Výhřez meziobratlové ploténky

Výhřez meziobratlové ploténky patří mezi časté příčiny bolesti páteře a bývá také důvodem pracovní neschopnosti. Meziobratlové ploténky jsou podložky tvořené z vaziva a jsou vloženy mezi jednotlivé obratle, které dohromady tvoří páteř. Každá jednotlivá ploténka se skládá ze zevního prstence, který je tvořen pevnou vazivovou tkání. Vnitřní část tvoří jádro, které je v podstatě „kulička“ rosolovité hmot. Ze všech stran je jádro  pevně sevřeno pomocé zevní vazivové vrstvy a funguje v podstatě jako pružné kuličkové lžisko. Podstatou tohoto složitého meziobratlového spojení je zajištění dostatečné pevnosti a současně slouží jako polštář , který vstřebává nárazy na páteř.

Námaha

Výhřez ploténky v podstatě skutečným výhřezem není. Dochází při něm k tomu, že v důsledku nepřiměřené námahy nebo zatížení zevní vazivová vrstva ploténky praskne a vzniklou trhlinou může dojít k protlačení části vnitřního rosolovitého jádra. Tento stav lékaři označují jako výhřez jádra ploténky a největší část meziobratlové ploténky zůstává na nezměněném místě. Jádro bývá nejměkčí a nejvíce se podobá gelu v dětském věku. Vlivem stárnutí dochází postupně k jeho  vysychání. K výhřezu ploténky dochází zejména v místě, kde je zevní prstenec nejslabší a nejčastěji se tento jev objevuje zejména v oblasti bederní páteře. Je to z toho důvodu, že v tomto místě jsou meziobratlové ploténky nejvíce namáhány. Příčinou může být například náhlé a prudké zatížení těžkého břemene. 

Jaké jsou příznaky?

Mezi nejčastější příznaky vyhřezávající ploténky na nervový kořen patří bolest v zádech, která může vystřelovat až do dolní končetiny. Dále se mohou objevit křečovité stahy podél páteře zejména při pohybu, kašli nebo pokusu o pohyb. V důsledku reflexního obranného mechanismu dojde ke stahu okolních svalů ve snaze omezit pohyb v postiženém místě a zmírnit bolest. Samotné křečovité stažení svalů bývá dalším zdrojem nepříjemných bolestí. Jestliže není tlak na nervový kořen příliš silný, nerv funguje nadále, avšak je bolestivý. Mozek není schopen diferencovat, že bolest vzniká v místě tlaku na nerv v blízkosti páteře, a interpretuje ji, jako by vznikala v oblasti, kterou nerv zásobuje. Z tohoto důvodu cítí postižený bolest zejména tam. Například při postižení bederních nervových kořenů bolest vystřeluje podél sedacího nervu a nemocný ji pociťuje na zadní straně stehna, v lýtku, kotníku nebo dokonce až v prstech chodidla. Takový typ bolesti se nazývá ischias.

Tlaky na nerv

Silnější tlak na nerv může mít za následek poruchu jeho funkce. Oblasti, které jsou zásobované příslušným nervem ztratí citlivost, takže na nich postižení necítí dotyk  a někdy ani bolest. Může dojít k postižení svalů a v těžších případech dochází k obrně. Jestliže dojde k postižení jednoho nervového kořene, nemusí být situace tak vážná. V případě, že se naruší nervové zásobení močového měchýře, pohlavních orgánů nebo konečníku, může to mít za následek trvalé poškození nebo úplnou ztrátu funkce.

Prevence

Nemocní, kteří prodělali výhřez meziobratlové ploténky, nebo ti, kteří jsou s ohledem na své fyzické zatížení výhřezem ohroženi, by měli o svou páteř náležitě pečovat. Je potřebné osvojit si správné zvedání břemen, naučit se správným pohybovým stereotypům a umět cvičit uvolňující a posilující cvičení pro páteř. Důležité je také udržet si svou optimální tělesnou hmotnost, aby klouby příliš netrpěly. Každé kilo hmotnosti navíc zvyšuje zatížení páteře. Důležité je také správné lůžko a zdravá matrace.

Léčba

Medikace proti bolesti může pomoci snížit akutní bolest na počátku onemocnění. Zmírnění bolesti však přispěje k uvolnění svalstva a některé léky mají spasmolytický účinek. U mnohých pacientů dojde ke zlepšení zdravotního stavu při řízeném klidu na lůžku, který může trvat až několik týdnů. V případě, že ani po klidovém odpočinku nedojde ke zlepšení, přichází na řadu rehabilitace spojená s trakcí, fyzikální terapií, elektroléčbou apod. Jestliže nedojde ke zlepšení ani po rehabilitaci, je nutné uvažovat o operačním zákroku - tzv. laminektomii, kdy se vytvoří malý otvor v oblouku obratle nebo obratlů v postiženém místě páteře a odstraní se materiál, který na nervové kořeny tlačí. Nemocný zpravidla vstává z lůžka během dvou týdnů po operaci. Pro mnoho nemocných s výhřezem ploténky hraje významnou roli fyzikální léčba a rehabilitační cvičení.

Výhřezy

Výhřez se odborně nazývá prolaps a jedná se o stav, kdy je nějaký orgán vytažen ze své normální polohy vinou oslabení podpůrných vazivových tkání. Nejčastěji se jedná o popis, kdy je postižení jednoho nebo více ženských pohlavních orgánů. Mezi pánevními kostmi se nachází přepážka z vazivové a svalové tkáně, jedná se o tzv. pánevní dno, které nese váhu všech orgánů, které jsou obsaženy v dutině břišní, jako je střevo nebo močový měchýř, a u žen také váhu dělohy. Někdy se stává, že dojde k oslabení pánevního dna a děloha tak může sklouznout dolů do pochvy. Takovému stavu se říká výhřez dělohy. Společně s dělohou mohou do pochvy sklouznout také další připojené orgány včetně močového měchýře.

Jaké jsou příčiny?

Výhřez může nastat u jedinců, jejichž pánevní dno nese příliš velkou váhu nebo je vystaveno nadměrnému tlaku. Za jeho příčinou se může skrývat také jeho oslabení. Výhřez nastává nejčastěji při krátkodobém zvýšení nitrobřišního tlaku – například při kašli, tlaku na stolici, zvedání těžkého břemene nebo vícečetných těhotenstvích. K oslabení pánevní dna dochází také vlivem nadváhy. Po menopauze vaječníky přestanou produkovat estrogen, a tak dojde k  oslabení pánevního dna a většímu riziku vzniku výhřezu.

Typy výhřezu

Mezi nejčastější typ výhřezu patří výhřez dělohy a objevuje se především u žen po vícečetných porodech, ale výjimečně se může týkat také žen ve středním věku, či žen starších, které nerodily. U výhřezu dělohy rozlišujeme tři stupně: v prvním stupni dochází k poklesu čípku, ale zůstává trvale v pochvě. V druhém stupni dochází k vyklouznutí čípku z pochvy při zvýšení nitrobřišního tlaku a třetí stupeň je charakteristický vyhřeznutím celé dělohy ven a vytažením a otočením pochvy. Dále může dojít k výhřezu přední nebo zadní stěny pochvy.

Jaké jsou příznaky výhřezu?

Příznaky, které provázejí výhřez se odvíjí od jeho rozsahu a obsahu. Celá řada žen je tzv. asymptomatická, což znamená, že netrpí žádnými příznaky  pouze pociťuje občasný tlak v pochvě. V některých případech dochází při sestupu dělohy ke sklouzávání čípku. V případě třetího stupně výhřezu vyklouzává z pochvy celá děloha. Pohyb jako chůze a sezení se stává dost nepříjemným. Jestliže výhřez obsahuje také střevo, mohou vzniknout potíže s vyprazdňováním stolice. Pokud výhřez obsahuje střevo, může mít žena potíže s vyprazdňováním stolice a v takových případech musí nejprve zatlačit dělohu do pochvy. Při současném výhřezu močového měchýře se močení stává obtížné a dochází také k bezděčnému úniku moči při smíchu, běhu nebo kašli. Tento stav se nazývá stresová inkontinence.  V rámci prevence se doporučuje vhodné posilování svalstva pánevního dna. V případě malého výhřezu může pro vyléčení nanejvýš prospěšné snížení tělesné hmotnosti a cvičení.

Jiné typy výhřezů

Mezi nejvážnější typy výhřezu patří výhřez pupečníku. Dochází k němu v situaci, kdy pupečník pronikne do porodních cest při porodu dříve než samo dítě. Při pokračujícím porodu dojde k přitlačení k pánevním kostem a znemožnění průtoku krve jeho cévami. Následkem této situace dojde k poruše zásobení plodu kyslíkem. Takový stav vyžaduje okamžité řešení, aby se předešlo vážnému poškození nebo smrti dítěte.

Výhřez konečníku

Po výhřezu dělohy je nejčastější výhřez konečníku. Sliznice konečníku pronikne ven řitním otvorem. Konečník se následně vytahuje ven a sliznice se obrací naruby. Daleko častěji k tomuto stavu dochází u žen než u mužů a v některých případech tato situace nastává u dětí. V případě dětí se však nejedná o vážnou záležitost a výhřez se podaří zatlačit zpět bez nutnosti operativního zákroku. U dospělých je při větších výhřezech nutné otevření břišní stěny. Důvody vzniku výhřezu v oblasti konečníku nejsou zcela jasné. V případě malých dětí může bát na vině zácpa a urputný tlak na stolici. U žen není zcela zřejmá souvislost mezi počtem porodů a výhřezem konečníku.