Zdraví našich očí

Denní koukání do počítače se pomalu, ale jistě zabydlelo nejen do našeho pracovního, ale i osobního života. Tím dochází k výraznému přetěžování zraku, v jehož důsledku vzniká tzv. syndrom počítačového vidění. K hlavním příznakům patří rozmazané nebo dvojité vidění a suché, zarudlé nebo podrážděné oči. Doposud nebylo prokázáno, že by tyto příznaky způsobovaly vážné nebo trvalé poškození zraku, avšak jsou nepříjemné a negativně ovlivňují naši soustředěnost a výkon. Situace je o to horší, jestliže se přidají ještě další potíže jako bolesti hlavy, krční páteře apod. Situace se týká jak dospělých, tak dětí od útlého věku.

Úprava pracovní plochy

Podle odborníků můžeme příliš zatěžovaným očím pomoci drobnými úpravami pracovní plochy. Na monitor by nemělo dopadat přímé světlo z ona  a umělé osvětlení místnosti zvolíme raději tlumenější, abychom kvůli odleskům zrak zbytečně nenamáhali. Monitor umístíme mírně pod úrovní očí ve vzdálenosti 55 až 65 cm od obličeje. Je nutné na něm upravit jas, kontrast i velikost písma přesně podle našich potřeb. Zhruba každých dvacet minut bychom si měli dopřát pauzu, kdy se aspoň na chvíli zadíváme z okna nebo na jednobarevnou zelenou plochu.

Zrakové vady

Mezi nejčastější zrakové vady patří dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus.  Dalekozrakost neboli hypermetropie nastává, jestliže je oko fyziologicky příliš krátké. Ostrý obraz se vytváří za sítnicí a na sítnici vzniká neostrý obraz. Člověk špatně vidí jak na blízko, tak na dálku. Pro neustálou snahu oka o dokonalou akomodaci bývá nejčastějším příznakem bolest hlavy a únava očí. Lehčí forma přichází zhruba kolem 40. roku věku. Krátkozrakost (myopie) je vada, která neumožňuje zřetelné vnímání vzdálených předmětů proto, že je oko fyziologicky nadměrně dlouhé. Člověk vidí špatně na dálku, ale velmi dobře na blízko. Krátkozrakost bývá vrozená a nejčastěji se projevuje okolo šestého roku a během dospívání. Astigmatismus bývá nejčastěji způsoben různým zakřivením přední plochy rohovky,která má normálně kulovitý tvar. Paprsky, které vcházejí do oka nevytváří jedno ohnisko, ale dvě na sebe kolmé osy v různé vzdálenosti. Člověk má neostré vidění na blízko a také na dálku nevidí jasné kontrasty. Často dochází k bolestem hlavy  a rychlé únavě očí.

Funkce sítnice

Podle odborníků je pro správnou funkci sítnice důležitápřítomnost zrakových pigmentů, které si tělo tvoří z vitaminů, provitaminů stopových prvků a dalších látek. Neustálým rozkládáním a skládáním zrakových pigmentů vznikají impulzy, které putují zrakovým nervem do zrakového centra v mozku. Může nastat situace, kdy si organismus nedokáže potřebné látky v hostečném množství ze stravy získat a má něčeho nedostatek. Do jídelníčku je nezbytné zařadit potraviny a nápoje, které sítnici prospívají.Např. kukuřice, žlutá paprika a vaječný žloutek obsahují potřebný lutein. Borůvky červená paprika obsahuje zeaxantin. Kvalitním zdrojem lecitinu jsou játra, arašídy, slunečnicová semena. Zapomenout nesmíme také na tolik potřebný zinek a vitamin A.

Makulární degenerace

Poruchy vidění mohou být různého charakteru. Pokud si pacient stěžuje na změny vidění (např. poruchy barevného vidění, chybějící písmena apod.), lékař provádí vyšetření očního pozadí. Jestliže diagnostikuje věkem podmíněnou okulární degeneraci, je to zjištění sice nepříjemné, avšak díky současnému lékařskému pokroku se i s těmito potížemi dá velmi dobře žít. Toto chronické a degenerativní onemocnění se řadí mezi nejčastější oční choroby současné doby. Varovné signály nejsou takřka žádné, z těchto důvodů se na ně přijde náhodou, což bývá dost pozdě.  Makulární degeneraci neovlivňuje psychické funkce, ale v pozdějším věku se může stát, že člověk nevidí jasně. Ve žluté skvrně dochází k odumírání smyslových buněk, buněčný odpad, který již tělo nijak nevyužije, se ukládá ve formě drúz – nepravidelně srostlých skupin krystalů, které znemožňují přísun živin a odvádění odpadních látek. Vědci, kteří se zabývají žlutou skvrnou, určili denní dávku stopových prvků, které bychom měli přijímat zhruba od 40. Věku, aby se snížilo riziko vzniku okulární degenerace.

Chlamydie

V poslední době se dost často hovoří o možné souvislosti s komplikovanými zdravotními stavy jakéhokoli druhu o chlamydiích. Jedná se o nenápadné ničitelé, kteří sídlí uvnitř buněk, odkud se pak vyplavují do krevního oběhu. Účinnou léčbu představují antibiotika, které však zatěžují organismus. Někteří lidé jsou vůči chlamydiím velmi vnímaví a při chronické déletrvající chlamydiové infekci mohou trpět plicními nebo neurologickými problémy, výjimkou nebývají ani gynekologické potíže u žen. Chlamydie také souvisí s projevy infekce na spojivkách.

Ochrana proti slunečnímu záření

Ultrafialové paprsky mohou poškodit zejména sítnici. Velmi důležité je chránit zrak u dětí a po operacích šedého zákalu. Nejvhodnější jsou sluneční brýle s co nejširší plochou, aby ochránily i před světlem, které přicházejí z boku. V našich zeměpisných šířkách se však nemusíme nadměrně obávat poškození UV zářením, ovšem u citlivějších lidí mohou nastat spojivkové potíže. Jakékoli změny v oku nebo v jeho okolí je nezbytné konzultovat s lékařem. Je pochopitelné, že ve vyšších horských oblastech, na horách nebo u moře je ochrana očí pomocí kvalitních slunečních brýlí nezbytná.

Irisdiagnostika

Existují specialisté na určení diagnózy z vlasů, moči, jazyka nehtů nebo pulzu. Irisdiagnostika je alternativní metoda vyšetření zdravotního stavu celého těla za pomoci oční duhovky,  panenky, očního bělma a spojivkového vaku. Jedná se o pomocnou diagnostiku, kterou nelze nahradit krevní ani hormonální rozbor.