Plísně

Všude kolem nás se nachází velké množství bakterií, virů, plísní nebo různých mikroorganismů. Pomocí přirozené imunity se můžeme většině zevních plísní bránit a s pomocí naší vnitřní mikroflóry jsme ve vzájemné symbióze. Plísně jsou součástí specifické skupiny mikroorganismů, které v nás nebo kolem nás žijí již od nepaměti. Navzájem si můžeme pomáhat nebo také škodit a plísně mohou být také jednou z příčin mnoha nemocí a mohou být našimi nepřáteli. Plísně ovlivňují koloběh života na Zemi, ale současně také působí přímo na náš organismus. V přírodě je jejich funkcí rozklad určitých látek živočišného nebo rostlinného původu. Nalezneme je kdekoli  - v lesích, polích, zahradách, v obytných a jiných objektech, zejména ve vlhkém prostředí. Některé dokonce žijí také v chladnějších klimatických podmínkách.

Mikroorganismy

V lidském organismu se vyskytuje zhruba 400 typů mikroorganismů. Jejich váha dosahuje téměř 1,5 kg, převážná část těchto mikrobů se nachází v tlustém střevě. Jejich funkcí je rozklad tráveniny, tvorba vitaminů a ochrana imunitního systému. Mikroflóra přítomná ve střevě je pro člověka prospěšná. Jestliže dojde k jejímu porušení , přestává plnit svoji funkci strážce přirozené střevní mikroflóry a dochází k přemnožení patogenních  (škodlivých) a nemocí způsobujících mikrobů včetně plísní.

Bujení plísní

Plísně začnou v organismu postupně bujet a ze střeva se začnou šířit krevní, lymfatickou nebo přímou cestou některé z nich jsou velice invazivní, dokážou provrtat stěnu orgánu a šířit se na jiný. Ze střeva se plísně mohou jednoduše dostat do močového traktu a na pohlavní orgány, kde vyvolávají onemocnění nebo jiné potíže. Invazivní plísně mohou způsobit nejen lokální onemocnění, ale také onemocnění celého organismu, které může být také život ohrožující. Mnohé plísně kolonizují lidský organismus a způsobují trvalé potíže. Vytvářejí klidová stádia , takzvané spory, které mohou v organismu přebývat poměrně dlouho. Jestliže nastanou příznivé podmínky pro množení plísní, začnou se spory měnit v aktivní jedince a začíná opět kolonizace. Tvorba spor probíhá nejen v lidském organismu, ale také v přírodě. Velké množství plísní můžeme také vdechnout.

Narušení střevní mikroflóry

K narušení střevní mikroflóry a převládnutí plísněmi může dojít trvalým zánětem , který vznikne ve střevě v důsledku příjmu potravinových alergenů, infekčního nebo jiného onemocnění střeva. Na vině mohou být antibiotika, lék – kortikoidy nebo hormony.  Další množení plísní je umožněno oslabením imunity u daného jedince. Mezi rizikové skupiny patří také lidé po transplantaci orgánů a uměle imunosupresovaní. Plísně mají v oblibě těžké kovy a cukry, potřebují je ke svému životu. Tkáně, které jsou zatíženy toxiny, jsou snáze napadány plísněmi. Vůči plísním jsou také oslabení diabetici se svojí poruchou metabolismu cukrů.

Co všechno mají na svědomí plísně?

Plísně dokážou oslabovat imunitu nebo způsobit zánět, v jehož důsledku dochází k špatnému vstřebávání minerálů a vitaminů. Stimulují chuť na sladké právě proto, že sladké potřebují ke svému životu. Kromě specifických toxinů produkují kysličník uhličitý, formaldehyd, acetaldehyd, což jsou další jedy, které ovlivňují stav organismu včetně překyselení. Zatěžují játra, ledviny, centrální nervový systém, lymfatický systém. Způsobují únavu, podráždění, kloubní potíže, zažívací potíže, gynekologické potíže, záněty vedlejších dutin nosních apod. Často také žijí v symbióze se stafylokoky a herpes viry přidáme-li sliznici zatíženou těžkými kovy, můžeme počítat s urputnými afty, krvácejícími dásněmi nebo bolavými ústními koutky. I záněty hrtanu – opakované laryngitidy – můžeme připsat kromě virů také plísním. Toxiny plísní také působí také na různé tělesné orgány.

Plísně v běžném životě

V běžném životě se můžeme nejčastěji potkat s plísněmi rodu Candida, Aspergilus, Mucorales, Histoplasma atd. K nejběžnějším řadíme Candidu albicans. Způsobuje lokální a také celková onemocnění. Jedná se o kvasinku, která se množí pučením, díky své přilnavosti kolonizuje kůži a sliznice, může však proniknout i hlouběji do tkání a být příčinou kandidové sepse s fatálním průběhem. Kandidy jsou adaptované na člověka, a to celosvětově. Jsou příčinou i nemocničních nákaz. U oslabených lidí mohou být velmi závažnou až smrtelnou komplikací. Povrchovým onemocněním, která kandidu způsobuje, je tzv. moučnivka – spor projevující se bílými povlaky na sliznicích dutiny ústní.  Dále je původcem močopohlavních onemocnění, v gynekologických cestách způsobuje tvarohovité značně svědivé výtoky. Aspergilus flavus je houba vláknitá způsobující především plicní onemocnění, zejména u astmatiků a bronchitiků. Mucorales jsou plísně, které postihují dýchací cesty, kůži a trávicí trakt.

Rozdělení

Plísně, které jsou pro náš organismus škodlivé můžeme rozdělit do dvou základních kategorií: zevní plísně, které nás napadají zvenku a vnitřní plísně, jež se přemnožují uvnitř našeho těla.  Zevní plísně patří mezi rozšířenou skupinu organismů a žijí všude okolo nás.  Zevní plísně patří mezi rozsáhlou skupinu organismů, kteří žijí okolo nás. Za běžných okolností se navzájem dobře tolerujeme a pokud začnou škodit, signalizuje to, že naše obranyschopnost je oslabena nebo útok plísní je vyšší než naše obranné možnosti. Většinou se jedná o kombinaci obojího. První skupinu tvoří plísně, které se nám přemnožují v bytech, rostou v matracích, velkých koutech apod.  Během dýchání se dostávají do plic, odtud do celého organismu, škodí nám svými toxiny a mohou přispívat ke vzniku celé řady onemocnění. Potom záleží na naši obranyschopnosti, jak se situací vypořádá. Život v zaplísněném prostředí  je však zdraví škodlivé. K zevním plísním počítáme také plísně, které konzumujeme společně s potravinami. Mezi obzvlášť škodlivé patří ty, které se přemnožují na tuku, protože produkují aflatoxiny. Tyto látky velmi těžce poškozují játra. Plísně, které produkují aflatoxiny můžeme nalézt v uvolněném tuku, což může být např. v mase nebo masových konzervách. Bohužel i zdravé potraviny jako semínka a ořechy mohou být zdrojem těchto látek. Odborníci doporučují ořechy i semínka před použitím namočit do studené vody a tepelně upravit.

Vnitřní plísně

Vnitřní plísně tvoří daleko větší a rozšířenější skupinu. Bývají příčinou mnoha závažných nemocí a jejich počet v posledních letech vzrůstá. Plísně patří mezi běžnou součást střevní mikroflóry střeva zdravého jedince a pomáhají s dotrávením potravy a zbavují náš organismus těžkých kovů.  Žijí v souladu s jinými druhy mikroorganismů a současně se navzájem hlídají. Potíže nastávají v případě, když ve střevě dojde k jejich přemnožení. Důvodů proč k přemnožení dochází je hned několik. Může dojít ke zhoršení kvality střevní sliznice vlivem nevhodné skladby potravin, intoleranci na lepek, nadužívání mléčných výrobků, nadužívání antibiotik apod. Poškození sliznice tenkého střeva vede k výraznému snížení imunity, zvýšení propustnosti střeva a také k přemnožení plísní.

Přemnožené plísně

Plísně, které se přemnoží ve střevech mohou přejít do močových cest nebo pohlavních orgánů a způsobit u žen opakované záněty, výtoky a u mužů záněty prostaty. Tyto záněty jsou následně léčeny pomocí antibiotik, které sice tlumí právě probíhající zánět, ale zhorší činnost střev a způsobí přemnožení plísní.  To vede e vzniku opakovaných zánětů nebo výtoků a ty se postupem času stávají chronickými. Žádné onemocnění nevznikne z jedné příčiny a tyto problémy postihují převážně jedinci se slabšími ledvinami. Ledviny zodpovídají za kvalitu a ochranu celé malé pánve. Přemnožené plísně dále produkují alkohol a aldehydy, které výrazně zatěžují játra. Takto postižený orgán potom negativně ovlivňuje trávení, průchodnost krve, energie, emoce, zhoršuje se detoxikace organismu, trpí šlachy a mohou se objevit také potíže s menstruací.

Běžná strava

Běžná strava bohužel přeje plísním a stav střeva se neustále zhoršuje, a proto jsou také mnohem častější nemoci, na kterých se plísně podílejí.  Střevní mikroflóra přechází z maminky na dítě, a plísně tak mají často podíl i na vzniku nemoci kojenců. Nejzřetelnější je to můžeme pozorovat u různých druhů ekzémů včetně atopického, ale i u zažívacích potíží a imunitních nemocí. Podstatnou roli také hraje skladování potravin. Nevhodné je dlouhodobé skladování pečiva v umělohmotných sáčcích.

Jaká je prevence?

Prevencí je strava, a to dlouhodobě. Situace je také ovlivněna kvalitou střev a ostatních orgánů. Jestliže chceme preventivně udržet plísně pod kontrolou, je nutné myslet na celkové složení a kvalitu potravy. Léčba nemocí, na jejichž vzniku mají velký podíl plísně, je často náročná a vyžaduje čas a velké změny v jídelníčku. Při dlouhodobější přítomnosti plísní v organismu jsou pravidelně zatížena játra. V mnohých případech je nutné vytestovat potraviny, které dotyčný neumí zpracovat a ty pak poškozují sliznici střeva, ničí střevní imunitu a důsledkem je potom přemnožení plísní. Nejčastější zátěží bývá mléčná bílkovina a bílkovina lepku. Může se jednat o intoleranci, alergii nebo autoagresivní reakci. Vysadit tyto potraviny však nestačí, jedná se o první krok. Dále je potřeba pečovat o střevo a odstranit dysmikrobii. Vhodné je zařazení rýžovo – zeleninových dní. Dále odborníci doporučují detoxikovat od plísní všechny plísněmi zanesené orgány včetně těch, které přímo trpí plísňovým onemocněním. V neposlední řadě využíváme bylin s protiplísňovm účinkem.

Funkce ledvin

V případě léčby organismu zatíženého plísněmi musíme zlepšit stav a funkci imunitního systému. S ohledem na to, že protiplísňová imunita sídlí v ledvinách, je potřeba vylepšit také funkci ledvin. Při dodržování určitých pravidel budou pro nás plísně sice obtížným, ale řešitelným problémem.

Složení stravy

Základ stravy by měly tvořit obiloviny, zelenina a luštěniny, důležitým doplňkem jsou pak olejnatá semena. Doplnit stravu můžeme menším množstvím masa a tepelně upraveného ovoce. Takovou stravu jedli lidé od nepaměti a v zemích, kde se zachovalo tradiční stravování, takto jedí dodnes.  V západním světě je to jinak – obiloviny nahradilo pečivo, stoupl podíl živočišné stravy, a základní složku tvoří nestravitelná mléčná bílkovina.

Jednoduchý cukr

Ideální potravou pro plísně je jednoduchý cukr, a proto musíme nekompromisně tuto potravinu odstranit z jídelníčku. Jedná se o jakýkoli řepný nebo třtinový cukr, med, ale i také větší množství syrového ovoce. S ohledem na to, že sladká chuť je pro nás nezbytná, je vhodné naučit se připravovat sladké dezerty na bázi sladu, tepelně upraveného ovoce nebo amasake. Banány jsou velmi výživné pro plísně. Jejich vláknina má pevnou vazbu a jednoduchým cukrem a zaveze ho rovnou plísním. Podobně působí melasa.

Nadužívání syrové zeleniny

Velkým problémem může být také nadbytek syrové zeleniny. Naše tělo potřebuje trochu syrové zeleniny na doplnění vitální energie, na osvěžení a ochlazení. Mísu syrového salátu však naše slinivka nestráví, protože potom dochází k jejímu oslabení a nestrávená část je zase dobrou potravou pro plísně. Větší množství syrové zeleniny není tou správnou cestou pro léčbu i prevenci plísní.

Léčba plísňových nemocí

Léčba plísňových nemocí je obtížná a vyžaduje hodně trpělivosti a pečlivosti. Při léčbě plísní můžeme použít mnoho přírodních prostředků, ale jestliže nesprávným složením stravy plísně ještě živíme, pak i nejúčinnější protiplísňové léky mají pouze krátkou dobu účinnosti a vše se rychle vrací nebo přechází do jiných, mnohdy závažnějších nemocí. Vhodná přírodní léčba dokáže srovnat orgány, pročistit organismus, nastolit správnou funkci organismu a působí také jako důležitá prevence.

Paraziti

Paraziti patří mezi organismy, jež přežívají díky tělům svých hostitelů a jsou na nich zcela závislí. Člověka i zvíře napadá celá řada různých parazitů. Jejich velikost se pohybuje od jedné buňky až po tasemnice, které jsou dlouhé20 m. Paraziti poškozují svého hostitele pomocí různých způsobů. Někteří paraziti se živí přímo jejich tkáněmi nebo hostitelovou krví. V oblastech mírného klimatického pásma se nevyskytuje takové množství parazitů jako jinde ve světě.

Život parazitů

Paraziti přizpůsobili svůj život životnímu stylu svých hostitelů. Mají schopnost překonat jejich obranné mechanismy, takže možnosti tělesné obrany proti nim jsou do jisté míry omezené. Jsou velmi lačni po potravě. Např. každý měchovec spotřebuje za jediný den osmtisíckrát větší množství lidské krve, než sám váží. Je známo, že paraziti zpravidla produkují ohromné množství vajíček nebo larev, aby zajistili vlastní reprodukci a možnost nákazy dalších hostitelů.

Šíření parazitů

Vajíčka, cysty nebo larvy mnoha parazitů můžeme nalézt ve stolici hostitelů – lidí nebo zvířat. Z výkalů mohou vajíčka přímo šířit mouchy a švábi nebo se nákaza šíří pomocí znečištěných rukou. Půda znečištěná stolicí často slouží jako úkryt pro larvy, které pak mohou do těla dalšího hostitele proniknout kůží bosé nohy. Další důležitou cestou šíření nákazy jsou hmyzí přenašeči. Hmyz se zpravidla nakazí sáním krve nemocného hostitele.