Slevy s ČPZP 2019

Obyvatelé našich střev

Více než 1000 různých kmenů bakterií má vliv na naše trávení, metabolismus a tvorbu vitaminů, imunitu i naši psychiku. Dříve se tato skupina mikroorganismů popisovala jako střevní mikroflóra, ale protože nejde o „rostliny“, ale o bakterie, nový správný název je střevní mikrobiom.
Kromě bakterií osahuje střevo také viry, houby a další mikroorganismy. Množství bakterií se mění díky mnoha vlivům a není stálé ve všech částech střev. Celkové množství bakterií je v našich střevech stejné jako počet buněk lidského střeva.

Dnes je již prokázána důležitost správného složení střevního mikrobiomu i mikrobiomu celého organismu, včetně jeho genetické různorodosti. Střevní mikrobiom se podílí na trávení některých živin, chrání střeva proti choroboplodným zárodkům  a potenciálním patogenům, ovlivňuje pohyblivost a prokrvení střevní stěny, stimuluje imunitní střevní systém, a tím celou obranyschopnost.

Díky střevním bakteriím správně funguje systém krevní srážlivosti, protože mikrobiom produkuje více než polovinu potřebného vitaminu K. Mikrobiom dále produkuje vitaminy řady B, různé aminokyseliny (základní stavební jednotky bílkovin) a krátké mastné kyseliny.

Podle posledních výzkumů má střevní mikrobiom vliv i na snížení rizika vzniku některých civilizačních onemocnění, jakými jsou třeba cukrovka II. typu nebo onemocnění srdce a cév. Lidé, kteří trpí obezitou, mají odlišné složení střevního mikrobiomu než lidé se „zdravou“ tělesnou hmotností. V jejich střevech je zastoupeno vyšší procento bakterií využívajících daleko  více energie z přijaté stravy a vytvářejí vysoce energetické molekuly, které se pak ukládají v podobě tuku.
Mikrobiom má podle posledních výzkumů vliv na snížení rizika ADHD (hyperaktivita) a ovlivňuje také lidskou psychiku a náladu.

Ukazuje se, že význam střevního mikrobiomu a jeho genomu je ve vztahu k nastavení imunitního systému daleko větší, než se dříve přepokládalo. Na složení střevního mikrobiomu působí řada vlivů včetně genetické dispozice. Složení, a tedy i aktivity a následně reakce střevního mikrobiomu jsou ovlivňovány také stravovacími zvyklostmi, hladinou a intenzitou stresu nebo pohybovými aktivitami. Výzkumy také ukazuji, že mikrobiom každého z nás je rozdílný. Prokázalo se, že každý má naprosto jedinečné složení svého střevního mikrobiomu. V různých situacích se sice mění, ale určité specifické rysy, které se tvoří kolem druhého roku věku, přetrvávají do dospělosti.

Složení střevního mikrobiomu se postupně vyvíjí v průběhu celého života, ale velmi důležitým obdobím je doba bezprostředně po narození. Původně sterilní bezmikrobní prostředí během nitroděložního vývoje je nahrazeno novým prostředím s významným zastoupením mikrobů od matky, které postupně osidlují střevní sliznici a další sliznice a kolonizují i kůži. Taktéž se prokázalo, že zásadní vliv na složení střevního mikrobiomu, a tím i na imunitu má způsob porodu (v neprospěch císařského řezu), stravovací návyky matky a tím i složení mateřského mléka. Složení mikrobioty se ustálí asi ve třech letech života a poté zůstává relativně stejné.

Nemusíme se obávat – i přes výrazné zásahy, kterými je například léčba antibiotiky nebo střevní infekce, dochází po určité době rekonvalescence k návratu do zhruba původního složení, čili zůstanou zachovány hlavní rysy zastoupení jednotlivých druhů bakterií. Předpokládá se, že v těchto případech zůstávají v relativně oddělených částech střeva kolonie, které jsou pak zdrojem obnovení původního střevního mikrobiomu, dále se na obnově podílí i hlen a slizniční protilátky, které přispívají ke vzniku takzvaného biofilmu chránícího určité kmeny bakterií.

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205