Nejčastější onemocnění krve

Krev hraje pro fungování organismu klíčovou úlohu. Krev je vháněna do soustavy krevních cév, tepen a žil, od našeho narození až po smrt. Jejím úkolem je roznášet kyslík do tkání, živiny a další důležité látky a odvádět z nich oxid uhličitý a ostatní zplodiny látkové přeměny, které by jinak vedly k otravě organismu. Krev také napomáhá při likvidaci škodlivých mikroorganismů a s ohledem na svou srážecí schopnost má velmi významné místo mezi obrannými mechanismy. Krev obsahuje krevní elementy a plazmu. Mezi krevní elementy patří červené krvinky – erytrocyty, bílé krvinky – leukocyty a krevní destičky – trombocyty. Plazma tvoří více než polovinu objemu krve, červené krvinky méně než polovinu a bílé krvinky a krevní destičky zaujímají minimální objem.

Krevní plazma

Krevní plazma je slabě nažloutlá průhledná tekutina. Po požití tuků dochází k jejímu mléčnému zakalení.  Tvoří 5= tělesné hmotnosti, což znamená, že 70 kg člověk má asi 3,5 l plazmy.  Plazmatické pH  se pohybuje v rozmezí 7,35 -7,45, to znamená od neutrality mírný posun k zásaditým hodnotám.  Obsahuje 91-92% vody, 8-9% rozpustných látek – nejvíce bílkovin (6-8%) a nízkomolekulárních látek. Plazma se stýká s tkáňovým mokem v místě krevních vlásečnic. K výměně mezi nimi dochází poměrně rychle. V průběhu jedné minuty se vymění více než 70% plazmy. Tkáňový mok je chudý na bílkoviny. K látkám rozpuštěným v plazmě patří anorganické elektrolyty a bílkoviny, které určují vlastnosti plazmy. Ostatní látky, které jsou rozpuštěny v plazmě ovlivňují její vlastnosti pouze velmi málo. Počítáme zde živiny transportované krví, vitamíny, hormony, enzymy, produkty metabolizmu, kde patří kyselina mléčná nebo odpadní látky.

Elektrolyty

Mezi elektrolyty krevní plazmy patří sodík, vápník, chloridy a bikarbonáty. Elektrolyty plazmy určují její objem. Vážou na sebe vodu a to podle koncentrace iontů. Také plazmatické bílkoviny mají svou důležitost. Veškerá plazma jich obsahuje 200g. Existuje 30 druhů bílkovin. Dělme je na čisté bílkoviny, ty dále na albuminy, alfa 1 globuliny, alfa 2 globuliny, beta globuliny, fibrinogen, a na komplexy s tuky. Všechny mají v organismu své významné postavení.

Červené krvinky

Vznikají a vyvíjejí se v krvetvorné tkáni a mají tvar bikonkávního disku – z obou stran promáčklé. Díky tomuto tvaru se krvinky dokážou deformovat, aby prošly vlásečnicemi. Červené krvinky mají různou velikost a počet červených krvinek se u muže a ženy liší. Hemoglobin váže kyslík, umožňuje tak transport plynů a slouží jako nárazníkový systém organismu, to znamená, že pomáhá udržet pH krve. Hemoglobin do tkání přináší kyslík a v tkáních navazuje oxid uhličitý, který odnáší do plic, odkud je vydýcháván.

Bílé krvinky

Hlavní funkce bílých krvinek spočívá v obraně organismu proti infekci. V různých částech těla jsou trvale přítomné mikroorganismy, které nám neškodí, organismus má schopnost zabránit jejich průniku. Jsou přítomny především na kůži, v dýchacích cestách, dutině ústní, močových cestách, spojivkovém vaku, tlustém střevě. Obrana organismu spočívá ve třech mechanismech. První tvoří leukocyty, druhý systém tkáňových makrofágů a třetím mechanismem je lymfatická tkáň.

Chudokrevnost

Chudokrevnost neboli anémie spočívá buď v nedostatečné krvetvorbě, nebo ve zvýšených ztrátách krve. Anémie z nedostatečné krvetvorby rozdělujeme na sideropenické, při kterých je v organismu nedostatek železa, a na megaloblastické, kdy v organismu chybí vitamin B 12 nebo kyselina listová. Anémie ze zvýšených ztrát vznikají vinou rozpadu krvinek – ty nazýváme hemolytické, a dále kvůli krevním ztrátám – ty nazýváme posthemorhagické.

Chudokrevnost z nedostatku železa

K jejímu projevení může dojít při sníženém přívodu železa potravou.  Tento typ anémie je však vzácný, protože v potravě přijímáme železa relativně dostatečné množství. K anémii může dojít v důsledku striktních dodržování dietních opatření. Nejčastěji to bývá u vegetariánů nebo u jednostranné stravy.  Anémie z nedostatku železa může také nastat díky omezenému vstřebávání železa v horní části tenkého střeva díky malabsorpčním syndromům, což jsou stavy, kdy se ze střeva nevstřebávají živiny, minerály, vitaminy kvůli zánětlivým onemocněním střev. Nedostatkem železa mohou trpět také ženy v těhotenství, při opakovaných porodech v rychlém sledu za sebou, v období dospívání, kdy se u dívek  projeví nadměrné krvácení při menstruaci.

Megaloblastické anémie

Dochází k nim při nedostatku vitaminu B12 nebo při jeho nedostatečném vstřebávání kvůli porušené tvorbě vnitřního faktoru v žaludku. Nedostatek kyseliny listové se vyskytuje při stravování, které je chudé na tento vitamin. (u chronického alkoholismu, apod.). Také při poruše vstřebávání kyseliny listové (opakovaná nebo vícečetná těhotenství, maligní nádory), při  léčbě pomocí některých léků.

Anémie hemolytické

Tento typ anémie se vyznačuje zkrácenou životností červených krvinek nebo urychleným rozpadem. Kostní dřeň nestíhá krýt patologickou hemolýzou – rozpad. Hemolytické anémie se dělí na dědičné a získané. K dědičným patří onemocnění vyznačující se jiným tvarem krvinek. Díky jinému tvaru nemají schopnosti jako normální krvinky. Nemohou se deformovat při průchodu nejtenčím cévním řečištěm, a tak dochází k jejich rozpadu. Mezi získané patří autoimunitní hemolytické anémie, protilátkou nebo z poškození erytrocytů při malárii, sepsi nebo jiných nemocech. Anémie se také mohou vyskytnout při poškození léky nebo chemickými látkami. Hemolýza nastává také z důvodů imunologických nebo mechanických. Často dochází k projevům dušnosti, a to buď při námaze nebo v klidu. U postiženého můžeme pozorovat bledou pokožku, zvýšenou teplotu. Pokud nám chybí železo, může se objevit atrofie kůže, která se stává suchou a bledou.  Začínají také vypadávat vlasy nebo předčasně šedivět.

Polycytémie

Jedná se o opak anémie. Dochází k ní, když se zmenší objem krevní plazmy v důsledku dehydratace nebo popálení. Je nazývána relativní. Absolutní zmnožení erytrocytů vzniká v důsledku zvýšení produkce hormonu erytropoetinu (např. u autoimunitního zánětu). Primární polycytemie, je chronické onemocnění kostní dřeně. Kromě zvýšení počtu erytrocytů dochází také ke zmnožení bílých krvinek a destiček. Při tomto onemocnění postižený cítí malátnost a má tzv. pletorický vzhled (je rudý). Často se u něho objevují trombotické příhody, cévní mozkové příhody, ischemická choroba srdeční, infarkty. Na rukou i nohou se objevují palčivé zarudnutí. Také bývá zvětšena slezina i játra.

Útlumy kostní dřeně

Projevují se nesprávnou funkcí kostní dřeně, což se projevuje nedostatečnou tvorbou krevních elementů. Ta postihuje erytrocyty, leukocyty a trombocyty. Útlumy mohou být získané nebo vrozené. Nejčastější příčinou získaných útlumů jsou některé typy léků. Svoji roli hrají také autoimunitní procesy. Postižený má při útlumu kostní dřeně pocity nemoci, slabost, únavnost. K projevům útlumů kostní dřeně patří pozvolný nástup. Dále dochází k chudokrevnosti, postupně se objevují infekce, horečky, vyvrcholením může být septický stav. V ústech často vznikají eroze, angína, krvácení z dásní a nosu. Jedná se o onemocnění s velkou úmrtností. Léčí se pomoci kortikoidů, transfúzemi, imunosupresivy nebo transplantací kostní dřeně.

Onemocnění bílé krevní řady

Nazývají se hemoblastózy nebo hemoblastomy.  Nádorový proces postihuje krvetvorné tkáně a retikuloendotelový systém. Mezi hemoblastózy řadíme chronickou lymfatickou leukémii, chronickou myeloidní leukémii v kostní dřeni i mimodřeňových ložiscích a akutní leukémii. Vzniká náhle  - projevy jako horečnaté onemocnění, po ní přichází slabost, anémie, krvácivost, nechutenství a opakované infekce. Mezi hemoblastomy patří maligní lymfogranulom – Hodgkinova choroba a tzv. nehodgkinovské lymfomy. Některé z nich se dávají do souvislosti s virózami. Hodgkinova choroba je nádorové postižení lymfatického systému s rozšířením do různých orgánů. Dochází ke zvětšení uzlin krku, které je nebolestivé. Může dojít k útlaku orgánů v mezihrudí, často je přítomný také kašel. Nehodgkinovské lymfomy vytvářejí izolované nádory v různé lokalizaci, především v oblasti obličeje, nosohltanu, očnici, vejcovodech nebo lymfatické tkáni trávicího traktu.