Zadržování vody v těle
Buňky našeho těla potřebují ke svému životu výživu – ta se do nich dostává pomocí živin rozpuštěných v krvi, která je z šedesáti procent tvořena vodou. Voda je pro náš život zcela nepostradatelná a tvoří převážný podíl naší hmotnosti, i když se toto číslo během života mění. Zatímco šestiměsíční plod v matčině břiše je asi z 89 procent z vody, tělo novorozence jí obsahuje už jen 75 procent. U dospělého člověka činí podíl vody zhruba 55 procent.
Změny během života
Pokud žena během těhotenství nenavlékne prstýnek, nic závažného se neděje. Mohou za to hormonální změny v jejím těle. Proflámujeme-li noc a dopřejeme si alkohol, vzbudíme se s oteklou tváří, ale i to naše tělo zvládne – reaguje tak na nárazový přísun jedů. Ale pokud se stává častěji, že vám do rána „nesplasknou“ otoky nohou, v noci se budíte kašlem a ráno míváte oteklá víčka, měli byste navštívit lékaře.
Zadržování vody v těle, jak se správně zavodnění říká, může mít různé příčiny. K těm běžným patří špatné stravování s nadbytkem slaných potravin, nadměrným množstvím alkoholu, cukru, uzenin nebo konzervovaných a instantních potravin. Ženy mohou „natékat“ v období před menstruací. Důvodem mohou být také některé léky –kortikosteroidy, hormonální substituce a antikoncepce. Organismus zadržuje vodu při některých chorobách srdce, ledvin a jater.
Zadržuje-li naše tělo vodu, můžeme zkusit upravit nezdravou stravu. Pokud otoky neustoupí, je třeba najít jiné důvody, proto je návštěva lékaře nezbytná. Jste-li mladá žena, lékař se vás bude ptát, zda nejste gravidní, na váš cyklus a na léky, které užíváte. Pak nechá udělat rozbor krve a moči, který se zaměří na funkci ledvin a jater. Jste-li už staršího věku, bude postup lékaře odlišný. Otázky se budou soustředit na váš spánek, dušnost, výkonnost, kašel, předchozí onemocnění a samozřejmě na léky, které užíváte. Také vyšetření bude podrobnější. Lékař vám změří tlak a poslechne si vaše srdce a plíce. Zřejmě půjdete na rozbor krve, ale také i na rentgen plic, EKG a ultrazvuk. Na základě výsledků vás praktik může poslat ke specialistovi – internistovi, kardiologovi nebo nefrologovi.
Hlavně si sami neordinujte léky ve formě běžně dostupných odvodňovacích tablet. Mění hladinu soli, a proto mohou narušit celkovou rovnováhu v našem těle.
Pitný režim
Pít musíme, i když si myslíme, že máme v těle vody nadbytek. Už při ztrátě zhruba dvou procent tekutin se necítíme dobře, fyzicky ani psychicky. Můžeme mít problémy se soustředěním, cítit se unaveni nebo nám vše jde pomaleji. Také je pro nás těžší rozhodovat se. Při ztrátě vody více než patnáct procent může dehydratace ohrozit život. Žízeň bychom neměli brát na lehkou váhu, je prvním varováním organismu strádajícího nedostatkem tekutin. Vypít najednou velké množství tekutin není zdravé – riskujeme nadměrné zatížení ledvin a srdce. Ideální množství je v našich podmínkách 1,5 až 2 litry tekutin denně, v létě, při těžké práci a sportu pak tři litry i více.
Paradoxně omezování příjmu tekutin nevede k dlouhodobému ústupu příznaků zavodnění, ale naopak. Při nedostatečném příjmu tekutin dochází v těle k narušení citlivého mechanismu minerálního a vodního hospodářství. Organismus na tento stav reaguje přechodem do krizového režimu, aktivuje se při tom řada regulačních mechanismů prostřednictvím ledvin, nadledvinek, ale i samotného mozku. Výsledkem je naopak zadržování vody v těle – jako by tělo začalo šetřit s vodou v rámci udržení homeostázy v nouzovém režimu. Rozhodně není vhodné odvodňování nadměrným množstvím kávy a jiných močopudných prostředků, aniž byste se poradili s lékařem.
K odvodnění pomáhá i pohyb. Krevní cévy se totiž rozšíří a tekutiny jsou snadněji vylučovány ven z těla. Docela stačí 40 minut svižné chůze nebo jakýkoli jiný druh aerobního pohybu, například běh či plavání.
