalý tlak tyto potíže postupně vystupňuje a přitom v některých případech postačí „pouze“ ergonomicky nevhodně položená ruka, opřená zápěstím o desku stolu. Syndrom karpálního tunelu se kvůli práci s počítačem říká také „myší nemoc“. Při uchopení klikací myšky od počítače vykonáváme mechanicky přesně ta špatné a škodlivé pohybové stereotypy, které karpální tunel vystavují pohybem zápěstí tlaku podložky.

Prevence

Jestliže máme obavy ze syndromu karpálního tunelu, měli bychom odbourat dosavadní pracovní návyky a změnit svoji ergonomii pracovního prostředí. Měli bychom se vyhnout mechanickému opakování stereotypních pohybů a uzpůsobit si podložku pod myší. Vhodné je rovněž zařazení jednoduchých protahovacích cviků ruky, horní končetiny a celé páteře. Tělu také prospěje pravidelná masáž a relaxace.

Pouze nemoc z povolání?

Syndrom karpálního tunelu nemusí být pouze nemocí z povolání. Může se jednat o průvodní jev nebo důsledek dalších onemocnění, například zánětu žil, šlach a vazů nebo po poranění zápěstí. V některých případech se také vyskytuje  v průběhu nebo krátce po těhotenství. Organismus žen je v období těhotenství více zatížen a zadržuje vodu a dochází ke zvýšené tvorbě otoků, které mohou karpální tunel tísnit. Tento syndrom může být také jednou z komplikací systémových onemocnění např. Raynadovy choroby, revmatoidní artritidy nebo cukrovky.  Ženy jsou vlivem hormonálních změn v průběhu života k onemocnění daleko náchylnější než muži.

Kdy vyhledat lékaře?

V případě, že se potíže nelepší, je na místě vyhledat lékaře ještě dříve než se potíže prohloubí. Lékař nejprve provede obecné vyšetření bolavého zápěstí a ruky včetně speciálního neurologického vyšetření, které prověří schopnost postiženého nervu přenášet vzruchy a zhodnotí vážnost stavu. Ve většině případů, kdy je nález odhalen včas se terapie opírá o podpůrné a utlumující prostředky. Pomocí ortézy můžeme srovnat ruku a zápěstí během dne a na noc se někdy předepisuje užívání snímatelného sádrového krunýře. V případě silné bolestivosti jsou předepisovány utišující léky. Pomoci si můžeme také studenými obklady a vitaminem B6. Rozhodně bychom se měli vyvarovat nadměrnému solení , protože sůl pomáhá zadržovat vodu v organismu, což vede ke následně ke vzniku otoků. V případě, že tato podpůrná opatření nepomohou, přichází na řadu operativní zákrok. Jestliže se jedná již o rozvinutý syndrom, je nezbytné přetnutí zápěstních vazů, čímž dojde k odstranění tlaku na nerv. Zákrok se provádí ambulantně při lokální anestezii. Ke zhojení je zapotřebí zhruba jeden měsíc.

Testování

Při potížích se zápěstím se můžeme předběžně otestovat a to tak, že položíme předloktí na podložku a zápěstí necháme volně svěšené. O pozitivním testu hovoříme tehdy, jestliže se dostaví typické mravenčení, brnění až necitlivost do jedné minuty.