Rizikový faktor vysoký krevní tlak
Vysoký krevní tlak nebolí a zpočátku nepůsobí žádné potíže, proto jen odhadem pouze polovina hypertoniků ví o svých problémech. I při diagnostikovaném vysokém krevním tlaku má člověk do značné míry možnost svůj stav ovlivnit. V současné době se považují hodnoty naměřené nad 160/95 mm Hg za vysoký krevní tlak. Za vzestup krevního tlaku jsou odpovědné různé rizikové faktory. Např. alkohol zvyšuje krevní tlak a stimuluje nadváhu. Nebezpečné je zejména pravidelné požívání alkoholu.
Jaké jsou příčiny vysokého krevního tlaku?
Samotný základ potíží leží v tepnách, cévách vedoucích krev od srdce do tkání celého těla. Levá srdeční komora je hlavní hnací silou a musí vyprodukovat značné množství síly a energie, aby mohla být krev protlačena sítí cév do tkání a zpět žilami do srdce. Stěny tepen jsou tak značnému tlaku. Podstatná je výška tepenného tlaku. Jestliže dojde k vzestupu krevního tlaku, nastane zatížení stěn tepen a tento stav může postupně vést ke vzniku arteriosklerózy. Také opačný problém – nízký krevní tlak není výjimečný jev.
Udržení stejného krevního tlaku
Udržování stálého krevního tlaku je organismus velice důležité. Každý, kdo trpí v průběhu několika let neléčeným vysokým krevním tlakem, má mnohem vyšší riziko mozkové mrtvice nebo infarktu myokardu než ten, kdo má krevní tlak v normě. Jestliže se navíc jedná o kuřáka nebo člověka s nadváhou je riziko mnohonásobně vyšší.
Jak je řízen krevní tlak?
V dolní oblasti mozku se nachází část, které se říká vazomotorické centrum řídící krevní oběh a také krevní tlak. Cévy zodpovědné za úroveň krevního tlaku se nazývají arterioly. Informace o krevním tlaku přicházejí do vazomotorického centra. Centrum dále vysílá impulsy za pomoci sympatické části autonomního nervového systému. Dále existuje ještě pomalejší řízení pomocí ledvin. Ledviny jsou velmi senzitivní na množství protékající krve. Jestliže toto množství poklesne, dochází k vyplavení hormonu, který se nazývá renin. Tento hormon svým působením vytvoří látku angiotensin.
Diagnostika hypertenze
Při zjištění hypertenze se vyšetřují také ledviny. Dále se provádí podrobná anamnéza pacienta. Vždy se také provádí vyšetření očního pozadí. Jestliže hypertenze trvá delší dobu, dochází k poškození cév a sítnice samotné. Poškození sítnice svědčí o postižení dalších orgánů.
Příliš vysoký krevní tlak
Jestliže je krevní tlak příliš vysoký, mohou se objevit příznaky, které donutí nemocného k vyhledání odborníka. Mohou se vyskytnout poruchy vědomí, menší mozková mrtvice, otoky kotníků nebo zhoršený dech. Poruchy mozkové činnosti mohou vycházet ze stoupajícího tlaku uvnitř lebky a stlačení mozkových struktur. Při vysokém nitrolebním tlaku dochází ke změnám očního pozadí a také sítnice projevuje příznaky hypertenzní retinopatie. Kromě maligní hypertenze nejsou příznaky vysokého krevního tlaku vždy prokazatelně jasné. Postižení mohou trpět bolestmi hlavy, což však nemusí mít vždy souvislost s krevním tlakem. Podle doporučení WHO platí diagnóza „vysoký krevní tlak“ teprve až poté, co minimálně při třech měřeních krevního tlaku minimálně ve dvou dnech po pětiminutovém klidu jsou hodnoty stále příliš vysoké.
Vliv výživy na krevní tlak
Odborníci v posledních letech stále více zdůrazňují důležitost skladby a vyváženosti pokrmů, které konzumujeme. Jako velké negativum se ukázalo zvýšené množství soli v potravinách, neboť nadměrná konzumace soli společně se stresem přispívá ke vzniku hypertenze a také obezity.
Terapie
V případě, že lékař předepisuje léky snižující krevní tlak, je nutné je brát podle předpisu a doporučení lékaře pravidelně, i tehdy, jestliže mezitím dojde ke snížení krevního tlaku. Změna výživy, celkového životního stylu a redukce jiných rizikových faktorů mohou přispět k úpravě zdravotního stavu. Mezi základní obecná doporučení patří: omezení konzumace alkoholu, dbát o svou tělesnou hmotnost, přestat s kouřením, pečovat o dostatek spánku a uvolnění, chodit na pravidelná měření krevního tlaku a pravidelně provozovat cvičení krevního oběhu.