Intolerance nebo alergie?

Potraviny mohou vyvolávat nekonečně mnoho reakcí. A pokud si nejste jisti, zda máte na potravinu alergii nebo ji jen netolerujete, pak je dobré nechat si udělat testy. Vyšetřením ve specializovaných laboratořích se prokážou alergické protilátky. Můžete požádat o doporučení vašeho alergologa, případně gastroenterologa. Rozhodující jsou především vaše obtíže; případně je možné nechat si udělat specializovaný test, při němž se pod dohledem lékaře vysadí na nějakou dobu z jídelníčku podezřelá potravina a pak se do něj znovu vrátí. Následně se zapisují a sledují nežádoucí reakce. Spousta lidí se mylně domnívá, že trpí zcela jistě potravinovou alergií, ale přitom jde pouze o neimunologické reakce organismu, za něž může třeba dietní chyba.

Proč nám jídlo vadí?

Možná máte prudké křeče v břišní oblasti, kdykoli se napijete mléka, možná vás překvapí svědivá kopřivka, když si dát jahody. Proč se tak děje? Tělo reaguje nepříznivě na určitou látku, kterou vyhodnotí jako svého „nepřítele“ či třeba nemá potřebný enzym na její zpracování. Může tedy reagovat alergickou reakcí či potravinovou intolerancí.
Jednoduché rozdělení je v tom, že potravinové alergie jsou dané imunologickým mechanismem. Jedná se tedy o nesprávnou imunitní odpověď na antigen/alergen, což je téměř, téměř výhradně, bílkovina.
Intolerance je snížená nebo chybějící schopnost strávit určitý druh potravy (nebo její část) a jde o nedostatek nebo úplnou absenci trávicích enzymů. Tyto enzymy jsou látky produkované trávicí soustavou a žlázami s vnitřní sekrecí – nacházejí se například ve slinách, žaludečních šťávách, žluči a sekretu vylučovaném slinivkou břišní. Enzymy rozkládají jednotlivé složky potravin na menší prvky, které organismus posléze pomocí enzymatické činnosti dokáže využít ke stavbě těla a provozu buněčné činnosti. Jsou tedy v procesu trávení zásadní. Potravinové intolerance jsou tedy dané nedostatkem enzymu pro štěpení dané látky, kupříkladu nesnášenlivost laktózy nebo jiných cukrů, což zpravidla vyvolává nejrůznější břišní diskomfort. Dále se může jednat o nesnášenlivost histaminu v potravě, tzv. histaminovou intoleranci.

Když se rozhlédneme kolem, zdá se, že zdravotní obtíže plynoucí z nežádoucích reakcí na potraviny má čím dál více lidí. Mnohdy si ale ani neuvědomí, že to bývá po konkrétní a stále se opakující potravině.

Příznaky intolerance

Nežádoucí reakce po pozření nevhodné potraviny vznikají jinak než při alergii. Příznaky se liší podle druhu potravinové intolerance. První se objevují obvykle 15-60 minut po pozření nadměrného množství netolerované potraviny. Intenzita příznaků je pak závislá na nedostatku rozhodujícího enzymu, kolik ho v těle chybí.
K vyvolání potíží je obvykle potřeba větší porce dané potraviny – i to odděluje intoleranci od potravinové alergie. U ní stačí minimální množství a dostaví se obtíže.

Některé národy mají dokonce genetickou dispozici k tomu, že v určitém věku přestane jejich organismus produkovat různé druhy enzymů. Například pokles laktázy nasává (enzymu, který se podílí na trávení laktózy) v tenkém střevě u 70 % populace ve věku 2-5 let, a to celosvětově. Schopnost trávit mléčný cukr se týká asi 25 milionů Evropanů – důvod je celkem jasný, přivykli jsme si na jiný druh stravy, než je mateřské mléko. Právě v případě nesnášenlivosti laktózy jde o nejčastější genetické postižení, se kterým jen těžko něco uděláte. Kromě genetiky je příčinou potravinové intolerance také porucha nebo snížení činnosti některého orgánu, který produkuje enzymy (slinivka, játra, tenké střevo).

Nejčastější příznaky intolerance

nadměrná plynatost, nevolnost, bolesti břicha, zvracení, průjmy, kručení v žaludku po jídle
zvracení a chronické průjmy
úbytek hmotnosti a chudokrevnost
slabost, únava
u dětí poruchy růstu

Intolerance laktózy se objevuje většinou u dospělých a je způsobena nedostatkem zažívacího enzymu laktáza, který štěpí laktózu. Diagnóza se zjistí gastroenterologickým vyšetřením. Trvalá laktózová intolerance se může manifestovat vznikem osteoporózy, protože v normální dietě kryje obvykle většinu potřeby kalcia mléko a mléčné výrobky, takže při této intoleranci je kalcium špatně absorbováno. Terapie spočívá v omezování přívodu laktózy s cílem ústupu klinických příznaků. Je důležité najít ale hranici, kdy ještě mléko a mléčné výrobky člověk toleruje – právě kvůli kalciu. Lidem obvykle tolik nevadí kysané mléčné výrobky nebo jogurty. Pozor, zdrojem laktózy je i chléb, pečivo, některé druhy musli, margaríny, klobásy, párky, cukrovinky a všechny produkty obsahující mléčnou syrovátku nebo kasein.

Intolerance lepku patří mezi autoimunitní nemoci, protože při ní imunitní systém po konzumaci lepku útočí proti tenkému střevu. Když se lepek nevyřadí ze stravy, příznaky se mohou zhoršovat. Objevit se pak mohou řídnutí kostí, zvýšená kazivost zubů, cukrovka apod. Diagnózu provádějí gastroenterologové. Lepek je směs bílkovin, které se vyskytují v pšenici, žitu, ječmeni, ovsu. Kromě běžného pečiva se ale lepek přidává do všeho možného – do různých ochucovadel, instantních jídel, uzenin, paštik, mletých mas. V případě intolerance je nutné vyřadit lepek z jídelníčku a nahradit ho bezlepkovými obilovinami: rýží, kukuřicí, pohankou nebo luštěninami.

Intolerancí fruktózy trpí asi 15-20 % populace. Je způsobena poruchou transportu fruktózy, a lidé, kteří ji mají, špatně snášejí ovocný cukr obsažený v potravinách. Intolerance fruktózy je dědičné onemocnění, kdy v těle chybí enzym aldoláza B, který řídí zpracování fruktózy v těle. Příznaky jsou podobné jako u intolerance laktózy – tedy nadýmání, křeče, nevolnost, průjem či zácpa. Pozor je nutné dávat na potraviny bohaté na fruktózu: jablka, švestky, datle, med, artyčoky, chřest, brokolici, rajčata, cereálie a některé jogurty. Jezte více řepu, špenát, mrkev, z ovoce pak jahody, mandarinky, banány či avokádo. Z ostatních potravin tofu, pohanku, kukuřici, kroupy, oves, rýži, ryby a z mléčných výrobků sýry a jogurty bez fruktózového sirupu. Diagnostika se provádí tzv. dechovým testem (stejně jako u nesnášenlivosti laktózy), při kterém se měří ve vydechnutém vzduchu vodík, který je součástí obsahu tlustého střeva.

Projevy potravinové alergie

Potravinovou alergií trpí přibližně 3-6 % populace, více žen než mužů, více, dětí než dospělých. Nejvyšší výskyt je udáván v kojeneckém věku, kde dosahuje až 8%.

Na jaké potraviny reagujeme nejvíce? Nejčastějšími spouštěcími potravinami jsou do 1 roku života kravské mléko, vejce, pšeničná mouka. U starších dětí a dospělých se jedná o arašídy, stromové ořechy, ryby, mořské plody, ovoce a zeleninu.
V České republice jsou významným alergenem také semena, zejména mák. Naopak alergii na sóju vídáme velmi málo. Výskyt potravinových intolerancí je zmapován méně, přibližně jimi trpí kolem 3-5% populace. Potravinová averze (jakákoli negativní reakce na potraviny) je nejčastější a zejména u dospělých je udávána až 14 %.

Podobně jako u řady dalších onemocnění je i u potravinové alergie důležitým faktorem rozvoje choroby psychika. Jakákoli nehoda, například infekce, únava nebo stres, zvyšuje pravděpodobnost reakce u potravinových alergiků. Mohou také reagovat na podstatně menší množství alergenu než obvykle.

Projevy potravinové alergie mohou být velmi mírné, nejčastěji pálení v dutině ústní po čerstvých potravinách u pylových alergiků. Na druhé straně však může dojít až k celkové anafylaktické reakci. jejíž nejzávažnější formou je již zmiňovaný anafylaktický šok. Potraviny jsou u dětí zodpovědné až za 80 % všech analylaxí (zbytek jsou pak reakce na léky, hmyz), u dospělých je přibližně každá druhá anafylaxe způsobená potravinou! Výskyt potravinových anafylaxí vzrostl během posledních deseti let přibližně sedmkrát. Nejčastěji jsou vyvolány u dětí mlékem, vejcem a ořechy, u dospělých pak ořechy, rybami, korýši a měkkýši.

Diagnostika potravinové alergie musí být v rukou alergologa. Jedná se o kombinaci a správné vyhodnocení více různých vyšetření. Klíčové jsou kožní „prick testy“ s potravinou, které se provádějí stejně jako u pylové alergie a odběr krve na stanovení protilátek proti dané potravině. Vždy se však musí jednat pouze o tzv. IgE protilátky alergického typu. Domácí diagnostické soupravy, založené na stanovení IgG, nejsou pro diagnostiku potravinové alergie vhodné.

Je potravinová alergie či intolerance léčitelná? Mnozí lidé mají zkušenost, že se jejich nežádoucí reakce na dané potraviny v průběhu let proměňují či mizí, což dává jistou naději. V současné době je však potravinová alergie onemocnění, které není vyléčitelné. Klíčová je eliminační dieta s vyloučením potraviny/potravin, jakékoli podávané léky mají jen podpůrnou úlohu.
Potěšující je, že z některých druhů potravinové alergie skutečně většina pacientů vyrůstá, tedy trpí jí v dětském věku a do dospělosti problémy vymizí. Týká se to zejména alergie na mléko, vejce a pšeničnou mouku. Naopak alergie na ořechy, arašídy, ryby, mořské plody a semena bývá u většiny pacientů celoživotní.

Sledovaný lepek

V dnešní době se stále častěji mluví o škodlivosti lepku. Bezlepkovou dietu drží čím dál tím více lidí, nicméně jen u některých z nich je to životní nutnost v důsledku onemocnění, které se nazývá celiakie. Celiakie celosvětově postihuje 1 % obyvatelstva, v ČR postihuje jednoho jedince ze 150.
Jedná se o autoimunitní onemocnění vyvolané kombinací mnoha faktorů – vliv prostředí včetně lepku a genetické dispozice. V současné době je jedinou účinnou léčbou bezlepková dieta. Její dodržování musí být celoživotní, neboť celiakie není zatím onemocněním jinak léčitelným. Nejedná se však o alergii, jak se mnozí mylně domnívají.

Alergiků přibývá

V posledních letech došlo k nárůstu počtu alergických pacientů geometrickou řadou. Tento progresivní nárůst alergiků je přičítán zhoršenému životnímu prostředí, změnám životního rytmu a změnám v potravinovém průmyslu. Podle nejnovějších statistik je alergický každý čtvrtý člověk.

Riziko potravinových alergií u dítěte činí asi 50 %, pokud jeden z rodičů prokazuje přecitlivělost na určitou potravinu, a 67-100 % v případě přecitlivělosti obou rodičů. Je proto vhodné, pokud rodiče o svých alergiích vědí, upravit stravování matky v těhotenství tak, aby nedocházelo k senzibilizaci dítěte už v děloze. Je prokázáno, že již od 3. měsíce gravidity se alergeny nacházejí v plodové vodě a dítě je během těhotenství polyká, vdechuje a koupe se v nich, což může vést k senzibilizaci kůže, ale také celého imunitního systému.

Dětský věk hraje v propuknutí potravinové alergie klíčovou roli. V průběhu prvního roku života dochází k navození tzv. orální tolerance, tedy k tomu, že organismus na potraviny nereaguje alergickou reakcí. Jednou z možností, která je v posledních letech velmi diskutována, je možný preventivní vliv zavádění příkrmů do kojeneckého jídelníčku.

V dnešní době má 70 % pacientů s potravinovou alergií i alergii pylovou. Nejčastějšími alergeny jsou kravské mléko, ořechy, mák, ryby, sója, pšenice, mořští korýši a cizokrajné ovoce.
Při stravování alergiků mají negativní význam potravinová aditiva a doplňky (potravinová barviva, umělá sladidla, chemické přísady šumivých nápojů, vitaminových přípravků, léků), které jsou často primárním spouštěčem alergické reakce. Přídatné látky se používají proto, aby zamaskovaly laciné náhražky používané místo dražších přírodních surovin. Kritika aditiv se čím dál tím více objevuje ve spojitosti s jejich vlivem na citlivý dětský organismus. S přídatnými látkami jsou spojovány dětská hyperaktivita, neschopnost soustředit se, náladovost, potíže s učením a špatný spánek.

Alergie na potravinu se může projevit různými formami: kašel, rýma, bolesti hlavy, průjem, vyrážky na kůži, ekzém v okolí úst, afty, nadýmání, u malých dětí neklid a vztek. Nejlépe se dají potraviny otestovat u ekzematiků, a to tak, že se provede kontaktní test podobně jako třeba u barvy na vlasy – daná potravina se přiloží na ekzematickou podrážděnou kůži a sleduje se reakce. Pokud vznikne jakákoli reakce na kůži, bude reakce ve střevě daleko horší.
U ostatních alergických pacientů je vhodné u každé nové potraviny provádět zátěžový test – po minimálně třídenní dietě (čaj, rýže, jáhly) se postupně zavádějí jednotlivé potraviny tak, aby se dalo vysledovat, která z nich zhoršuje zdravotní stav.

První pomoc pro alergiky

Pijte dostatečné množství vody. Voda je výborné rozpouštědlo a pomáhá z organismu efektivně vylučovat alergenní komplexy – zvláště při akutní alergické reakci je nutné hodně pít, pokud možno čistou vodu, a to nejméně 2 litry denně. Bylinné čaje mohou být silnými alergeny a mohou také škodit. Průmyslově vyráběné ovocné čaje jsou vždy přibarvované a aromatizované. Vyhýbejte se všem instantním nápojům, aromatizovaným, syceným a slazeným. Rovněž nápoje slazené umělými sladidly jsou zcela nevhodné. Sladit můžeme v omezené míře medem (není-li alergie na med), přírodním hnědým cukrem, třtinovým cukrem, javorovým sirupem.

Vyhýbejte se aditivům v potravinách. Látky průmyslově vyrobené zatěžují všechny trávicí orgány – zejména žaludek, střevo, játra. Platí to i pro umělé vitaminy a potravinové doplňky.

V akutním stavu vysaďte mléko a všechny mléčné výrobky. Pokud na něj pacient alergii nemá, spíše než čerstvé mléko jsou vhodnější zakysané neochucené mléčné výrobky; jogurty, zakysaná smetana bez přídavku škrobů a eventuálně farmářské nehomogenizované čerstvé mléko. Velmi nevhodné jsou plísňové a tavené sýry, šlehačka ve spreji a ochucené mléčné nápoje. Ze sýrů nejméně alergizují tvarůžky, mozzarella, žervé, brynza a čerstvé tvarohové sýry. Poměrně dobře je tolerováno čerstvé máslo.

V akutním stavu alergické reakce je také dobré krátkodobě vysadit veškeré pečivo. Jakmile se stav uklidní, můžeme zkusit testovat třeba žitný chleba nebo rýžové, kukuřičné, pohankové či jáhlové chlebíčky. Kvalita pečiva se kvůli aditivům výrazně zhoršila, bohužel i bezlepkové pečivo obsahuje velké množství přídatných látek a tím celkově zhoršuje proces trávení i alergii. Nejméně vhodná jsou sladká kynutá těsta a v dnešní době i těsto listové, jež je připravováno ze ztuženého palmového tuku, který je pro lidskou výživu nevhodný.

V období jarních alergií je nutné vysadit některé druhy ovoce a zeleniny, jež mají tzv. zkříženou alergii s pyly stromů a trav, které pacienta alergizují. Nejčastějším alergenem je pyl břízy, jenž má podobnou strukturu bílkovin jako tyto potraviny: jablko, brambory, celer, banán, rajče, hrášek, třešeň, broskev, meruňka, hruška, švestka, malina, lískový ořech. Všechny uvedené potraviny je vhodné během sezony z jídelníčku vyloučit.

Co se týče masa, je častým alergenem kuřecí maso, a to nejen z toho důvodu, že má podobnou strukturu bílkovin jako vejce. Vhodnější je proto maso krůtí, pokud možno z domácích chovů, nebo kuře chované ve výběhu. Vhodné je i maso hovězí, pro děti pak telecí. Králičí a jehněčí maso je rovněž vhodné v případě, že pacient netrpí dnou.

Pro lidskou výživu jsou nezbytné zastudena lisované oleje, pokud možno v bio kvalitě, které obsahují omega-3 nenasycené mastné kyseliny, protože náš organismus si je sám neumí vyrobit. Jsou důležité pro imunitní systém, cévy, nervy a jsou obsažené především v rybím tuku, lněném, konopném, dýňovém, sezamovém, brutnákovém a pupalkovém oleji, které ale musí být podávány jako léčivo pravidelně 1x denně v dávce jedné polévkové lžíce pro dospělého a 1 čajové lžičky pro dítě.

Pokud potřebujete konzumovat sladké potraviny, nejvhodnější je sušené ovoce nebo víceprocentní hořká čokoláda bez příchuti. Vhodné mohou být i sezamové tyčinky nebo doma vyrobený moučník, který obsahuje alespoň určité procento celozrnné mouky a menší množství cukru.

Čtěme etikety

Trh se sice přizpůsobuje narůstajícímu počtu nepříznivě reagujících lidí na určité potraviny, na druhou stranu alergických reakcí na potraviny přibývá. Výskyt potravinových alergií a intolerancí v posledních letech skutečně celosvětově poměrně významně narůstá. Stupňuje se i závažnost projevů, objevují se nové diagnózy spojené s potravinovou alergií, např. alergický zánět jícnu, tzv. eozinofilní ezofagitida. Stále častěji se objevují pacienti, kteří trpí alergií na řadu potravin současně, včetně tzv. základních – tedy na mléko, lepek a vejce. Objevují se i reakce na nové alergeny, například na kešu, což bývají velmi závažné reakce, dále na exotické druhy ovoce nebo i červené maso. Trh se v rámci legislativy EU musí přizpůsobit zejména vyhlášce deklarující povinné značení obsahu alergenů na všech výrobcích. Zde je v současné době uvedeno 14 alergenů. Takže vyhláška ne zcela odpovídá spektru potravinových alergií u nás.

Zpět