Degenerace poznávacích funkcí

Aby náš mozek dobře fungoval, je nutné, abychom ho trénovali. Pro zdraví našeho mozku hraje důležitou roli výživa. Již před tisíciletími lidé objevovali rostliny, jejichž látky jim pomáhaly uchovat si duševní svěžest a jasnou mysl.  Současná věda takové účinky potvrdila u celé řady tradičních bylin a také upřesnila, o které konkrétní látky se jedná a jakým mechanismem v mozku působí.

Veškeré tyto aktivní látky jsou dnes k dispozici v doplňcích stravy a některé z nich stimulují lepší prokrvení, další detoxikaci, jiné přenos nervových signálů zajišťujících komunikaci mezi jednotlivými strukturami mozku. Důležitým opatřením je také častý pobyt na čerstvém vzduchu, který je spojen s fyzickou zátěží. Mozek má tak možnost si odpočinout, krevní oběh se povzbudí a cholesterol zůstane pod kontrolou.

Úpadek poznávacích funkcí

S přibývajícím věkem se v mozkových buňkách hromadí metabolický odpad lipofuscin, který ztěžuje jejich normální fungování.  Dále dochází ke zvýšení sklerotizace cév, takže krev dodává mozku stále menší množství živin, především kyslíku a glukózy.  V mezibuněčném prostředí mozku se objevuje zvláštní bílkovina beta – amyloid, která nabývá na objemu, utiskuje buňky a postupně je také i ničí. Beta-amyloid  je rozhodujícím faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby.

Příčina jeho tvorby v mozku není doposud objasněna, ale je však prokázáno, že osoby s nadměrnými hodnotami cholesterolu v krvi jsou kandidáty Alzheimerovy choroby. Příčina jeho tvorby v mozku není doposud objasněna, ale je prokázáno, že osoby s nadměrnými hodnotami cholesterolu v krvi jsou kandidáty Alzheimerovy choroby, protože se v jejich mozku nachází i více beta – amyloidu. Na mozek a jeho funkce rovněž destruktivně působí nadužívání alkoholu, psychotropních látek i řady dalších léčiv.

Varovné příznaky

Prvním signálem, že náš mozek nefunguje jako dřív, jsou zprvu nenápadné výpadky paměti. Nemůžeme si vzpomenout, pro co jsme se před chvílí rozhodli, zapomínáme čísla, jména a další údaje, které k životu potřebujeme.  Odborníci však prokázali, že v době kdy dochází ke zhoršení paměti, dochází současně ke zhoršení ostatních funkcí, tedy schopnosti učení se, koncentrace, řešení problémů a schopnosti reakce.  Zhoršení paměti vnímáme jako problém proto, že se kvůli němu hodně a zbytečně naběháme, ztrácíme čas a to nás zlobí.

Vyšší věk

Vzhledem k tomu, že se dožíváme stále vyššího věku než předchozí generace, musíme také o sebe více pečovat. Od šedesáti let nastupuje období stáří a to je spojeno s postupnými změnami organismu. Narůstá také počet osob postižených degenerací poznávacích funkcí, které často končí demencí. Selhávání poznávacích funkcí může člověka dříve odsoudit k úplné ztrátě soběstačnosti a popření osobnosti.