Péče o nohy

Naše nohy nám prokazují každý den velkou službu – nesou celou naši váhu, vyrovnávají těžiště a udržují rovnováhu celého těla. Svých nohou bychom si měli řádně považovat a také bychom jim měli věnovat patřičnou péči.  Občasná návštěva pedikúry a ostříhání nehtů je jen malý zlomek péče, které by se mělo našim nohám dostat. Většinou si jich začneme všímat až v případě, že se objeví problémy a bolest. Odborník zabývající se komplexní péčí o nohy se nazývá podolog nebo pediatr.

Zdravé nohy

Zdravá noha vytváří na vnitřní straně podélnou klenbu, která je na zevní hraně minimální a příčnou klenbu, klenbu v místě kostí zánártních. Prsty jsou volně pohyblivé a rovné, podélná osa palce je v podélné ose chodidla. Pata je užší než průměr kotníků při pohledu zezadu a stojí kolmo k podložce v pokračování podélné osy bérce při plném zatížení vestoje. Prsty a chodidla jsou bez otlaků puchýřů a bradavic.

Dětská noha

Noha dětí má v místě podélné klenby tukový polštář, který ji vyplňuje a vyvolává dojem ploché nohy. Tento tukový polštář zmizí ve věku dvou až tří let. Potíže nastávají, pokud je patní kost ve stoji uchýlena od osy bérce nebo když je chodidlo vyloženě prohnuté. Je rozdíl mezi dětskou a dospělou nohou a pokud není chodidlo deformováno některou z vrozených vad, odvíjí se další vývoj dětské nohy na správném celkovém růstu a rozvoji hybnosti, možnostech chození naboso, správné výživě, odpovídající váze těla a také na správné obuvi.

Onemocnění a deformace

Působením celé řady různých faktorů se během života mění odolnost našich nohou vůči zatížení a dochází ke vzniku různých deformit, a to nejčastěji v důsledku chybného a současně dlouhodobého zatížení nohou a nedostatku fyzického tréninku. Statické deformity jsou nejčastější skupinou onemocnění nohou po plísňových onemocněních. K potížím dochází již v dětském věku. Bolest nohou je vždy podmíněna její funkcí. Důležité jsou viditelné změny na kloubech , ale také působení ostatních vlivů (termické, klimatické, akustické apod.).

Cvičení a pohyb

Cvičení nohou se odvíjí od různých nácviků pohybů ve všech našich aktivitách každodenních činností. Např. při shrbeném držení těla dochází k posunu jeho těžiště, chybnému zatížení a namáhání tkání chodidel, které na ně reagují změnami. Dochází k hromadění tkáňové tekutiny ve svalech a mezi svaly, mezi povázkami a šlachami a z toho vyplývá také dráždění určitých nervových zakončení. Následně dochází ke změně funkčního působení jednotlivých svalů i svalových skupin. Bolest má potom funkci ochranného mechanismu před přetížením a poškozením pohybového aparátu. Velmi podstatnou roli hraje návrat ke správnému držení těla a optimalizace fyzické zátěže, nácvik správných pohybových stereotypů a odstranění bolesti.

Ploché nohy

Ploché nohy se řadí k nejčastějším onemocněním nohou a toto onemocnění má negativní vliv na pokleslou podélnou i příčnou klenbu a ovlivňuje vznik vbočeného palce a různých jiných deformit prstů. Jestliže jsou paty již lehce vybočené, je důležité začít s pravidelným cvičením. Cílem je aktivní stabilizace paty, která stimuluje pohyblivost a stabilitu hlezenního kloubu, posiluje hluboké svalstvo nohy a protahuje lýtkové svalstvo. Mezi další známou deformitu patří oploštění vnitřní podélné klenby, kdy pata stojí ve zvýšeně vbočeném postavení. Za příčinou deformity bývá nejčastěji nesprávné zatěžování, dědičné predispozice, slabé svaly, nadváha, uvolněné sval, nadměrná fyzická zátěž. Správným cvičením, nošením vhodné obuvi, chůzí naboso můžeme vzniku ploché nohy předejít. Při poklesu nožní klenby dochází ke zvýšené únavě nohou, objevuje se pálení nohou nebo tupá bolest.

Chůze na vysokých podpatcích

Boty na vysokém potítku jsou jistě krásné, ale pokud se od nich jejich nositelky nedokážou odpoutat, může později dojít ke vzniku různých potíží (např. bolest přední části nohy, nepružná chůze, bolest v kyčlích apod.). Na začínající potíže nás může upozornit otlak uprostřed bříška chodidla a skryté deformace prstů. Vyklenutá noha se objevuje již ve školním věku. Projevuje se extrémním vyklenutím podélné klenby, kdy přední příčná klenba bývá zpravidla snížená. Při vysokém nártu je těžké sehnat pohodlnou a kvalitní obuv. Často dochází ke zkrácení Achillovy šlachy, noha je málo pružná někdy také bolestivá.

Vbočené palce

Také vbočený palec dovede velice dobře potrápit a ve většině případ bývá doprovázen dalšími zdravotními komplikacemi. Noha se příčně rozšiřuje a v místě hlavičky první nártní kosti se tlakem svršku obuvi vytváří kostěný výrůstek. Mezi výrůstkem a kůží vzniká tíhový váček jako ochrana před tlakem, který se často bolestivě zanítí a vytváří zde otlaky a kuří oka. Základní kloub palce postupně tuhne a zamezuje správnému odvíjení palce při chůzi. Pomoci může včasné uvolňování základního kloubu palce a uvolnění jakéhokoli tlaku na něj. Prospěšná jsou také veškerá cvičení. Další deformace přicházejí nenápadně a plíživě a dávají často prostor k tomu, aby si na něj majitel zvykl (kladívkovité prsty, drápovité prsty). Prsty postupem času v nesprávné poloze ztuhnou.

Zarůstání nehtů

Docela nepříjemným problémem je zarůstání nehtů, ke kterému dochází například u bot na vysokém podpatku. Jestliže dojde ke vrůstání nehtů do měkké tkáně prstu, hovoříme o zarostlých nehtech. Nejčastěji k němu dochází u palců.

Plísně

K množení plísní dochází všude, kde je teplo a vlhko. Nevyhovující a neprodyšná obuv, vlhké prostředí saun a bazénů jsou přímo ideálním prostředím pro jejich rozmnožování. Plísně v oblasti nohou jsou v podstatě jen vnějším projevem plísní ve střevech, a pokud se plísně ve střevech neomezí na snesitelné minimum, je malá naděje zbavit se problémů vnějších. Kromě vnějšího ošetření (pudrů, dodržování hygieny, mastí apod.) je také nutné provést „vnitřní očistu“, aby došlo k znovunastolení původního symbiotického prostředí.

Ostruhy patní kosti

Pod pojmem ostruha patní kosti si můžeme představit výrůstky nebo vápenné zpevnění v místě úponu šach na patní kost. Jedná se o mechanické přetížení úponů na patní kost. Tělo se snaží tomuto přetížení bránit, a tak dochází ke zpevnění přetíženého místa a vypouštění vápenatých prvků. Ke vzniku ostruhy patní kosti může přispět také nošení nevhodné obuvi. V souvislosti s celostní medicínou je možno na ostruhy patní kosti pohlížet v souvislosti s životosprávou a metabolismem. V oblasti paty se z reflexní oblasti nachází reflexní ploška tenkého střeva, které má zejména vstřebávací funkci. Jeho úkolem je přijmout ze žaludku a dvanácterníku natrávenou potravu v kašovité podobě a rozděluje ji na potřebné látky, které se organismus ponechá a na odpad, určený k co nejrychlejšímu opuštění těla. Vlivem stresu a nevhodné skladby konzumovaného jídla často do tenkého střeva nepřitéká kaše, ale ještě nedostatečně natrávená potrava, která se nalepí na střevní stěny, a tam proces trávení pokračuje. Může trvat poměrně dlouhou dobu, než se potrava rozloží a někdy to vypadá, jako by se nalepila ve střevních klkách a tam „zkameněla“, což se právě vysvětluje jako podnět pro vznik ostruhy. K běžné léčbě ostruhy se používají vhodné ortopedické vložky nebo alespoň změkčení pod patu, snížení zátěže na patu, vhodná obuv, léky nebo masti, fyzikální terapie formou ultrazvuku, reflexoterapie a úprava životosprávy.

Vložky do bot

V současné době můžeme na našem trhu nalézt mnoho typů vložek do bot a také se navzájem liší svou kvalitou. Existují vložky pevné i pružné současně a mohou stimulovat nožní klenbu, a tak nedochází k ochabování nožní klenby.  Velmi opatrní bychom také měli být při výběru obuvi. Noha v botě s tvarovanou stélkou by neměla stát šikmo nebo nějak klouzat. Obuv by měla mít správnou velikost a šířku.

Klouby

Velmi častým problémem dnešní doby je bolest kloubů, která nepostihuje pouze starší generaci. Je to bohužel daň za blahobyt a špatný metabolismus, kdy si metabolické toxiny v podobě kyselin vybírají pro své působiště oblast kloubů, např. hlavní kloub palce u nohy nebo kyčle, ale mezi známé problémy patří např. „tenisový loket“ nebo „zmrzlé rameno“. Kyseliny doplavou ke kloubům a tam vykrystalizují do solí. Dochází k jejich  postupnému ukládání a vzniká bariéra bránící přívodu výživy do chrupavky, což postupně vyvolá např. bolestivou artrózu. Nashromážděné jedy vytvoří současně velmi kyselé prostředí, což představuje velmi živnou půdu pro výskyt a zejména množení různých nežádoucích virů a bakterií, což znamená, že v kloubu dochází k rozšíření zánětu a z artrózy postupně vzniká artritida. Zánět se projevuje zvýšenou bolestivostí a horkostí postiženého místa. Mezi obecně nejčastější příčiny bolestivých nohou se podílí zejména: špatné pohybové stereotypy, absence adekvátního pohybu, zanedbaná péče o nohy jako celek, módní trendy, úrazy, poruchy metabolismu, špatná životospráva a nadváha, psychosomatické vlivy.

Chůze jako regenerace

Chůze patří mezi nejzákladnější regenerační prostředky nohou. Prospěšné účinky chůze již dokazují mnohé odborné studie a s ohledem na její univerzálnosti ji mohou provádět i ti, kteří na tom nejsou s fyzickou kondicí nikterak dobře. Způsob chůze se mění např. při bolesti, protože taková chůze vyžaduje zcela odlišné zapojování svalů než chůze obvyklá. Vzniká nerovnováha, která spontánně ovlivňuje pohyb našich dolních končetin, zad, krku, hlavy a paží. Když odstraníme příčinu kulhání, musíme se opět učit chodit, protože určité napětí ve svalech dlouhodobě přetrvává a v některých případech vede k dalším závažným problémům, které se mohou týkat chronických bolestí. Proces uzdravení dolních končetin se odvíjí od zejména od aktivního přístupu nemocného.

Vhodná masáž

Mezi velmi doporučovaný způsob, jak dostat naše nohy opět do kondice patří masáž, a to nejlépe speciální léčebná masáž, popř. baňkování. Masáž pomocí baněk působí do hlubších struktur, zpevňuje vazivo a uvolňuje klouby. Dále ovlivňuje plošné šlachosvalové dráhy, které jsou uloženy povrchněji, ovlivňují šlachy, vazy a zajišťují dobré postavení v kloubech.

Chůze naboso

Hlavní předností chůze naboso je její naprostá přirozenost a umožnění přirozeného pohybu v přirozené pozici i rozsahu. Dochází při ní k aktivaci hlubokých svalových vrstev, které se podílejí na stabilizaci našeho pohybového aparátu. Je to úžasná prevence proti ortopedickým problémům, především těmi, které si vytváříme sami. Lidé chodící naboso neznají potíže typu kladívkovité prsty, kuří oka, otlaky apod. Vzhledem ke zvýšené pohyblivosti chodidla při bosé chůzi je stimulován nejen průtok krve, ale také dochází k úpravě krevního tlaku a lymfatického řečiště. Chůze naboso je také jednou z vhodných forem otužování. Chodit naboso lze za chladnějšího počasí i ve sněhu, avšak platí všeho s mírou. Základní pravidlo zní neprochladnout, což znamená kromě holých nohou, že musíme být teple oblečeni, abychom nepociťovali chlad. Krátké proběhnutí naboso ve sněhu nohy prokrví a zahřeje a celý organismus se osvěží, ale při delším bosém chození ve sněhu hrozí omrzliny. Můžeme také využít bosou obuv, která vypadá jako běžná, ale je vyrobena tak, aby co nejvíce simulovala chůzi naboso a má velmi tenkou podrážku bez podpatku a rozšířenou přední část. 

Autor: - bb -

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205