Křečové žíly nejsou jediným žilním onemocněním

Odhaduje se, že příznaky chronického žilního onemocnění pozná až polovina populace, významnější obtíže se vyskytují častěji u 5 až 15 procent lidí a opravdu závažné komplikace zažívají jeden až dva lidé ze sta. Častěji mají žilní obtíže ženy, u kterých se objevují už po čtyřicítce.

I když jsou onemocnění žil dolních končetin rozšířená, obvykle člověka neohrožují na životě (na rozdíl například od kardiovaskulárních onemocnění). Tato onemocnění ale mohou život značně znepříjemnit, protože bývají bolestivá, znesnadňují pohyb a často vyžadují dlouhodobé podávání medikamentů.

Jste i vy ohroženi?

Mezi nejčastější příznaky žilního onemocnění patří:

tupá bolest nohou, pocit těžkých nohou nebo křeče
mravenčení a svědění nohou
bolest, která se zhoršuje při dlouhodobém stání
bolest zhoršující se při dlouhodobém sezení
křehká vysušená nebo zčervenalá a oteklá kůže
tvrdnutí pokožky kolem kotníků a na lýtkách a holeních
nepříjemné otoky nohou
špatně se hojící rány na nohou
křečové žíly na povrchu nohou
bolest nohy (může vycházet např. ze stehna v případě hluboké žilní trombózy)
začervenání kůže nebo naopak ztráta barvy

Pokud se některé tyto potíže u vás projevily, navštivte lékaře. Především otok spojený se zčervenáním kůže je důvodem k rychlému vyšetření, může se totiž jednat o zánět. Zvláště opatrní by na sebe měli být ti, kdo mají ke genetickým obtížím genetickou dispozici, těhotné ženy nebo ženy těsně po porodu, uživatelky hormonální antikoncepce nebo substituční hormonální terapie, lidé s nadváhou, kuřáci nebo lidé trávící dlouhé časové úseky vsedě nebo vestoje.

Zánět žil představuje riziko

Zatímco zánět povrchových žil nebo křečové žíly jsou relativně méně závažné problémy, při zánětu hlubokých žil hrozí vznik sraženin neboli trombů – a pokud se trombus dostane do krevního řečiště, může putovat do plic a dotyčný je pak ohrožen na životě.

Tromboflebitida – jedná se o povrchový zánět žil. Projevuje se zčervenáním a bolestivostí v průběhu postižené žíly. Často bývá na dolních končetinách, zejména při žilní nedostatečnosti a varixech. Na horní končetině může vzniknout po injekčním podání některých látek do žíly. Neohrožuje nemocného vznikem embolie.
Závažnějším onemocněním je flebotrombóza – zánět hlubokých žil, nejčastěji na dolních končetinách nebo v pánvi, spojený se vznikem krevní sraženiny (trombózy). Vzniká častěji u ležících osob, zejména s varixy, po některých operacích či po porodu. Projevuje se značným otokem končetiny s bolestivým napětím a celkovými příznaky – teplotou nebo zrychlením srdeční činnosti. V tomto případě je už nemocný ohrožen embolií plic. Některé případy tohoto onemocnění probíhají velmi nenápadně a bohužel se pak projeví až embolií. Následkem zánětu může být vznik žilní nedostatečnosti s varixy na postižené končetině.

Posttrombotický syndrom – soubor změn a příznaků vznikajících jako následek hluboké žilní trombózy dolních končetin. Zhoršená průchodnost hlubokých žil způsobuje přetěžování žil povrchových s jejich rozšiřováním a vznikem sekundárních varixů a žilní nedostatečnosti.

Věnujeme-li se celý život sedavému zaměstnání, může nás trápit chronická žilní nedostatečnost. Jedná se o stav vznikající při dlouhodobé nedostatečnosti žilního odtoku z dolních končetin způsobené primárními či sekundárními varixy, které k nim vedou (nedostatečnost žilní stěny). Zpočátku pociťujeme únavu dolních končetin, pozorujeme večerní otoky a drobné rozšířené žilky; později se projevy zhoršují. V pokročilém stadiu může dokonce vzniknout bércový vřed.

Jak předejít žilním onemocněním

Pokud na svých nohou začnete pozorovat příznaky žilních problémů, není třeba propadat panice. Pro své nohy toho můžeme udělat dost sami:

Vyhýbat se dlouhému stání nebo sezení ve stejné poloze
Nenosit těsné oblečení
Pravidelně cvičit, protahovat nohy. Krátká procházka procvičí svaly, které krvi pomáhají putovat z nohou proti síle gravitace
Udržovat optimální hmotnost, dbát na snížený obsah soli ve stravě, a tím tak zbytečně nezadržovat v těle vodu
Dbát na zdravou stravu s vysokým obsahem vlákniny
Dopřejte si lymfatickou masáž
Napomoci mohou i kompresní punčochy, které stlačí povrchové žíly, čímž způsobí, že těmi hlubokými krev proudí rychleji. Vyhýbat se vysokým podpatkům
Nechat si zkontrolovat krevní tlak

Vzniku některých problémů se však zabránit nedá. Například křečové žíly jsou do značné míry dědičné a je známo, že jejich počet a závažnost se zhoršuje s těhotenstvím.
V případě, že váš stav je vážný nebo pokud režimová opatření nezaberou, je třeba vyhledat pomoc lékařů. Při onemocnění zánětem hlubokých žil je obvykle třeba nasadit péči velmi důkladnou: pobyt v nemocnici, bandáž nohou a podávání léků, především medikamentů proti srážlivosti krve. Někdy se podávají i trombolytika – léky, které se vpraví do místa sraženiny a trombus rozpustí. Po odeznění akutních obtíží může lékař doporučit dlouhodobé užívání léků na ředění krve (warfarin).
K léčbě zánětu povrchových žil se předepisují kompresní punčochy a aplikace mastí, které pomáhají ředit krev v místě zánětu. Někdy je nutné předepsat i antibiotika. K léčbě lékař často doporučí užívat venofarmaka – léky posilující žilní stěnu. Křečové žíly se většinou léčí tak, že se odstraní nebo ucpou: krev tak jimi přestane proudit, to nevzhledné z nich z nohou zmizí a krev se přesune do hlubokých žil, kde přispěje naopak k rychlejšímu oběhu krve.

Můžeme sáhnout i po přírodní léčbě. Pokud jde o problémy typu zánětu žil, tradiční metodou, která se doporučuje, jsou tvarohové obklady, do nichž je možné přidat jogurt a třeba jírovcovou směs, která vylepšuje kapilární tok. Tradičně se na péči o nohy doporučují i odvary z kostivalu, přesličky, jitrocele nebo slézu. Výborné jsou odvary z dubové kůry, řepíku nebo oranžových měsíčkových květů.

Křečové žíly

Ve věku 20-30 let trápí křečové žíly 20-30% lidí, u populace přes 50 let je již postiženo 50% lidí.
Křečové žíly jsou zpočátku „kosmetickým problémem“. Modrou kresbu na dolních končetinách a uzlovité ztluštění žil schováme pod kalhotami, další projevy křečových žil si zatím ale neuvědomujeme; otoky nohou se nám během dne zhoršují, v končetinách cítíme tíhu a máme pocit neklidných nohou. Pokud i tyto příznaky přejdeme, mohou přijít kožní komplikace- ekzémy, hyperpigmentace, dermatitidy, kožní atrofie i bércové vředy. Intenzita potíží se může měnit v závislosti na denní době – zpravidla je výraznější na začátku menstruace nebo po delší statické zátěži.

Žilní pumpa

Žilní krev je v lidském krevním řečišti vedena z devadesáti procent hlubokým žilním systémem a z deseti procent povrchovým. Hluboký žilní systém je uložen mezi svaly, které svými pohyby umožňují při fungujícím chlopenním aparátu pohyb krve k srdci. Povrchový žilní systém je s hlubokým spojen řadou spojek a stejně jako on je vybaven chlopněmi. Ty brání tomu, aby krev zůstávala na místě, a pomáhají prostřednictvím svalové činnosti překonat zemskou přitažlivost a umožňují krvi proudit správným směrem, k srdci. Když nefungují, nastane v žilním systému přetlak. Jeho projevem je pocit těžkých, unavených nohou a nočních křečí – právě proto se vžil název křečové žíly. Křečové žíly tedy vznikají v povrchovém žilním systému, a proto odstranění nebo uzavření nefunkčního povrchového žilního systému člověku nevadí.

Na dědičnosti záleží

Dispozice ke vzniku křečových žil jsou až z osmdesáti procent dědičné ( a to více u žen). Důležitou roli hraje věk, profese a životní styl. Za prevenci vzniku křečových žil se považuje taková aktivita, která dokáže lépe zapojit svalovou pumpu dolních končetin a tím zlepšit žilní návrat. Vhodné jsou běh, chůze, aerobik, jízda na kole nebo třeba plavání. Pomáhá i to, že doma odpočíváte s nohama ve zvýšené poloze.
Mezi známé rizikové faktory patří i nadváha, kouření a antikoncepce s estrogeny. To však neznamená, že by ji ženy nemohly užívat. Jen musíte svého gynekologa informovat, že se ve vaší rodině vyskytly křečové žíly a ve spolupráci s gynekologem vyberete vodný přípravek.
Ani to, že se křečové žíly objevují často v těhotenství, není náhoda. Důvodem je tlak plodu na pánevní žíly, které hůře odvádějí krev k srdci, a hormonální změny. Co se týká profesí, riziko vzniku křečových žil mohou zvyšovat všechna sedavá zaměstnání. Ještě hůř jsou na tom lidé, kteří musí při práci dlouho stát. Jedinou vhodnou prevencí je zde nošení zdravotních elastických punčoch II. kategorie. O přestávce je vhodné nohy trochu procvičit.

Preventivní cvičení

Jak nejlépe rozhýbat svalovou pumpu? Dvacetkrát silně a ve vteřinovém rytmu kráčíme na místě. Hned nato dvacetkrát stoupneme na špičky a několikrát na obou nohou na místě poskočíme. Další variantou je poskakování na jedné noze. Silnou kontrakcí svalů se krev v žilní soustavě ženě nahoru. Tomuto cvičení se věnujeme každou hodinu minutu až dvě. Využíváme každé příležitosti vstát a projít se, cvičíme pohyb pata-špička. Trénovat ale musíme i cévy. Při poruchách prokrvení dolních končetin a nohou dochází k nedostatečnému zásobování svalstva krví. Silné bolesti nutí člověka k tomu, aby dělal krátké přestávky v chůzi. Říkáme tomu „nemoc výkladních skříní“. Chůzí se dolní končetiny významně prokrvují. Zlepšují se periferní oběhy. Případné ucpání cév se tím sice neovlivní, ale zásobení krví na periferii se zlepší. Trénink chůze je vlastně tréninkem cév. Tempo chůze je třeba dávkovat tak, aby bolest nepřesahovala hranici snesitelnosti. Náhle se objevující bolesti nesmíme nikdy přejít bez povšimnutí, jsou vždy varovným znamením. Přehlížíme-li tyto signály, poškození se zvětšuje a uzdravení oddaluje. Při bolesti odpočíváme, chladíme, aplikujeme kompresní obvazy a dáváme dolní končetiny do zvýšené polohy. Cvičební dávky vždy konzultujeme s ošetřujícím lékařem.

Operace není jedinou možností

Možností, jak řešit křečové žíly, máme v současné době velké množství, což nikdy dříve nebylo. Proto je nyní možné řešit křečové žíly úspěšně, bezbolestně a kosmeticky přijatelně. Po pečlivém vyšetření pacienta se okruh možností zúží na kombinaci jen několika metod. Vždy je vhodné určit, zda je výhodnější operovat, či neoperovat. V současnosti existují miniinvazivní metody, které se dají použít v případech, kdy je operace zcela nevhodná. Nejméně invazivní a pro pacienta nejméně zatěžující je metoda lepení VenaSeal.
Které metody hrají v dnešní době varixů prim? V polovině devadesátých let 20. století došlo k vylepšení léčby mikrovarixů pomocí laseru. Od začátku nového tisíciletí přišla zcela revoluční změna v podobě radiofrekvenčních a laserových katetrizačních postupů. A posledním vylepšením v léčbě křečových žil je od roku 2014 lepení žil cyanoakrylátovým lepidlem VenaSeal.

Zejména při větších nálezech a pravidelně v případě kmenových varixů se chirurgickému odstranění křečových žil skutečně nevyhnete. Představa klasické operace nás většinou vyděsí, jedná se však o zákrok, který, je-li správně indikován a pečlivě proveden, dosahuje velice dobrých výsledků.
Klasická chirurgická operace s vytržením kmene povrchní žíly má svoje výhody. Mezi ně patří i to, že jde o metodu, kterou plně hradí zdravotní pojišťovny. Je třeba podotknout, že není vhodná na všechny druhy křečových žil a skutečně již existují šetrnější způsoby léčby. Vybrat ten nejlepší lze až po kvalitním vyšetření za pomoci ultrazvuku. Proto je dobré vybrat si zařízení, které se nespecializuje jen na jeden způsob léčby, ale využívá celou nabídku možností. Nejlepších výsledků se dosahuje kombinací jednotlivých metod, počínaje těmi největšími křečovými žilami a konče těmi nejmenšími. Ve stejné posloupnosti se používají metody od operace, které se ani s použitím katetrizačních moderních způsobů léčby nevyhneme. Jedná se o laser, radiofrekvenci, v případě menších žilek kosmetickou flebektomii, sklerotizaci a pro nemenší mikrovarixy opět laser, avšak jiný.

Podstatou katetrizačních miniinvazivních operačních metod je zneprůchodnění hlavního povrchového žilního kmene tepelnou energií (laserem, radiofrekvencí). Zákroky se provádějí v místní nebo nitrožilní anestezii a pod soustavnou ultrazvukovou kontrolou. Laserové odstranění křečových žil trvá zhruba hodinu, hodinu a půl, při rozsáhlejším nálezu výjimečně déle. Mechanismus tepelného poškození spočívá v přímém, krátkém zahřátí vnitřní části žilní stěny kontaktem s laserovým nebo radiofrekvenčním vláknem, což vyústí v uzávěr žíly. Ta zůstane na svém místě a postupně se vstřebává.

Zpět