Aby vám to myslelo

Kognitivní funkce nám umožňují schopnost vnímat, komunikovat, pamatovat si a orientovat se. Aby tyto funkce mohly dobře fungovat je nutné mít v rovnováze dostatečné množství spánku, dbát na dostatečnou výživu, procvičovat mozek a umět také i odpočívat. Spánek hraje klíčovou roli v kvalitní práci kognitivního aparátu. Kromě toho, že špatný spánek  v noci zhoršuje optimální výkon v průběhu následujícího dne, se vlivem spánku zabývají také i různé experimenty. Bylo prokázáno, že po 48 hodinách spánkové deprivace se snižuje schopnost i jednoduchých výpočtů.

Vliv hormonů

Primární centra, která řídí spánek a bdění jsou umístěna v oblasti ve tvaru kolíčku v horní části mozkového kmene (jedná se o nejprimitivnější části lidského mozku), na jeho přední straně. Skupina buněk v horní části této oblasti řídí sekreci látek, která navozují REM spánek. Další skupina buněk řídí vylučování noradrenalinu, který mozek varuje, zejména když se stane něco neočekávaného, a to i ve spánku. Zejména záplava noradrenalinu, která je uvolněná do mozku při akutním stresu, způsobuje efekt pomalých pohybů, které zažíváme například v průběhu automobilové nehody.  Náš mozek je v tu chvíli tak bdělý, jako bychom v určitém časovém intervalu přijímali několikrát větší množství informací než normálně. Na začátku spánku dochází k poklesu produkce noradrenalinu na polovinu normální hladiny. Zhruba 100 minut po začátku každého spánkového cyklu, během REM fáze, když nastane snění a rychlé pohyby očí, ustává zcela.

Útlum po obědě

Vzhledem k existenci „útlumu po obědě“ (poklesu bdělosti a výkonu, částečně vinou vnitřních tělesných cirkadiánních rytmů) se celá řada výzkumů zabývala otázkou optimálního rozložení oběda, po kterém by se zvýšil výkon, nebo se alespoň minimalizoval útlum. Od sedmdesátých let se několik zajímavých studií zaměřilo na účinek určitých živin, které ovlivňují mozek, včetně aminokyselin tryptofanu a tyrozinu a složky lecitinu zvané cholin. Je zcela pochopitelné, že tyto látky ovlivňují mentální funkce , protože se ve všech případech jedná o prekurzory neurotransmiterů: jsou přeměňovány na sloučeniny , které synapsemi přenášejí signály mezi dvěma neurony. Různé neurotransmitery a jejich prekurzory mají různé účinky. Tryptofan je přeměňován neurotransmiter serotonin, který způsobuje mimo jiné uklidnění nebo mentální bdělost (v závislosti na denní době, typu osobnosti apod.). Tyrozin je používán k syntéze dopaminu, noradrenalinu a adrenalinu, které námpomohou udržet mentální bdělost, energii a motivaci. Cholin se přeměňuje na acetylcholin, klíčový pro fungování paměti. Tryptofan a tyrozin jsou hojně obsaženy v jídlech, která jsou bohatá na bílkoviny, zatímco vaječné žloutky, játra a sójové boby jsou bohaté na cholin.

Rovnováha mezi bílkovinami a sacharidy

Jídla s vysokým obsahem bílkovin může ve skutečnosti hladinu serotoninu snížit, zatímco

jídlo s přiměřeným množstvím bílkovin a sacharidů ji zvyšuje.  Tento paradox lze vysvětlit skutečností, že bílkoviny obsahují mnoho dalších potřebných aminokyselin, které soutěží s tryptofanem a přenos přes hematoencefalickou bariéru a často zvítězí. I když jídlo s vysokým obsahem sacharidů neobohacuje krevní oběh a takové množství tryptofanu jako jídlo s vysokým obsahem bílkovin, stimuluje produkci inzulinu, který transportuje většinu aminokyselin s výjimkou tryptofanu ke svalovým buňkám.

Důležité bílkoviny

Bílkoviny jsou důležité pro syntézu „bdělých“ neurotransmiterů, bez kterých by náš mozek běžel pouze na nízké obrátky. Podstatné je malé množství tuků a nepříliš velké množství kalorií, protože těžká jídla se obtížně tráví, odvádí krev z mozku do žaludku, což vede k únavě. Jestliže je poměr mezi množstvím sacharidů a bílkovin nízký, dojde k syntéze malého množství serotoninu, takže se vyhneme ospalosti, která by se mohla jinak objevit.

Cukrárna na uklidnění

Jestliže se cítíme nervózní nebo nesoustředění, nebo, když se snažíme usnout a trpíme příliš velkou úzkostí, dáváme si většinou k jídlu něco, co obsahuje pouze sacharidy složené z glukózy, což je většina „cukrů“ (např. obyčejný cukr,kukuřičný cukr a med). Takové jídlo způsobí vyloučení inzulinu do krevního oběhu a následně transport tryptofanu z krevní plazy do mozku, což vyústí v syntézu serotoninu a pocit klidu. Je to jeden z důvodů, proč těstoviny považujeme za „uklidňující“ jídlo, a může částečně vysvětlovat, proč ženy v premenstruačním období často sahají po sladkostech.

Kortizol ničitel paměti

Určitě všichni jsme zažili situaci, kdy jsme ve stresu ztratili schopnost jasně a konstruktivně myslet, něco si zapamatovat nebo se něco nového naučit. Jedním z důvodů je, že kortizol, který je vylučován ve stresových situacích, snižuje zásobování hippokampu a celého mozku energií prostřednictvím cukrů v krvi. Jestliže je hippokamp dočasně vyřazen z provozu, nemohou se vytvářet krátkodobé vzpomínky, takže se cítíme vnitřně zmateni.  Kortizol působí také na neurotransmitery v mozku tak, že nám zabraňuje ve vytváření nových paměťových stop a ve vybavování dřívějších vzpomínek z dlouhodobé paměti.  Přesně to je důvodem, proč pod tlakem zkoušky nebo veřejného vystoupení máme pravděpodobně potíže s vybavováním faktů. Mezi důležité neurotransmitery, které se účastní ve vytváření paměti patří acetylcholin.

Nadbytek kortizolu

Nadbytek kortizolu přispívá k vytváření škodlivých volných radikálů a my můžeme jeho ničivý účinek do jisté míry kompenzovat tak že zajistíme, aby naše strava obsahovala dostatečné množství „odklízečů“ volných radikálů, včetně vitaminu A, C a E,které mají antioxidační účinky. Bohatým zdrojem polinuje lecitin, který lze zakoupit v každé lékárně.

Paměťové funkce

Paměť se účastní rozvoje všech ostatních mentálních schopností. Rozhodující složkou při učení je schopnost mozku převést současnou zkušenost na kód a uložit ji takovým způsobem, aby ji příště mohl vyvolat v situaci, kdy to potřebujeme. Některé informace ze smyslových orgánů zpracovává mozek nepřetržitě a bez naší vědomé snahy. Jiný typ dat uchovává, protože je vědomě a opakovaně necháme procházet nácvikovou smyčkou, což se mimochodem může odehrávat také v průběhu spánku.

Výběr prožitků

Mozek kóduje určité typy prožitků zcela bezprostředně, nesmazatelně a bez našeho vědomého úsilí. Tyto zážitky považuje za tak úzce spojené se samotným přežitím, že naši vědomou mysl postaví stranou a vedení převezmou instinkty, které spouštějí emoce. Ostatní méně důležité údaje jsou trvale uloženy do paměti pomocí opakovaného procházení nácvikovou smyčkou. Existuje mnoho důkazů, že právě toto se děje během snění. Během spánku, kdy se mozková kůra nezabývá tříděním údajů ze smyslových orgánů, může nacvičovat nedávné zkušenosti, atak jim pomoci stát se trvalými vzpomínkami. Čím větší spojení v mozku existuje, tím snáze mozek rozezná podobnost mezi novým prožitkem a dosavadními zkušenostmi, se kterými se již setkal.  Díky tomu mozek nemusí vytvářet k uložení nové zkušenosti všechny kódy znovu – stačí je vytvořit pro dosud neznámé části.  Nepochybně je pravda, že čím více víme, tím, snadněji se učíme další věci.

Krátkodobá paměť

Pokud je krátkodobá paměť spojená s používáním uložených údajů, například, když si musíme zapamatovat , kolik co stálo a kolik peněz jsme zaplatili při nákupu, abychom si dokázali spočítat, kolik peněz dostaneme nazpět, hovoříme o pracovní paměti. S věkem se nám příliš nemění schopnost zapamatovat si telefonní číslo, než ho vytočíme, ale pracovní paměť se zpravidla zhoršuje. Fakta, která jsou uložena v krátkodobé paměti většinou zapomínáme, ale také je můžeme převést do dlouhodobé paměti k více nebo méně trvalému uskladnění. Mozek sahá do dlouhodobé paměti pro údaje, které potřebuje při usuzování srovnat s ostatními údaji.

Paměť je tvořena mnoha procesy

Poranění jedné části mozku může ovlivnit vědomé vybavování faktů a událostí, zatímco různé formy nevědomé paměti zahrnující osvojování dovednosti a zvyků mohou zůstat nedotčeny. Je dokonce možné prokázat, že jedinec trpící na první pohled úplnou amnézií pro obrázky, které viděl před několika minutami, si na ně uchová přesnou vzpomínku. Jedna část mozku obrazy zaznamenává a ukládá. Jestliže jiná část není schopna tuto znalost převést na vědomou úroveň. Struktura, která je zodpovědná za vybavování vzpomínek se nachází ve střední části spánkového laloku  a nazývá se hipokampus. Ten propojuje informace z oblastí roztroušených po celém mozku a vytváří tak vědomou paměť.