Posilujeme imunitu

Obecné zvýšení životní úrovně, zajištění zdravotní péče, dostatečná výživa, prevence nejnebezpečnějších infekčních chorob očkováním – to vše vede k prodlužování lidského věku. Zároveň to však není automaticky spojeno s vyšší kvalitou života. Pokud se zaměříme na imunitu, stále více se vzdalujeme od naší biologické podstaty a svázanosti s přírodou. Cenou za to je narušení individuální i populační reaktivity. Výsledkem je zvyšující se výskyt nejrůznějších onemocnění v důsledku zánětu. Nejčastěji jsou to onemocnění jako alergie, astma pod. Jsou však i další poruchy imunity, které postihují kterýkoli orgán a mají rovněž základ v poškozujícím zánětu, například roztroušená skleróza, psoriáza, Crohnova nemoc. Narušené regulace zánětu jsou však součástí i tak běžných nemocí, jako je například ateroskleróza, obezita, metabolický syndrom nebo cukrovka.

Co ovlivňuje naši imunitu?

Prakticky cokoli, s čím se v průběhu našeho života setkáme. Tyto podněty jsou pozitivní, žádoucí a pro imunitu nezbytné. Jiné podněty naopak imunitě škodí.
Dá se imunita změřit? Existuje mnoho laboratorních ukazatelů imunity, které můžeme velmi přesně měřit, a jsou užitečné. Využívají je lékaři pro své diferenciální diagnostické rozvahy. A existují také značné rozdíly mezi jednotlivci, obvykle však nejsou způsobeny poruchami imunity, ale například vadným životním stylem. Velkým důležitým příznakem narušení zdraví je únava – nemusí však souviset pouze s poruchou imunity, případně infekcí. Únava provází většinu onemocnění včetně tak nebezpečných, jako jsou nádory, ale také roztroušenou sklerózu.

Stále se opakující virózy, nepřetržitě ucpaný nos, přetrvávající kašel, záněty vedlejších dutin, časté angíny spojené s nepříliš vysokou horečkou – opakují-li se více než desetkrát za rok, je s vaší imunitou něco špatně a váš praktický lékař by vám měl doporučit návštěvu u imunologa.

Boj těla

Naše tělo je vybaveno velmi komplexními mechanismy, které nás chrání před škodlivinami vnějšího světa, především patogenními mikroorganismy. Máme proto obranné bariéry na kůži a sliznicích. Všechny buňky našeho těla jsou vybaveny receptory (PRR receptory), jež identifikují signály vnějšího nebezpečí především mikrobiálního původu (tzv. vzory PAMP). Podobně musí tělo reagovat na vzory vnitřního poškození našich struktur a buněk (tzv. vzory DAMP). Naše tělo na přítomnost PAMP/DAMP reaguje rozvojem obranné reakce, která v počátcích aktivuje především složky vrozené imunity. Dochází k rozvoji obranného zánětu, který odstraňuje patogeny nebo vnitřní poškození. Součástí tohoto obranného zánětu je následně specifická imunita (T-lymfocyty, které zprostředkují například usmrcování mikroorganismů, a B-lymfocyty, které tvoří protilátky). Typickým rysem specifické imunity je vznik imunitní paměti. Díky ní na stejný podnět reagujeme při příštím setkání rychleji a účinněji. Imunitní paměť si vytváříme přirozeně tím, že se vystavíme všem podnětům. Vytváříme ji však také uměle prostřednictvím očkování.

Jídlo a naše imunita

Nemůžeme nic dělat se všemi škodlivinami, kterým jsme všichni ve své potravě a životním prostředí vystaveni. Můžeme však vrátit naše stravování tam, kde bylo před 2-3 generacemi. Určitě nejen pro imunitu je zdravé, bude-li naše strava převážně rostlinného původu – živočišné složky mají být pouze doplňkem. Na imunitu významně působí také střevní mikrobiota, kterou lze posilovat prostřednictvím probiotických cukrů rostlinného původu. Pozitivně působí také probiotické mikroorganismy přirozeně přítomné v jogurtu. Všechny barevné rostlinné složky obsahují polyfenoly, které přirozeně stimulují imunitu a obecně chrání naše tělo. Jedná se například o zelený čaj, barevné papriky nebo rajčata. Nezapomínejme na resveratrol, součást červeného vína. K posílení imunity slouží pohybová aktivita. Bez ní nemůže naše tělo fungovat.

Množství ovoce a zeleniny s velkým množstvím vitaminů a účinných látek pro naši imunitu během podzimního a zimního období je poměrně velké.
Rakytník řešetlákový je oblíbený keř s oranžovými bobulkami, které se pyšní vysokým obsahem biologicky aktivních látek. Obsah vitaminu C je v rakytníku 25x vyšší než v citrusových plodech. Plody rakytníku obsahují i vitamin P, který znásobuje účinek vitaminu C a brání jeho rozkladu. Rakytník je rovněž zásobárnou organických kyselin, které posilují a stimulují imunitní systém.

Echinacea purpurea nebo také třapatka nachová obsahuje látky, které mají léčebné účinky při zánětech. Je tedy vhodná zejména pro léčbu nachlazení, infekcí horních cest dýchacích a močových cest. Kořeny rostliny třapatky bledé se využívají pro léčbu chřipky.

Podobně jako echinacea  je vnímán jako skvělá podpora imunitního systému ženšen. Ačkoli se užívá hlavně pro povzbuzení, zvýšení energie, lepší výdrž a celkové zdraví, vědci se začali zabývat účinky ženšenu při boji s běžným nachlazením. Výsledky studií sice nejsou jednoznačné, ovšem osobní zkušenost mnohých osob při léčbě nachlazení je výrazně pozitivní. V Číně jej používají na různé neduhy již více než dva tisíce let.

V nedávných dobách lidé v sychravých měsících často jedli kromě hustých polévek také topinky (nasucho dělané) s pořádnou porcí česneku. Česnek je totiž nejznámější přírodní antibiotikum s účinnou látkou alicinem. Výzkum prokázal antimikrobiální vlastnosti alicinu, které fungují jak při klasických nachlazeních, tak například při léčbě zlatého stafylokoka rezistentního vůči antibiotikům. Nevýhodou při konzumaci česneku je jeho výrazné aroma, které se projevuje v dechu, ale i potu, proto lidé dnes spíš užívají tablety s extraktem česneku, které vliv na aroma dechu nemají.

Mezi „silné a schopné“ rostliny patří aloe vera, která bývá pro své výjimečné schopnosti nazývána také „rostlinou nesmrtelnosti“. Složením a účinky dužnatých listů aloe vera se po dlouhá léta intenzivně zabývá vědecký výzkum, a to se zajímavými závěry. Díky vysokému obsahu účinných látek šťáva z listů posiluje imunitní systém, zmírňuje zdravotní potíže a napomáhá jejich prevenci. Pití šťávy chrání organismus v období nachlazení velmi účinně, a proto je tato rostlina a extrakty z ní velmi populární.

Když se v době viróz poohlížíte po zinku, dobře děláte. Studie prokázaly, že zinek snižuje průběh běžného nachlazení z obvyklých 7,6 na 4,4 dne. A i když jiné studie přinesly odlišné výsledky, lékaři tento doplněk stravy často při nachlazeni doporučují. Zinek, minerál obsažený především v játrech, hovězím a jehněčím mase, pracuje v souznění s bílkovinami rovněž v mase obsaženými, a pomáhá tak posilovat obranyschopnost. Některé buňky zodpovědné za imunitu (včetně bílých krvinek) nemohou bez denního přídělu zinku vůbec fungovat. Tento minerál najdete v přírodní formě třeba v ústřicích nebo dýni Hokkaidó. Pro posílení imunity se doporučuje jej dodávat ve formě potravinových doplňků.

Můžeme zvýšit naši odolnost?

Nebezpečí chřipek, viróz a dalších nákaz číhá na každé klice u dveří, veřejné toaletě nebo na každé tyči v tramvaji. Chodíte do banky nebo na poštu, kde něco podepisujete „veřejným“ perem? V období chřipek by se vám to nemuselo vyplatit – viry a bakterie ulpívají na jejich povrchu a vy se jimi můžete docela lehce nakazit.
Až o 45 % se snížil počet onemocnění dýchacích cest u lidí, kteří si umývali ruce 5x denně. Nemusíte ani používat speciální dezinfekční mýdlo – úplně postačí jakékoli a teplá voda.

Dostatek spánku je tím nejlepším doporučením, jak posílit imunitu. Vědci z Chicagské univerzity zjistili, že lidem, kteří po dobu pouhého týdne spali čtyři hodiny denně, se snížilo množství protilátek proti chřipce po očkování o celou polovinu oproti těm, kteří spali sedm a půl až osm a půl hodiny denně.
Při návštěvách míst, kde se pohybuje hodně lidí, závratně vzrůstá šance, že onemocníte. Třeba návštěva kina se považuje za rizikovou akci. V době chřipkové sezony se proto raději vyhněte místům, kde je vysoká frekvence lidí. Když teplota spadne k bodu mrazu a možnost větrat je všeobecně omezená, bacily logicky nemají kam uniknout a zůstávají uvnitř. Není-li vaše imunita stoprocentní, je pak jen otázkou času, kdy tělo podlehne nemoci.
Masáž dokáže posílit imunitu. Výsledky studie s 500 účastníku ukázaly, že díky masáži se do krevního oběhu uvolnilo o 53 % méně stresového hormonu korizolu. Podobným způsobem masáž funguje  v každodenním životě. Příval serotoninu a dopaminu, hormonů dobré nálady, pomáhá ke zvýšení imunity.

Na zlepšení imunity působí dokonce popovídání si s partnerem. Zjistili to vědci z americké univerzity UCLA. Požádali 41 partnerských párů, jež své soužití označily za šťastné, aby každý z dvojice rozebral nějaký manželský problém během 15 minut. Poté naměřili hodnoty krevního tlaku, srdečního tepu a množství bílých krvinek zodpovědných za imunitu. Hodnoty byly měřitelné s těmi, jaké lze naměřit po fyzické aktivitě. Vědci ale upozorňují: hádka by měla probíhat na pozitivní úrovni. Jakmile sklouznete k sarkasmu, urážkám, nebo dokonce k výrazům nadřazenosti, vaše buňky to okamžitě poznají a mozek dá pokyn k vyplavení stresových hormonů. Z takové hádky se imunitní systém vzpamatovává mnohem déle.

Nezapomeňte na vitaminy. Vitaminy A, B6, B12, C a D jsou ty nejdůležitější, stejně jako minerály – chrom, měď, selen, vápník a zinek. Zinek chrání. Při prvním náznaku nachlazení, rýmy nebo chřipky si dejte tabletku zinku, který zkrátí dobu léčby a zmírní příznaky. Ovšem, i když jste zdraví, mějte zinek v zásobě. Můžete ho užít při cestě letadlem nebo při návštěvě nemocného přítele.

Vitamin D má podle dosavadních poznatků významný podíl na zdravé a silné obranyschopnosti. Polovina dětí má tohoto vitaminu nedostatek vzhledem k tomu, že se málo pohybují venku (a přitom by denně stačilo jen po dobu 20 minut vystavit obličej a holé ruce sluníčku). Takže přinejmenším v zimním období a po celý předškolní věk je vhodné jej doplňovat. Dále je třeba kvůli vitaminům dětem předkládat hodně zeleniny, ovoce, luštěnin a červeného masa.  Jsou také zdrojem minerálů, vlákniny a kovů včetně železa. A nezapomínejte na mořské ryby, minimálně 2x týdně, což se ve skutečnosti dodrží sotva v každé desáté rodině. Tučné mořské ryby obsahují 3-omega mastné kyseliny, které posilují imunitu a snižují v těle zánět tím, že zvyšují aktivitu bílých krvinek. Mononenasycené kyseliny obsažené v olivovém nebo v řepkovém oleji a obilném zrnu rovněž chrání organismus před útoky bakterií a virů. Že je to tučné? Pak vězte, že vědci nedávno přišli na to, že jídlo chudé na tuk oslabuje imunitní systém a zvyšuje riziko vzniku deprese.

Imunita a děti

Jakou mají imunitu dnešní děti oproti minulým generacím? Jsou opravdu neduživější a slabší? V minulosti se chodilo do jeslí, bylo více bakteriálních infekcí, více infekčních komplikací, více podvýživy, na druhé straně více otužilosti. Dnes jsou naopak děti více obézní, méně se hýbou. Přitom se zlepšila diagnostika, očkování, komplikacím se předchází, je mnohem více léků i doplňků, ale spolu s tím se bohužel zkracuje doba rekonvalescence. Do popředí se dostávají alergie – za poslední generace nastal až dvojnásobný nárůst z 10-15 % na 20-30%. Také přibyly recidivující respirační infekce, tzv. RIDC, což je velmi zjednodušeně řečeno více než šest infekcí za rok, které jsou z 90-95% virového původu a pro které ani neexistuje účinný lék.
Je pravda, že více se dětských nemocí obáváme, než jaká je skutečná realita. Recidivujícími respiračními infekcemi reálně netrpí více než 5-6 procent dětí, ostatní nepřekročí více než 3-4 infekce dýchacích cest za podzimně-zimní sezonu, což se z medicínského hlediska považuje za fyziologický jev, jde v podstatě o normu. Skoro každé stonavější dítě dostává něco na imunitu, což se ostatně preventivně praktikuje i u těch zdravějších. Můžeme tedy říci, že dnešní děti pravděpodobně nejsou více nemocné (vyjma alergií), jen se tomu dělá větší publicita.

Většina poruch imunity je tedy „získaná“ a ne každá se dá laboratorně objektivizovat, protože jde o poruchy funkce, nikoli množství či počtu. Získaná porucha imunity, která je většinou jen přechodná, může být způsobena například virózou, planými neštovicemi, infekční mononukleózou nebo též dlouhodobým nedostatkem vitaminů a mikronutrientů, např. zinku, selenu, železa či vitaminu D.
Skutečnou vrozenou poruchou imunity trpí zlomek procenta populace, např. nejčastější vrozenou poruchu tj. kritický nedostatek slizničních protilátek IgA (imunoglobulin třídy A), má pouze každý pětistý Evropan.

Ovlivníme stav naší imunity?

Imunitu oslabuje podvýživa, dnes spíše špatná skladba stravy, ale i nadvýživa a nadváha nebo obezita. V tomto kontextu nelze nezmínit přemíru tří „bílých zabijáků“, což je rafinovaný cukr, kuchyňská sůl a bílá necelozrnná mouka. Tato „trojka“ může ovlivnit nejen naši imunitu, ale i trávení, metabolismus nebo cévy. Velký vliv má též absence pohybu, trávení volného času u počítače a televizní obrazovky.

Imunointervence (podpora léčivy) je až na druhém místě a měla by se řídit imunologickým vyšetřením. Pokud se v imunitě nic nenajde (což je mnohem častější případ), pak se má klást důraz na dostatek bílkovin, přírodních vitaminů a mikronutrientů. A dětem doma nekouřit. Důležitý je také spánek, tedy nenechat děti ponocovat, únava jim rozhodně nepřidá.

Problémy alergiků

Projevem slabé či nedobře fungující imunity jsou alergie. Nejčastějšími jsou alergie sezonní, většinou pylové, týkající se asi 20 % populace. Kolem 4-5 % populace pak trpí alergií roztočovou (celoroční alergeny domácího prachu), 3-4 % alergií na zvířecí alergeny.
Alergie obecně zvyšuje náchylnost k respiračním infekcím a zhoršuje jejich průběh. U stonavějšího alergika je více než důležité dostat pod kontrolu přednostně právě jeho alergii, obecnější imunointervence (imunomodulace) je opět, až na výjimky, na druhém místě. Často se používá, a to jak na posílení buněčné, tak i protilátkové imunity.

Tvrdí se, že v dětském věku je třeba si prodělat spoustu onemocnění, aby imunita byla silná v dospělosti. Imunita se musí s „vetřelci“ (bakteriemi, viry)setkat, jinak je nebude znát, příště potenciální útok nepozná a neodpoví. Dětská imunita zavřená „indoor“ se ale nic nenaučí. Při napadení musí mít imunita dostatek sil se zformovat – dát tělu prostor pro vyležení infekce a dostatečnou rekonvalescenci. Téměř totéž nastává při očkování (byť běžná infekce je pro imunitu nepochybně silnější podnět), které je někdy potřeba opakovat až 5x, než si imunita zapamatuje odpověď na delší dobu, nejlépe na celý život.

Hodně diskutovanou otázkou je kojení. Studie tvrdí, že kojené děti mají silnější imunitu. Kojit se rozhodně vyplatí. Důsledek na kvalitnější imunitu je jen zlomkem jiných pozitivních ukazatelů. Kojenec zprvu nemá dobrou imunitu, ta se teprve formuje, a tak kojené dítě je více chráněné před infekcemi.