Pravidelná kontrola u gynekologa může zachránit i život

Rakovina děložního čípku je onemocněním, na něž se umírá – a často zbytečně, neboť ženy nedocházejí na pravidelné gynekologické prohlídky, které by tuto hrozbu odhalily.
Mladé ženy obvykle přicházejí pravidelně, což je dáno i tím, že od lékaře potřebují předepsat antikoncepci. Ale u žen po 45. roce účast na pravidelných gynekologických prohlídkách klesá. Největší problém je pak u žen po 65. roce věku – nepotřebují antikoncepci, nemenstruují, a navíc nespadají do skupiny, jež má nárok na screening. Tyto ženy pak přestávají být sledované a tím pádem se u nich zvyšuje riziko odhalení nádoru až v pokročilém stadiu.

Naše země zaujímá v evropském měřítku úmrtnosti na rakovinu děložního čípku 13. místo. Ročně je toto onemocnění diagnostikováno  zhruba u 1100 žen, z nichž asi 400 na něj zemře. Je to smutné číslo – a mnoho úmrtí je zcela zbytečných, rakovina děložního čípku je nemoc, kterou lze podchytit včas, a zároveň je u ní možná i prevence.

Jedná se o onemocnění, jehož rozvoj souvisí s nákazou lidskými papilomaviry. Těch existují desítky různých typů a některé z nich jsou karcinogenní, což znamená rizikové z pohledu rozvoje onkologické choroby.  Například HPV 16 a 18 spadají do kategorie high risk, což znamená, že jsou vysoce nebezpečné z pohledu rozvoje onkologického onemocnění. Dojde-li k nákaze lidským papilomavirem (HPV), virus začne pronikat do buněk napadených tkání, množit se v nich a využívat buňky ke svému životu. Doba, než dojde k rozvoji nádorového onemocnění, je dlouhá – jedná se o deset až patnáct let a vzniku vlastního nádoru předcházejí přednádorová stadia. Tato stadia se nazývají prekancerózy a lze je odhalit v rámci screeningu během pravidelných gynekologických prohlídek. HPV se přenáší zejména pohlavním stykem, v dospělosti se tato infekce objeví u 80 % žen a nejméně 50 % mužů.

Cytologické vyšetření, díky němuž se odhalí prekancerózy, spočívá ve stěru buněk sliznice děložního čípku a jejich následném posouzení pod mikroskopem. Jestliže buňky nevykazují žádné změny, je vše v pořádku, pokud se změny objeví, je nutné tento stav řešit.
Pokud buňky vykazují změny směřující ke vzniku nádoru, provádí se odstranění postižené tkáně, tzv. konizace, a jeho principem je zkrácení děložního čípku tak, aby došlo k odstranění zasažené tkáně v celém rozsahu. Ročně tento zákrok u nás podstoupí 12 až 13 tisíc žen. Konizace je výkonem, který ženě zachrání život v okamžiku, kdy už je ohrožená, tedy kdy už dochází ke změně v buňkách. Očkování je naproti tomu metoda preventivní, kterou se dá předejít nákaze lidským papilomavirem a tím pádem i riziku vzniku prekanceróz a zhoubnému nádoru. V naší zemi je nízká proočkovanost populace; navíc bohužel klesá, což snižuje naději, že očkování v budoucnosti změní stále vysoké počty prováděných konizací i žen s diagnostikovaným nádorem. Očkovat je u nás možné od 13 let věku dívky i chlapce a vakcinace je rovněž možná i v dospělosti.

Rakovina děložního čípku, zejména u mladých žen, navíc ohrožuje i jejich biologickou úlohu. Téměř každá žena touží po tom stát se matkou. Diagnóza rakoviny děložního čípku však ohrožuje možné těhotenství či porod dítěte. Odejmutí dělohy ženě zcela znemožní stát se matkou. Chemoterapie či hormonální terapie má vliv na průběh těhotenství, a proto je třeba lékařem tyto věci vždy konzultovat a řešit předem ohledně otázky plánovaného rodičovství. V případě konizace se u ženy též zvyšuje riziko potratu nebo předčasného porodu. Nemožnost otěhotnět či problémy s ním spojené včetně rizikového těhotenství jsou pak důvodem obav, které je žena nucena řešit.

Sdělení diagnózy nádorového onemocnění vyvolává u člověka psychický šok, protože ho většinou zasahuje nepřipraveného, v plném proudu života. Velmi brzy se v mysli vynoří řada strachů, které zvyšují stres způsobený nemocí. Nemocný potřebuje zmobilizovat všechny své síly na boj s nemocí a psychika člověka by tedy neměla být opomíjena.