Zdraví, psychika, vzhled

Naše zdraví, psychiku i vzhled ovlivňujeme do značné míry způsobem stravování a tím jak žijeme. Již Hippokrates věděl, že strava má na fungování organismu velký vliv. Pomocí stravy se můžeme léčit nebo si naopak můžeme ublížit.

Naše tělo lze přirovnat k velké biochemické továrně a každý metabolický děj vyžaduje dostatečný přísun živin. V případě, že nám budou některé živiny po delší dobu chybět, dochází k nerovnováze a později se to také odrazí na našem zdravotním stavu.

Strava jako móda?

V posledních letech se s různými výživovými směry a způsoby stravování doslova roztrhl pytel. Jak se v té pasti informací orientovat? Kde získat pravdivé informace? Tyto a spousta dalších otázek jistě napadne většinu lidí, kteří se neřídí pouze novými trendy a názory celebrit. Musíme mít na paměti, že pokud nemáme dostatečné množství informací, můžeme se snažit sebevíc a jíst raw, vegan nebo paleo, a přesto si můžeme ublížit. Stravu si často vybíráme také intuitivně, jako by tělo samo vědělo, co nám dělá nebo nedělá dobře.

V každém případě bychom měli mít přehled o tom, jaký druh potravin jíme, co obsahují, odkud pocházejí, jakým vhodným způsobem se připravují.

Trávení a využití potravin

Začneme zcela jednoduchým příkladem. Při koupi nového vozidlo nás kromě vzhledu zajímá také výkon a spotřeba a typ pohonných hmot. V případě, že natankujeme málo a jedeme delší trasu, auta zkrátka nejede. Totéž platí v případě, když natankujeme do auta jinou pohonnou hmotunež na jakou je konstruováno. Podobný princip platí také pro náš organismus. Nejprve musíme hodnotit způsob našeho trávení, množství, které skutečně strávíme a jsme schopni využít. Podle toho by také mělo vypadat složení naší stravy. Mělo by nás zajímat složení potravy (prvek, složení aminokyselina, vitaminy), ale zejména jejich vzájemné vazby a poměry. Toto jsou nejdůležitější informace pro to, aby mohly být důležité látky využity. Pokud tyto informace nemáme a neznáme tuto problematiku, můžeme si i dobré víře zvýšenou konzumací nějaké látky způsobit vyplavení látky jiné nebo tato látka není dostatečně využita, což je ve svém důsledku pro organismus zcela nepřínosné.

Vybrané výživové směry

Mezi současně nejvíce propagující směry patří konzumace syrové stravy. Syrová zelenina, obiloviny a semena mají mnoho vitaminů, minerálů a zdraví prospěšné energie, avšak problém tkví v tom, že naše trávení není přizpůsobené na větší množství syrové stravy. Enzymy, které jsou produkovány naši slinivkou nejsou dostatečné a příliš velké množství syrové stravy slinivku přetěžuje a tím také oslabuje. V případě okamžité konzumace tepelně upravované zeleniny na oleji získáme o větší polovinu více živin než je tomu u zeleniny syrové. Část zeleniny jistě potřebujeme i v syrovém stavu, avšak ne zcela dogmaticky.  Pro vitamin C, enzymy a lactobacily se pak doporučuje zařazovat zeleninu kvašenou.

Vyřazení obilovin

Existují výživové směry, které zcela vylučují ze stravy obiloviny. Obiloviny patřily k základům stravy člověka od dávné minulosti. Nevhodnou úpravou pšenice a žita, tj. vymíláním na bílou mouku a následným pečením a také tím, že se pečivo stalo naší každodenní součást běžné stravy, jsme si mnohdy sami vytvořili intoleranci na lepek a poškodili si tak imunitní systém. To ovšem neznamená, že by ze stravy měly vymizet také další potraviny.

Konzumace masa

Naši předkové konzumovali maso jednou týdně. Maso se tráví pomalu a při častější konzumaci dochází ve střevech k jeho zahnívání a přemnožení anaerobních bakterií. Přílišná konzumace masa zatěžuje tukem i nadbytkem bílkovin, což ve svém důsledku zatěžuje játra i ledviny.  Problém tkví v tom, že celá řada výživových směrů staví své poznatky na jednotlivých potravinách, a to nejlépe superpotravinách , které obsahují vše, co člověk potřebuje. Nejedná se však o jednotlivé potraviny, ale o jednotlivé komponenty na našem talíři, které vytvoří kompletní jídlo odpovídající našim schopnostem trávení a obsahující vše potřebné. Jistě ne náhodou můžeme vypozorovat, že na celé zeměkouli byla základem stravy kombinace obiloviny, zeleniny a luštěniny. U mnoha národů to stále ještě základem stravy zůstává. Takové jídlo je vyvážené, co se týče složení, ale také stravitelnosti. Obsahuje kompletní esenciální aminokyseliny, složité cukry i vše další.

Zdravá strava není v hledání superpotravin, ale spíše bychom se měli vrátit k čerstvě připravenému  a vyváženému jídlu, což se nám vrátí zvýšenou energií a zlepšením našeho zdraví.

Kvalitní suroviny

I když i mezi odborníky na výživu neexistuje mnohdy shoda, základním předpokladem pro zdravou výživu jsou zcela jistě kvalitní suroviny. Z toho vyplývá, že je potřeba dbát nejen na mikrobiologicku a chemickou čistotu, ale také na další hlediska, které významně ovlivňují výslednou kvalitu potravin. Pouze málokdo si může vypěstovat ekologicky čisté potraviny nebo nakupovat pouze stoprocentně čisté domácí suroviny.

Realita bývá bohužel zcela odlišná a produkty nabízené běžně v obchodech neodpovídají tomu, co by měla zdravá strava splňovat. Pokud uvědoměle pracujeme na tom, co je v jídelničku dobře a co je špatně, měli bychom využívat kromě dostupných informací také svou intuici, smysly a zdravý selský rozum.

Zdroje kvalitních informací

Pro současnou dobu je charakteristické rychlé šíření informací. Na internetu najdeme informace takřka o všem, což však s sebou přináší také i svou stinnou stránku. Kdokoliv může umístit jakoukoliv informaci a skutečnou pravdivost těchto informací nikdo nekontroluje a neověřuje.

Zdravá výživa se stává velmi sledovaným tématem a tak vše co je moderní se stává součástí obchodu. Jednoduchá řešení ani zázraky však neexistují a vždy je potřeba vykonat určité množství námahy a potřebné znalosti spojit s individualitou jedince.