Pohyb a náš mozek

Nadměrné vysedávání zvyšuje riziko předčasné smrti a má špatný vliv na fungování našeho mozku. Předpokládá se, že je zapotřebí 60 až 70 minut denně věnovaných středně až hodně intenzivnímu cvičení nebo nějaké přiměřené fyzické aktivitě, aby bylo vyváženo zvýšené riziko smrti, které je spojené s osmi a více hodinami, které denně prosedíme.

Některé studie se věnovaly tomu, jak může příliš dlouhé sezení ovlivňovat zásobování mozku, a může tak mít dopad na jeho zdraví. Mozek je orgán, který potřebuje glukózu. Váží asi 2 % tělesné hmoty, ale spotřebovává zhruba 20 % zásob naší energie. Pokud je tok glukózy do mozku přerušen nebo je rozkolísaný, reagují na to i mozkové buňky a hrozí jim i poškození. Z toho usuzujeme, že přísun glukózy do mozkových buněk může souviset s jejich kondicí. Střídání mezi vysokými a nízkými hodnotami glukózy je známi jako glukózová variabilita, přičemž vyšší glukózová variabilita bývá spojována s nižšími kognitivními funkcemi. Mírně strmá křivka glykemie je pro zdraví mozku zásadní.
Snížení doby sezení a její nahrazení lehce náročnou chůzí zlepšuje kontrolu glukózy po příjmu potravy. To znamená, že její hladina nevystoupí příliš vysoko ani neklesne příliš nízko. Pokud jde o kontrolu glykemie, je lehce náročná fyzická aktivita rozložená do celého dne pro náš organismus výhodnější než jeden den, kdy po ránu středně intenzivně až hodně cvičíme.
Studie prokázaly i to, že je důležité, jakou silou dopadají nohy při chůzi na zem – ovlivňuje to vysílání tlakových vln cévami, čímž se zvyšuje přítok krve do mozkových buněk. Přítok krve do mozku se podílí na regulaci dodávek glukózy, a tady patrně existuje spojitost s dlouhodobým zdravím mozku. Je také známo, že snížení přítoku krve do mozku je spojováno s rychlejším zhoršováním mozkových funkcí u pacientů s Alzheimerovou chorobou.

Na základě dostupných poznatků se zdá, že zkrácení doby, kdy přes den sedíme, může zpomalit zhoršování kognitivních funkcí. Chceme-li zlepšit kontrolu glukózy, týká se to zejména doby po jídle, kdy je doporučováno méně sedět. Stejně důležité je složení jídelníčku s preferencí potravin s nízkým glykemickým indexem (GI). GI je hodnota, která určuje, jak rychle se sacharidy v určitém jídle mění na glukózu a ta se pak dostane do krevního oběhu. Čím rychleji potravina dokáže zvýšit hladinu glukózy v krvi, tím vyšší má glykemický index. Sníme-li potravinu, která má vysoký glykemický index, hladina glukózy stoupne vysoko, ale velmi rychle se zase sníží. A my pak velice rychle dostáváme hlad nebo chuť na sladké.