Kůže

Kůže patří mezi velmi důležitý orgán, který je prakticky orgánem nejrozsáhlejším a váží 5 až 10% naší hmotnosti. Mezi významné funkce kůže patří ochranná funkce (brání průniku cizorodých látek do  organismu), dále smyslová (je sídlem smyslových receptorů reagujících na podněty z vnějšku), exkreční (vylučuje pomocí potních a mazových žláz pot a maz, resorpční funkce (podílí se na termoregulaci) a vlivem Uv záření zde dochází k tvorbě vitaminu D.

Schopnost termoregulace

Kůže slouží jako termoizolace. Při zvýšeném pocení dochází k odpařování tekutin a termoizolace je dojisté míry ovlivněna velikostí a přítomností podkožní tukové vrstvy. Tuk je podstatným rezervním zásobníkem energie a také je zásobárnou vitaminů, které se rozpouštějí v tucích.

Resorpční funkce

Skrz kůži má organismus schopnost vstřebávat určité látky, čehož je hojně využíváno v medicíně, kosmetice, lázeňství atd. Do organismu se pomocí krevního dostanou látky, které jsou obsaženy v krémech, gelech nebo olejích. Kromě funkce resorpční (vstřebávací) je potřeba také zmínit důležitou funkci exkreční (vylučovací), která umožňuje vylučovat toxické látky skrz kůži.

Stavba kůže

Kůži tvoří tři základní vrstvy. První vrstva se nazývá pokožka (epidermis) a jedná se o nejsvrchnější část kůže, která je v přímém kontaktu s venkovním prostředím. Sídlí zde buňky imunitního systému a pigmentové buňky. Pokožka  je spojena s druhou vrstvou – dermis (škárou) a je tvořena hustou vazivovou tkání a obsahuje smyslová tělíska, hmatové orgány, vlasové kořínky, mazové a potní žlázy a elastin a kolagen.  Třetí vrstva se nazývá podkoží (subcutis)a tvoří ji tuková tkáň a cévy.

Kožní buňky a kožní barvivo

Svrchní část pokožky obsahuje kožní buňky tzv. melanocyty a ty produkují hnědé barvivo – melanin. Melanin se z melanocytů posouvá do kožních buněk, v nichž vytváří  ochranu buněčných jsder proti Uv záření. Na tom, jakou budeme mít barvu kůže se kromě melaninu podílí také tloušťka rohové vrsty, krevní kapiláry, a karoteny , které jsou uložené v tukových buňkách. Podstatnou roli hrají také pigmenty obsažené v kůži.

Přídatné kožní orgány

Mezi přídatné kožní orgány patří: zrohovatělé útvary (vlasy, chlupy, nehty) a nezrohovatělé útvary, kde náleží kožní žlázy (potní, mazové a mléčná žláza)

Zrohovatělé přídatné kožní orgány

Vlasy a chlupy uvnitř kůže se nacházejí ve vlasové pochvě neboli váčku (folikulu). Ta část, která je uložena v pochvě se nazývá vlasový kořen a v dolní části se rozšiřuje ve vlasovou cibulku, z níž narůstá vlas. Část vyčnívajícího vlasu nad kůži se nazývá vlasový kmen. Během života dochází k neustálé obměně vlasů a chlupů. Vlas obsahuje pigment a ten ovlivňuje barvu vlasů. K šedivění vlasů dochází vlivem úbytku tvorby pigmentu a do vlasu pronikají vzduchové bublinky, což způsobuje stříbrný vzhled vlasů. Do vlasového folikulu ústí vývod mazové žlázy a její maz tvoří obranný film vlasu a celého kožního povrchu.

Typy ochlupení

Z hlediska vývoje jedince můžeme rozlišovat tzv.: primární ochlupení (pokrývá v prenatálním období celé tělo plodu. Jedná se o jemné světlé chloupky – lanugo.U donošeného plodu opadává lanugo před narozením do plodové vody. Sekundární ochlupení vzniká a vyvíjí se v postnatálním období. Počítáme zde vlasy, obočí, řasy, drobné jemné chloupky na povrchu těla. Terciární ochlupení se začíná objevovat v období puberty v souvislosti s činností žláz s vnitřní sekrecí a vyvíjí se dále také v dospělosti. Terciární ochlupení je silnější než sekundární. Typická místa pro terciární ochlupení je podpaží, nad sponou stydkou, ochlupení zevních pohlavních orgánů, u mužů dále v oblasti kosti hrudní, nad prsními bradavkami a vousy. Ženy mají terciární ochlupení méně výrazné.

Nehty

Jedná se o ploténky, které jsou složené z plochých a zrohovatělých buněk a spojují se do tenkých vrstev. Nehty zakrývají zadní část posledních článků prstů horních i dolních končetin a napomáhají k jejich ochraně.  Nehet vyrůstá z nehtového lůžka.

Fototypy

Rozlišujeme šest kožních fototypů: 1. kůže vždy zrudne, nepigmentuje, 2. kůže zrudne a pigmentuje pouze mírně, 3. kůže málokdy zrudne, pigmentuje, 4. kůže nerudne a pigmentuje dobře, 5. tmavší kůže, černoši. První čtyři fototypy neobjevují v naši populaci. Lidé, kteří patří do prvního nebo druhého fototypu by se neměli vystavovat přímému slunečnímu záření, nebo by měli používat dostatečně ochranné opalovací krémy.

Zdravé opalování

Mezi základní pravidlo opalování patří informace, že bychom se neměli vystavovat slunci v době největší sluneční aktivity, což je od 11. Do 16. hodiny. Také ve vysokohorských polohách má UV záření velkou sílu a může nás spálit, když nesvítí na kůži přímé sluneční světlo. Intenzita UV záření stoupá spolu s nadmořskou výškou.

Hyperpigmentace pleti

Hyperpigmentací existuje mnoho typů a mohou vznikat z mnoha příčin. Obecně můžeme

konstatovat, že se jedná o poruchu tvorby nebo distribuce pigmentu, která je spojena se ztmavnutím kůže. Většinou se spíše jedná o kosmetický problém a trápí zejména ženy, protože se nejčastěji vyskytují na viditelných místech. Mezi nejvíce vyskytované hyperpigmentace patří melaninové hyperpigmentace, které se dělí ma vrozené(geneticky podmíněné) a získané.

Melasma a chloasma

Získané hyperpigmenatce se hojně vyskytují u jedinců s vyšším fototypem a týká se především žen ve středním věku. Ostře ohraničené světle nebo tmavě hnědé skvrny s nepravidelnými mapovitými okraji, které se objevují hlavně v oblasti obličeje nesou nelibě mnohé ženy. Pigmentové mapy , kterése nazývají melasma se vyskytují pouze na těch částech těla, které jsou vystaveny slunečnímu záření, v průběhu léta dojde k jejich ztmavnutí a přes zimu se stav zlepší.  Chloasma jsou hyperpigmentace, které jsou spojeny s hormonálními výkyvy  především v těhotenství, při poruchách štítné žlázy, při užívání některých léků nebo kosmetických přípravků. U citlivých jedinců mohou být hyperpigmentace vyvolány UV zářením – sluncem, soláriem nebo jinými umělými zdroji. Nemusí se vždy jednat o cílené opalování, někdy stačí jakýkoli pobyt na slunci. Značná část paprsků UVA proniká i skrz sklo. Pigmentové skvrny mohou vznikat také v místech, kde na kůži proběhla zánětlivá reakce (vyrážka, akné), v místech, kde se nacházejí jizvy apod. První získané hyperpigmentace se mohou objevit po 30 roce věku.

Mateřská znaménka

Mateřská znaménka mohou být ba kůži přítomna již od narození nebo je můžeme získat v pozdějším věku. Velkou roli zde hraje genetika. V období dětství a dospívání mají změny barvy, tvaru nebo velikosti většinou fyziologický, přirozený původ, po pubertě však změny melanocytových znamének mohou signalizovat varovné změny. Mezi nejrizikovější patří dysplastické névy, které jsou většinou 10-15mm velké, neostře ohraničené a nestejnoměrné pigmentované skvrny. Mají největší tendenci se změnit v maligní melanom. Je tedy nezbytné pravidelně a dlouhodobě tato znaménka sledovat a v případě nutnosti je odstranit. Veškeré melanocytové skvrny, ke kterým patří ještě lentiga )nepravidelné ostře ohraničené tmavé skvrny většinou na kůži starších osob) a tzv. kávové skvrny jsou sicespojeny s expozicí UV záření a se stárnutímkůže, zhoubné nádory z nich však nevznikají.Představují zejména estetický, kosmetický problém, který může negativně ovlivnit sebevědomé svého nositele.

Prevence hyperpigmentace

Mezi účinnou ochranu před hyperpigmentací patří používání ochranných krémů s UV filtrem. Pokud máme na pleti čerstvé jizvy po úraze nebo operaci není vhodné se vystavovat přímému slunci. Některé hyperpigmentace reagují na hladinu estrogenu v krvi, mohou se zhoršovat v průběhu cyklu. Jestliže je vznik skvrn spojen s užíváním hormonální  antikoncepce, může pomoci její dočasné vysazení.

Ženská krása

Na ženě je krásný nejen její zevnějšek, ale také její energie, která z ní vyzařuje. Na našem vhledu se velmi podepisuje náš životní styl a také současný psychický stav. Jestliže jsme ve stresu a nepohodě po delší dobu, dostávají zabrat naše ledviny a potom i hormonální systém. Postupně dochází ke ztrátě svěží barvy, objevuje se únava a mohou také začít vypadávat vlasy. Za stav pokožky je zodpovědná strava, protože ta ovlivňuje tlusté střevo a jeho spolupracující orgán plíce. Ty ovlivňují elasticitu a pružnost kůže. Pokud nám tyto orgány pracují dobře a v souladu, můžeme předcházet tvorbě strií a praskání pokožky  na hýždích a břiše. Důležitý je pravidelný a dostatečný příjem tekutin.

Důležitý křemík

Nedostatek křemíku vede k rychlému  předčasnému stárnutí veškerých buněk a tkání,rychlému vyčerpání, úbytku tělesných i duševních schopností, zvýšenému množství kyseliny močové, stařeckým skvrnám a přecitlivělosti n vnější podněty. Křemík působí preventivně proti vypadávání vlasů, lomivosti nehtů, a vzniku zánětů vazivové tkáně. Vyskytuje se v organismu e všech buňkách vazivové tkáně, ve vlasech a nehtech. Kyselina křemičitá způsobuje, že tkáně jsou pevné.  Obsah kyseliny křemičité se odvíjí od stáří tkáně.

Ošetření nehtů

Nehty chrání konečky prstů a poskytují jim nezbytnou oporu. Z 6% je tvoří čistý protein. Jestliže toužíme po tom, aby naše vlasy vypadaly skvěle, potřebujeme zejména posílit stav našich ledvin, protože mají na starosti minerálové hospodářství. Pokud pracují správně, pak nehty, vlasy a kosti jsou správně vyživovány minerály.

Péče o vlasy

Vzhled a kvalita našich vlasů je důležitým ukazatelem našeho zdraví. Vlasy napomáhají udržet tělesnou teplotu, chrání lebku a slouží jako senzor. Každá vlasová cibulka je obklopena senzorickými nervy, které reagují vždy, když se vlasů dotkneme. Člověk má na hlavě zhruba 100 000 vlasových folikulů. Každý z nich má uprostřed vlasový kořínek, který je vyživován papilou, pojivovou tkání, která obsahují nervová vlákna a je připojen k jedné nebo několika mazovým žlázám.  Drobné žlázky vylučují mastnou látku, která se nazývá sebum a ta změkčuje a chrání vlasy a lebku. Drobné svaly, které jsou napojené na folikul vlas napínají a díky nim tvrdíde, že nám „vstávají vlasy“. Každý samotný vlas vyrůstající z pokožky má tuhou vnější vrstvu, kutikul. Tato vrstva ochraňuje vnitřek vlasu a značně ovlivňuje jeho vzhled a poddajnost. Péče o vlasy neznamená mýt je pouze pomocí šamponu. Vzhled vlasů je také ovlivněn naší životosprávou a psychikou. Zvýšená tvorba mazotoku trápí hodně lidí nejen dospívajících. Vše se dá upravit pomocí stravy a činností ledvin. Proto je důležité dbát na pestrý jídelníček, čerstvou stravu a pravidelnou péči o vlasy přispějeme ke krásnému vzhledu nás samotných.