Naše oči

Říká se, co oči nevidí, to srdce nebolí. Co se týká bolesti očí, tak ta se na rozdíl od jiných typů bolesti neobjevuj tak často. Více a daleko častěji nás zlobí oční okolí nebo oční víčka. Takové ječné zrno dokáže člověku pěkně přitížit. Mezi bolestivý stav patří také akutní záchvat glaukomu, lidově zelený zákal nebo zánět optického nervu, který přenáší zrakové vjemy ze sítnice do zrakového centra v mozkové kůře. Zánět hlubších struktur oka, konkrétně řasnatého tělíska, bývá provázen bolestí při zaostřování na blízko.

Zranění oka

Oko je velmi zajímavý orgán, mnohdy se stává, že na různé stupně zranění reaguje zcela opačně. Malé smítko v oku se nedá vydržet a postižený situaci potřebuje řešit ihned a u těžších zranění nemusí pociťovat vůbec žádnou bolest. Oko sice nemá velké množství nervových zakončení, ale právě na rohovce jich má dostatek. Z těchto důvodů jsou také bolestivá poranění oka UV zářením například, když si nechráníme zrak před horským sluníčkem nebo muži při sváření nebo když lidé pozorují zatmění slunce bez ochranné pomůcky. Rohovka, která je poškozená sluncem bolí, řeže a pálí, dojde k otoku víčka. Lékaři nejčastěji ošetřují tržné rány obočí, víček, což bývají nejčastější zranění u nejmenších dětí. V létě také narůstá poranění psem. Vážnější úrazy se týkají zejména chlapců v pubertě, kdy začínají různě experimentovat se střelnými zbraněmi nebo chemikáliemi. Velké nebezpečí představují kyseliny a především louhy. Pokud není poskytnuta první pomoc bezprostředně poté, co látka zasáhne oko, bulva se téměř roztaví. Louh má totiž schopnost proniknout do tkání velice rychle.

První pomoc při zasažení kyselinou nebo louhem

V takovém případě musíme dát dítě okamžitě na zem, zalehnout ho, nebo klidně i svázat, pevně držet hlavu a proudem vody oko vyplachovat. U ostatních poranění však doporučujeme s ničím v oku nemanipulovat, nic nevytahovat, pouze sterilně překrýt a dítě odvézt do nemocnice. Zranění očí jsou obecně velmi smutné úrazy, protože původně zdravý orgán může být nenávratně poškozen. U dětí je proto důležité být stále v jejich blízkosti a sledovat je. K mnoha úrazům oka dochází také při kontaktních sportech (box, džudo). Velmi komplikovaná je tzv. hydraulická zlomenina očnice.

Příčiny očních vad

Příčiny očních vad jsou zejména genetické, jiné zdravotní potíže např. cukrovka, odborní lékaři se přiklánějí k názoru, že vitaminy a oční cviky ovlivňují funkci oka jen částečně. Absolutně bez dioptrií je pouze malá část populace, zhruba okolo čtyř procent a říká se jim emetropové. Mají dokonale vyrovnanou lomivost i délku oka.

Ochrana pomocí slunečních brýlí

Ochrana pomocí slunečních brýlí má svůj význam zejména pokud jsme u moře, kde je

intenzita záření vyšší, nebo na horách, kde řidší vzduch propouští do atmosféry více ultrafialového zření. Lékaři také doporučují pořízení samozabarvovacích skel, které se ztmavují podle intenzity slunečního záření. U jedinců trpících dioptrickou vadou se v příliš tmavých brýlích ostrost vidění ještě více zhoršuje.

Operace povislých víček

S přibývajícím věkem postupně dochází k chřadnutí zraku a také i očních víček. Operace převislé kůže na víčcích je nejen problém estetický, ale také i zdravotní. Přebytečná kůže může zastiňovat obzor, často vadí v zorném poli. Lidé s pokleslými víčky se snaží situaci různě řešit (nadzvedávají obočí, apod.). Sále roste počet těch, kteří se snaží problém řešit chirurgickým zákrokem. Oftalmologové se přiklánějí k názoru, aby se tkáň šetřila a odstranil se pouze nezbytný přebytek kůže, svaloviny i podkožního tuku, neboť mají svůj význam a neměli bychom provádět příliš extrémní a nepřirozené změny. Před provedením zákroku se doporučuje podstoupit také vyšetření očí, aby se zjistilo, jaké zorné pole má pacient před operací, kolik potřebuje dioptrií, jaký je stav slzných kanálků. V případě přílišného tahu víček by mohlo dojít ke zhoršení syndromu suchého oka.

Krátkozrakost a dalekozrakost

Krátkozrakost neboli myopie je vada, kdy je oko příliš „dlouhé“ a člověk velice špatně vidí na dálku. Koriguje se minusovými čočkami neboli brýlemi na dálku. Dalekozrakost (hypermetropie)představuje oční vadu, kdy postižený vidí špatně na blízko. Tato vada se koriguje plusovými čočkami, tedy pomocí brýlí na blízko.

Astigmatismus a vetchozrakost

Při této vadě oka není rohovka rovnoměrně zakřivená, svět se jeví jako v křivém zrcadle. Koriguje se pomocí cylindrických čoček. Vetchozrakost neboli presbyopie je stav, kdy čočka s postupujícím věkem ztrácí schopnost se vyklenout, nezaostří na blízké předměty. Koriguje se plusovými dioptriemi, tedy brýlemi na čtení.

Iridologie

Mimo klasickou medicínu se diagnózou zdravotního stavu podle obrazu oka zabývá iridologie. Pomoci tzv. duhovkové mapy vám může terapeut sdělit, jak na tom jsme.  V počátku 19. Století se problematice začal věnovat maďarský lékař Ignaz von Peczely, který je považován za zakladatele moderní iridologie a v roce 1836 navrhl první mapu oční duhovky. Ta vychází ze studia barev, skvrn a znamének na oční duhovce, panence a očním bělmu.  Rovněž se zkoumají změny v uložení a tvaru panenky, což se provádí za pomoci speciálních fotoaparátů. Iridologie má velkou tradici v německy mluvících zemích , kde toto učení uznává většina lidí. Oficiální medicína se k této metodě příliš optimisticky nestaví, protože indologové nezdůvodňují příliš dostatečně své mapy a sektory. Dále doposud neexistuje jednotná mapa duhovky.