Trénink pro náš mozek

Mozek je velice složitý orgán, o kterém již spousty věcí víme, ale ještě je toho hodně, co je třeba  objasnit – například jak je to vlastně s jeho kapacitou. Každopádně výsledky mnoha experimentů ukazují, že kapacita naší krátkodobé paměti je velice omezená, avšak právě tréninkem je možné zlepšit nejen paměť krátkodobou, ale i dlouhodobou.
Paměťový výkon lze navýšit o 400 až 600 procent! Toho se docílí tím, že se při ukládání informací do paměti využívá současně více mentálních schopností, jako je logika, vizualizace, emoce, asociace, kreativita. Kdo si osvojí paměťové techniky, pracuje s mozkem a konkrétně pamětí mnohem efektivněji. Již po 14 dnech tréninku je možné navýšení až o sto procent. V počátečních fázích tréninku dochází k rychlému nárůstu paměťového výkonu, později se tento nárůst zpomaluje.

Doposud není přesně objasněno, jak člověk ukládá informace do paměti. Dlouhodobá paměť snáze přijímá informace, které jsou nabídnuty jako obraz. Ať už se jedná o náročnou číselnou nebo slovní informaci, cílem je tuto informaci přetvořit do mentálního obrazu. Tedy využít schopnosti vizualizace, která nám lidem byla dána geneticky. Jestli se pamatují lépe čísla nebo slova, je velice individuální. Záleží na tom, ve kterém směru je daný jedinec aktivnější. Zaměstnanci peněžních ústavů nebo analytici mají silnější schopnost pamatovat si čísla, personalisté mají silněji vyvinutou schopnost pamatovat si obličeje a jména.

Existuje také rozdíl mezi pojmy uložení informací a udržení informací v dlouhodobé paměti. Ukládat můžeme pravděpodobně donekonečna, otázkou je, jaké informace paměť udrží a jak dlouho. Po jisté době jsou informace v dlouhodobé paměti zeslabovány. Děje se tak v závislosti na častosti jejich používání – častěji používané informace jsou delší dobu v aktivní fázi. Cílem paměťového tréninku je oddálit nástup procesu zapomínání, respektive prodloužit dobu, po kterou je informace aktivní, tedy i snadno vyvolatelná z paměti. Důležité je uvědomit si, jaké informace paměti nabízíme. Jsou-li to nesmysly, které k životu nepotřebujeme, pak můžeme hovořit o jakémsi paměťovém balastu, kterým si paměť zbytečně zaplňujeme.

Zajímavou otázkou je vliv pohlaví na paměť. V paměťových soutěžích ženy dosahovaly vysokých paměťových výsledků za nižší počet tréninkových hodin. Ale ve špičce tohoto sportu jsou převážně muži. Zřejmě proto, že na proces ukládání informací má jistě vliv i motivace a soutěživost. A za tyto dvě vlastnosti jsou zodpovědné pohlavní hormony – konkrétně testosteron, kterého mají muži v těle více než ženy. Z národností jsou na soutěžích velice úspěšní Němci, Skandinávci a Číňané.

Co ovlivňuje naši paměť?

Paměťový výkon ovlivňuje spousta věcí. Například věk, styl života a myšlení, strava, pohyb, výchova, léky, ale také motivace, sebevědomí, cíle a emoce. Důvodem horší paměti u většiny osob, obzvlášť v dnešní době, je neschopnost plně se koncentrovat. I z toho důvodu je dobré kontrolovat děti, jak často používají mobil, tablet či PC. Jsou jistě dobrým pomocníkem na omezenou dobu používání, ale velmi silným rušivým prvkem koncentračních schopností.

Pozitivní vliv na paměť má zejména vnitřní vyrovnanost. Pocit vnitřního klidu a optimistické naladění jsou optimálním stavem pro učení. Vnitřního klidu můžeme dosáhnout různými způsoby. Dostatečným spánkem a relaxací, meditací, sportem, hraním na hudební nástroj, rozhovorem s přítelem či přítelkyní.
Velice důležitým vlivem je spánková hygiena – pokud se nám dlouhodobě nedostává dostatečného spánku, mozek nám to začne brzy vracet. Nebudeme schopni jasného myšlení, nebudeme se plně koncentrovat a také nám začne selhávat paměť. Jednou z prokázaných úloh spánku je totiž regenerace mozku a druhou je takzvaná konsolidace informací, tedy jejich ukládání do dlouhodobé paměti. Ze zevních vlivů, které nepodporují učební proces, se jedná hlavně o hluk, nedostatečné osvětlení, chaoticky neuspořádané a neuklizené pracovní či učební prostředí.

Kvalitní strava má na paměť velký vliv, Zajímavé je, že v paměťovém sportu spousta vynikajících soutěžících nejedla maso. Co se týče vitaminů, nejdůležitější je vitamin B a všechny jeho podskupiny, z minerálů je důležitý dostatečný přísun hořčíku, draslíku a zinku. Také je třeba dbát na pitný režim.

Nemoci a stáří

Dobrá paměť není otázkou věku, i když lidé mají často pocit, že se jim právě s věkem paměť zhoršuje. Je to ale opravdu věkem? Často se tito lidé srovnávají sami se sebou, když byli mladší. To ale většinou chodili do školy a museli se učit spoustu informací – třebaže ne příliš efektivním biflováním, ale nějakým způsobem svůj mozek trénovali a namáhali.

Samozřejmě je potřeba rozlišit, zda jde o „běžné“ stárnutí, či je úbytek paměťových funkcí způsoben degenerativním onemocněním. Největším nepřítelem dobré paměti jsou Alzheimerova choroba a stařecká demence.
Ale i v těchto případech se dá mnohé udělat pro to, aby se rozvoj onemocnění zbrzdil. Existují metody, jak na to. Na univerzitě v Torontu vědci prokázali, že lidé ovládající ke svému mateřskému jazyku ještě jakýkoli cizí jazyk, se rychleji zotavují po mrtvici a později je postihuje stařecká demence. U Alzheimerovy choroby výzkumy dokonce prokázaly, že její symptomy se u bilingvních lidí projevily o čtyři až pět let později oproti lidem se stejným onemocněním hovořícím jen mateřským jazykem. Jasně se tedy ukazuje, že jestliže je třeba pro zdraví těla cvičit, trénink paměti včetně studia jazyků je zase naprosto stěžejní pro naše mentální zdraví.

Pravidla pro náš mozek

Jak již bylo uvedeno, strava má na fungování naší paměti zásadní vliv. Například celer, brokolice, květák a vlašské ořechy obsahují antioxidanty a další látky, které chrání váš mozek, a dokonce mohou stimulovat produkci nových mozkových buněk. Důležitý je rovněž příjem omega-3 mastných kyselin, obsažených v mase mořských ryb. Někteří odborníci doporučují kokosový olej – k posílení paměťových schopností prý stačí požití dvou polévkových lžic oleje denně.

Prostřednictvím cvičení dostává mozek impulz k optimálnímu využití své kapacity: nervové buňky se množí, posilují svá spojení a jsou lépe chráněny před destrukcí. Během cvičení se z nervových buněk vyplavují bílkoviny známé jako neurotrofické faktory. Jeden z nich (BDNF, brain-derived neurothropic factor) posiluje množství chemikálií, jež podporují nervové zdraví, a na místě zlepšuje kognitivní funkce mozku včetně schopnosti učení se.

Zvykli jsme si provádět několik věcí najednou, jenomže „multitasking“ v důsledku zpomaluje, zhoršuje schopnost soustředění a činí nás zapomnětlivými. Člověk potřebuje v průměru 8 sekund na zabudování jedné informace do paměti; když telefonujete a současně parkujete, budete mít problém vzpomenout si, kam jste dali klíče od auta. Opakem multitaskingu je mindfulness (bdělá pozornost), plné soustředění se na to, co právě děláte.

Výzkum harvardské univerzity ukázal, že odpočatí lidé jsou o 33 % schopnější podávat kvalitní mentální výkon. Spánek posiluje paměť a pomáhá schopnostem prezentace a uplatnění dovedností. Jedna jediná krátká noc (4-6 hodin spánku) dokáže zdevastovat jasnou mysl. Neuroplasticita mozku, spojená se schopností učení a pamatování si, je posilována prostřednictvím různých stimulů, přijímáním informací. Nedostatek spánku může tuto schopnost výrazně narušit.

Naučit se něco smysluplného pomáhá stimulovat nervový systém a snižovat efekt onemocnění způsobených stresem, snižuje riziko demence, a naopak posiluje zdraví a celkovou dobrou pohodu. Klíčové ovšem je, s jakým nasazením se učení novým věcem věnujete, zda jsou pro vás dostatečně zajímavé a smysluplné.
Učte se pamatovat si pomocí mnemotechnických pomůcek (akronymů, vizualizací, rýmů nebo rozdělení do menších celků (chunking, vytrhávání, odtrhávání). Hraní obecně posiluje mozkové funkce, včetně paměti. O některých počítačových hrách to platí dvojnásob. Zkuste si hrát dvacet minut denně, budete sami překvapeni, jak rychle se zlepšíte.