Pozor na tlak při velkých vedrech

Kardiovaskulární systém reaguje na každou zátěž. Může za to autonomní regulační systém sympatikus-parasympatikus. Teplota vzduchu nemá přímý vliv na krevní tlak. Co však vadí, jsou rychlé změny teploty nebo ztráta teplotního rozdílu během dne a noci. Někteří lidé mohou být při vyšší teplotě aktivnější,  a proto jim stoupne krevní tlak. Souvisí to také s naším psychickým rozpoložením, kdy při vyšších teplotách  kromě příjemného pocitu stoupá i pocit vnitřního neklidu a podrážděnosti. Někteří jedinci skutečně extrémně špatně snášejí změny tlaku vzduchu při přechodech teplé a studené fronty. Nazýváme to meteosenzitivitou. Je známo, že při přechodu teplé fronty, kdy u nás v létě většinou prší, dochází k lehkému poklesu kyslíku v atmosféře – a právě tehdy přibývá náhlých srdečních příhod a infarktů.

Vysoký tlak nebolí

Vyšetření krevního tlaku je velmi jednoduché. Lékař zjistí jeho hodnoty pomocí tonometru. Hodnoty krevního tlaku by za normálních okolností neměly přesáhnout  140/90 torrů. Jako optimální tlak se označují hodnoty 120/80 torů. U diabetiků je cílová hodnota dokonce pod 120/70 torrů. Lékaři zpravidla upřednostňují rtuťový manometr s dostatečně širokou manžetou proti digitálnímu. V některých případech je nutné měřit tlak po celý den. K tomu slouží speciálně upravený tonometr, Holterův přístroj, který má pacient připevněný na těle. Přístroj se po určité době spustí a pak zase vypne. Lékař má tak přesný přehled o tom, zda během 24 hodin nedochází  k větším výkyvům tlaku.

Během dne se hodnota krevního tlaku mění. Krevní tlak totiž ovlivňuje psychická zátěž, zloba i radost, tréma, nadměrná fyzická námaha, ale i zmíněné počasí. Pokud lidé trpí vysokým krevním stavu i za „běžného“ stavu, jsou jakékoli výkyvy, zejména velká vedra, pro organismus zátěží. Neplatí ale, že zvýšení teploty vzduchu vždy znamená zvýšení krevního tlaku.

Dlouhodobě zvýšený tlak 140/90 torrů a výše je pro organismus velice nebezpečný. Poškozuje cévy v celém těle, zvláště v mozku a v srdci, ale také v oku. Může dokonce vyvolat cévní mozkovou příhodu, případně i jiné kardiovaskulární onemocnění. Proto je tak důležité krevní tlak kontrolovat. Ke snížení krevního tlaku pomáhá kromě medikace také klid, meditace, uvolnění a relaxace, ale i sportovní aktivita. Lidé s hypertenzí by se měli sportu věnovat denně alespoň 30 až 45 minut. V hodné jsou aerobní aktivity, jako je chůze, jogging nebo plavání. Kdo má vysoký tlak, měl by shodit nadbytečné kilogramy. Samozřejmé je snížení příjmu alkoholu na jedno pivo či skleničku vína denně. Lidem s vysokým krevním tlakem rovněž neprospívá ani kouření.

Vysoký tlak ovlivňuje i příjem soli v potravě. Množství soli spotřebované za den by nemělo přesáhnout šest gramů. Opatrní byste měli být nejen při solení. Sůl je už tak obsažená v mnoha potravinách a nápojích, například v některých minerálních vodách. Důležité je také dbát na dostatečný přísun draslíku, vápníku a hořčíku.

Nezaberou-li režimová opatření (dieta, hubnutí, cvičení), je třeba korigovat vysoký krevní tlak pomocí léků. Většina lékařů začíná s jedním druhem léku, pokud se arteriální tlak nesníží, je nutné započít s kombinovanou léčbou. Léky na tlak se mají brát každý den přibližně ve stejný čas. Působí totiž po určitý časový interval. Pokud si pacient svou obvyklou dávku nevezme, hrozí, že tlak stoupne více než za normálních okolností, což může být velmi nebezpečné.

Parné léto a váš tlak

Pokud máte vyšší krevní tlak, je možné, že se s následky veder vyrovnáváte  hůře než zdraví lidé. Uvědomte si, že vysoký krevní tlak je nemoc – nejprve se jedná o nemoc endotelu tepen, která způsobuje zhoršení poddajnosti cév, na konci pak při neléčené hypertenzi o nemoc cílových orgánů, kterou hypertenze způsobuje, tj. hlavně ledvin, srdce a mozku. A nemocný organismus se vyrovnává s jakoukoli zátěží mnohem hůře než zdravý. V horkých letních dnech tedy musíte být opatrní. Zásadou je dodržování klasických opatření, jako je dostatečný pitný režim a vyhýbání se přímému slunci. Při extrémních vedrech je samozřejmě vhodné spíše relaxovat a vyhnout se těžké fyzické námaze. Dobré je také nejíst tučná jídla. Optimální je lehký vzdušný oděv, který snadno odvádí pot z povrchu kůže.
V horku je více namáhán kardiovaskulární systém, a to kvůli transportu tepla ze svalů do povrchových oblastí těla. Dochází ke zvýšení minutového objemu srdce na vrub většího prokrvení kůže a podkoží. Srdeční frekvence se ve srovnání se zátěží v chladném prostředí zvyšuje. U nemocného člověka tak snadněji dojde k akutní příhodě, jako je infarkt či mozková mrtvice.

Nedostatek a přebytek tekutin

Co by mělo člověka varovat před přicházející vážnou komplikací? Tak například žízeň, která je varovným příznakem nedostatku vody. Měli bychom přijímat tolik vody, aby pocit žízně nenastal, ideálně v menších dávkách. Pokud se hypertoniků týká, známým faktem je, že hypertenze nebolí, problém jsou až rozvinuté komplikace a poškození orgánů – mozku, srdce a ledvin. Dekompenzovaná hypertenze je doprovázena bolestmi hlavy, poruchami vidění, nestabilitou, pocitem hučení v uších a celkovou slabostí organismu.

O tom, že bychom měli v letních měsících zvýšit spotřebu vody, slýcháme často. A není se čemu divit. Vždyť voda je jednou z nejdůležitějších látek. Skládají se z ní dvě třetiny našeho těla a je kriticky důležitá pro udržení homeostázy, tedy rovnováhy vnitřního prostředí. Denní spotřeba vody u zdravého člověka činí minimálně 2,5 litru. Spotřeba vody je však velmi individuální na okolní teplotě, vlhkosti vzduchu a práci, kterou člověk vykonává. V letních vedrech bychom měli vypít až čtyři litry vody a lidé vykonávající v teple fyzicky náročnou práci dokonce 8-10 litrů. Samozřejmě spotřeba vody bude vyšší u mladého aktivního člověka než u seniora odpočívajícího ve stínu.
Správný příjem tekutin je nutné odhadnout zejména u pacientů se srdečním selháním. Převodnění organismu může totiž vést k akutnímu selhání, projevujícímu se dušností, chroptěním při dýchání až plicním edémem, což je život ohrožující stav.