Voda a zdraví

Voda patří mezi nejzákladnější složky životního prostředí. Bez ní by život nebyl možný. Ať již vezmeme jakýkoli organismus, tak každý z nich obsahuje jisté množství vody. U člověka se obsah vody pohybuje mezi 60 až 80% a v mladém věku je obsah vody poměrně vysoký. Veškeré životní pochody probíhají ve vodních roztocích, voda složí jako rozpouštědlo při metabolických dějích, zprostředkovává transport látek v organismu, vylučování odpadních látek a plno ostatních funkcí. Jestliže dojde ke ztrátě vody do 10% tak již dochází k ohrožení životních funkcí. Bez potravy vydrží v extrémních podmínkách člověk až dva měsíce, bez vody umírá po 7 dnech. Při větších ztrátách pocením se potřeba vody zvyšuje.

Příroda a její koloběh

V přírodě existuje trvalý koloběh vody, kdy z povrchu řek a potoků dochází k odpařování vody, v atmosféře se kondenzuje na vodu srážkovou a část z ní se vrací zpět na povrch ve formě dešťů a sněhu, mísí se s povrchovou vodou nebo se opět odpaří nebo prosakuje půdou. Vodu v zevním prostředí dělíme podle jejího původu a podle jejího využití člověkem.

Srážková voda

Srážková neboli atmosférická voda, která se vyskytuje v ovzduší v podobě vodních par, které při teplotě rosného bodu kondenzují v déšť nebo sníh. Svými vlastnostmi se podobá vodě destilované, je velmi mělká a nevhodná k pití. Její čistotu ovlivňuje ovzduší, v průmyslových zónách s velkým znečištěním vzduchu a přítomností oxidu síry a dusíku vznikají kyselé deště, které jsou škodlivé zejména pro vegetaci.

Povrchová voda

Povrchová voda se nachází v řekách, jezerech a v mořích. Tato voda má velmi proměnlivou kvalitu a ložení, pochází ze srážkové i podzemní vody. Při protékání povrchem krajiny s průmyslovou činností i zemědělstvím může být voda znečištěná a bez úpravy se nehodí k pití. Povrchová voda á samočisticí schopnost, může se do jisté míry sama zbavovat znečištění, samočisticí pochody jsou podmíněny přítomností kyslíku. Jedním z ukazatelů čistoty povrchové vody je měření spotřeby kyslíku, vyšší spotřeba ukazuje přítomnost organických látek a že je voda znečištěna. Při posuzování čistoty povrchových toků používáme řadu dalších ukazatelů a na jejich základě rozlišujeme čtyři stupně čistoty vody. Voda z přírodních nádrží a z umělých přehrad nebo i z řek, jestliže splňuje požadavky kvality, může být po vodárenské úpravě použitá jako pitný zdroj.

Podzemní voda

Vzniká prosakováním srážkových i povrchových vod. Kontaktem s půdou dochází k filtraci, přítomnost půdních mikrobů umožní mineralizaci v ní rozpuštěných organických látek a naopak se v ní rozpouštějí některé látky z půdy. Její kvalita se odvíjí od kvality půdy, voda v hlubpkých studnách se zpravidla svými vlastnostmi blíží vodě pitné, jestliže není v blízkém okolí studny zdroj znečištění (žumpa, suchý záchod, apod.). Zvláštní místo zaujímají minerální vody, které obsahují vyšší koncentraci některých minerálních solí a mají léčivý účinek.

Pitná voda

Je zdravotně nezávadná a ani při trvalém požívání nevycválá onemocnění nebo poruchy zdraví. Zdravotní nezávadnost se stanoví pomocí hygienických limitů mikrobiologických, biologických, chemických a fyzikálních ukazatelů, které jsou dány právními předpisy a normami. Voda nesmí obsahovat žádné toxické látky, množství základních chemických látek je limitováno, stejně tak i povolené množství a druh mikroorganismů. Důležitý je také požadavek na smyslové vlastnosti pitné vody.

Užitková a provozní voda

Užitková voda musí být mikrobiologicky nezávadná, složí k praní prádla, zalévání rostlin a nesmí se používat k pití. Provozní voda slouží při výrobní činnosti v průmyslu a zemědělství, její rozvody jsou izolované, označené a nesmí dojít k záměně s pitnou vodou.

Zásobování pitnou vodou

Zásobování obyvatel pitnou vodou lze rozdělit na individuální zásobování a veřejné zásobování. Individuální zásobování se uskutečňuje zejména na venkově nebo v menších městech, zdrojem je voda podzemní. Každý zdroj pitné vody má být vyšetřený, výsledky laboratorních vyšetření mají odpovídat hygienickým požadavkům pro pitnou vodu. Správná studna má svým stavebním provedením a úpravou okolí zajišťovat ochranu pitné vody před okolním znečištěním. Za velmi rizikové jsou považovány studny ve starých zástavbách na venkově, kde byly vybudované v bezprostřední blízkosti od hnojiště, žumpy nebo suchého záchodu. Kvalita pitné vody z individuálních zdrojů se liší, v některých lokalitách neodpovídá hygienickým požadavkům. Většina obyvatel používá pitnou vodu z veřejného zásobování.

Úprava vody

Úprava vody povrchové na vodu pitnou se skládá ze tří stupňů: drobnější nečistoty se usazují v sedimentačních nádržích, voda je pak upravována čířením pomocí chemikálií. Dále přechází voda na pískové nádrže, kde probíhá filtrace a likvidace koloidních látek. Nakonec se voda dezinfikuje zpravidla plynným chlorem. Kvalita vody, která je vyráběna vodárnami je ověřována laboratorním zkoumáním a musí splňovat požadovanou jakost. Spotřeba vody postupně stoupá, jako ukazatel se udává tzv. specifická spotřeba vody.

Průmyslové odpadní vody

Obsahují různé škodliviny podle charakteru výroby a představují daleko větší nebezpečí pro životní prostředí, protože je řada látek jedovatá a v přírodě mohou kontaminovat půdu i spodní vody. Musí být tedy odváděny do čistíren odpadních vod, kde jsou toxické látky podle druhu a chemického složení pomocí speciálního postupu zneškodňovány.

Zdravotní nebezpečí

Onemocnění z vody může být způsobeno vlivem chemických látek nebo může být uskutečněn přes přenos infekčních chorob. Chemická rizika mohou vzniknout při změněné skladbě vody, jako např. vysoký obsah dusičnanů nebo naopak nízký obsah jódu a fluoru. Voda s dusičnany nesmí bát používána k přípravě umělé výživy kojenců, protože dochází k vazbě na hemoglobin, vzniká methemoglobin a vázne přenos kyslíku krví. Tak vzniká onemocnění dusičnanová methemoglobinemie s typickými projevy cyanózy. Voda, která  je kontaminovaná jinými toxickými látkami může vyvolat otravu.

Riziko infekce

Spočívá v tom, že se původci infekčních chorob mohou dostat do pitné vody při znečištění odpadními vodami nebo fekáliemi. Možnost kontaminace zdrojů pitné vody pro veřejné zásobování je nízká, jednalo by se spíše o vliv havárie. S ohledem na to, že z veřejného zásobování je občas prokazován ve vodě nedostatkem aktivního chloru, nelze zcela jednoznačně vyloučit podíl pitné vody na vzniku infekcí, na druhé straně zachytit původce chorob v pitné vodě je velice obtížné. Za mnohem rizikovější jsou považovány individuální zdroje pitné vody, kde může dojít k prosakování fekálií do studny, ohrožena je však pouze malá skupina osob. Vodou se mohou šířit zejména střevní nákazy.

Půdní voda

Závisí na množství srážek, které prostupují půdními vrstvami a při prosakování mění své vlastnosti. Některé látky voda ztrácí a jiné látky přijímá z půdy. Pro biochemické pochody hraje velkou roli permeabilita, filtrací se zachycují také drobnější částice. Půda má schopnost za vhodných podmínek zbavit se nahromaděných látek zejména organického původu, které se do půdy dostaly z odumřelých rostlin a živočichů. Organickou hmotu je půda schopna přetvářet za pomoci mikroorganismů na základní minerální sloučeniny. Tyto samočistící pochody pomáhají uskutečňovat koloběh látek v přírodě. V půdě probíhá neustálý koloběh aerobního a anaerobního rozkladu. Mezi civilizační problém patří odstranění tuhých odpadů, jejich produkce má neustále stoupající tendenci. Likvidace je prováděna zpravidla ukládáním na organizované skládky nebo jsou odváženy do spaloven. Pro výběr a umístění skládek a pro veškeré další činnosti s tím spojené jsou zákonem stanovená pravidla.

Chemické látky

Chemické látky jako insekticidy, herbicidy atd. se dostávají do půdy ve velké míře postřikem  a jejich zbytky zůstávají v půdě a mohou vstupovat potravinovým řetězcem do organismu. Při přehnojování půdy dusíkatými průmyslovými hnojivy je možné v rostlinných produktech prokázat vysoké množství dusitanů a dusičnanů, ohrožujících zdraví kojenců i dospělou populaci. Mnohem častější je riziko biologické, kdy se v půdě trvale vyskytuje velké množství různých typů mikroorganismů. K nakažení člověka může dojít přímo nebo nepřímo prostřednictvím kontaminované vody ve studnách nebo potravin.