Štítná žláza

Potíže se štítnou žlázou se řadí k nejčastějším hormonálním onemocněním a týká se mnoha lidí. Většinu těchto onemocnění lze léčit, jelikož hormony štítné žlázy je možné vyrábět a aplikovat je ve formě tablet. Mezi nejrozšířenější nemoci štítné žlázy patří tyreotoxikóza nebo hypertyreóza, popř. myxedém a hypotyreóza. Tyto skupiny onemocnění se týkají zejména žen.

Anatomie štítné žlázy

Štítná žláza se nachází na krku těsně pod hrtanem a výběžek můžeme vidět jako tzv. „ohryzek“. Štítná žláza se skládá ze dvou laloků, které jsou uloženy po stranách průdušnice a dohromady jsou spojeny pomocí malého můstku tkáně probíhajícího skrz přední plochu průdušnice. Štítná žláza váží zhruba 20g u dospělého člověka.

Funkce štítné žlázy

Mezi hlavní funkce štítné žlázy patří tvorba hormonu tyroxinu, který má pro organismus velice všestranný účinek. Tento hormon se uvolňuje z tkáně štítné žlázy a z ní jej vychytávají s největší pravděpodobností veškeré buňky lidského těla. V buňce působí hormon tak, že navyšuje množství potřebné energie, kterou buňka spotřebovává, a současně zvyšuje produkci bílkovin v buňkách.

Jód

Dostatečné množství jodu je důležité pro aktivitu štítné žlázy. Jedná se o jedinou tkáň v těle, která jod ke své činnosti potřebuje a dokáže je také ve všech jeho podobách zachycovat z krve a skladovat.  Nedostatečné množství jódu v krvi vede k následnému narůstání objemu štítné žlázy a k onemocnění, které se nazývá endemická struma neboli vole. Štítná žláza podléhá činnosti podvěsku mozkového, ve kterém se vytváří hormon podněcující štítnou žlázu k zvýšení činnosti (THS hormon – thyreotropní hormon). V případě, že dojde k poklesu koncentrace, produkce THS se zvýší a štítnou žlázu to stimuluje k zvýšenému vyplavování tyroxinu. Naopak při vzestupu koncentrace tyroxinu v krvi se vyplavování THS omezí a následně vede ve štítné žláze k snížení produkce tyroxinu.

Co je to struma?

Struma je jakékoliv zvětšení štítné žlázy. Malé i patrné zvětšení vídáme zhruba u 15% populace, a více se tento problém týká ženské populace. V minulosti bylo hlavní příčinou vzniku strumy deficit jódu v potravě. V současné době je hlavním důvodem především zvýšená aktivita části tkáně štítní žlázy, která má za následek zvětšení jednoho laloku, nebo se jedná o zvětšení štítné žlázy, která s její funkcí nesouvisí a není nějak zvlášť závažné.  V určitých případech se jedná o izolovaný „uzel“, což je zduřelý okrsek tkáně.

Specialista v takových případech provede vyšetření za pomocí izotopů, které pomohou zjistit, zda se jedná o tkáň s nadměrnou, či naopak nízkou aktivitou. Dále se používá ultrazvukové vyšetření, pomocí kterého se zjišťuje o jakou strukturu uzlu se jedná.

Zvýšená aktivita štítné žlázy

Za velkou většinu případů zvýšené funkce aktivní štítné žlázy se skrývá Gravesova – Basedowa choroba, kterou doprovází zpravidla struma a mezi typicky znatelný příznak patří vystupující oči, což bývá někdy první ukazatel onemocnění štítné žlázy. Za příčinu Gravesovy – Basedowy choroby se považuje přítomnost atypických protilátek v krevním řečišti. Tyto protilátky sice přímo neničí tkáň štítné žlázy, avšak nutí ji vytvářet nadměrné množství tyroxinu. Doposud není zcela jasné, z jakého důvodu se tyto látky u některých jedinců tvoří a u jiných nikoli. Předpokládá se, že na celém procesu se významně podílí dědičné predispozice.

Projevy zvýšené činnosti štítné žlázy

Zvýšená činnost štítné žlázy se navenek projevuje výrazným hubnutím, nadměrnou chutí k jídlu, nervozitou a vnitřním napětím, která může být dokonce doprovázena svalovým třesem nebo bušením srdce, pocením a zvýšenou nervosvalovou dráždivostí. Dále se k těmto uvedeným problémům připojují potíže s očima, celková svalová slabost, a to především v oblasti ramenních kloubů a v okolí kyčlí. Při podezření na toto onemocnění lze provést poměrně jednoduchá vyšetření, která napomohou diagnózu potvrdit nebo naopak vyvrátit.

Léčba zvýšené aktivity

Léčba spočívá v potlačení nadměrné aktivity štítné žlázy, čehož lze dosáhnout při dlouhodobém podávání léků a léčba může trvat v některých případech déle než jeden rok. Jestliže je žláza nadměrně veliká a způsobuje potíže při polykání nebo dýchání, je možno provést operativní zmenšení. Někdy je také podáván pacientům radioaktivní jód, který se ve žláze vychytá a a jeho záření ničí tkáň, aniž by došlo k poškození jiných orgánů. Mimo to, že dochází ke snížení hladiny hormonů v krvi, je možné zablokovat také jejich účinky za pomocí léků, které omezují účinek adrenalinu, jelikož vysoké hladiny hormonů štítné žlázy stimulují reakci tkání na adrenalin.

Dřeň nadledvin

Dřeň nadledvin je částí štítné žlázy, která vyplavuje adrenalin a jemu příbuzný noradrenalin. Obě tyto látky jsou známy jako hormony, pro „boj nebo útěk“, protože připravují organismus na zvýšenou zátěž, která provází přítomnost nebezpečí nebo překonávání velké námahy. Dřeň nadledvin má úzký vztah s nervovou soustavou, která ovlivňuje žlázovou tkáň, aby připravovala organismus na potřebnou reakci.