Doplňky stravy užívejme s rozvahou

Každá buňka v našem těle potřebuje vitaminy a minerály. Ne vždy se ale daří dopřát organismu vše, co potřebuje, přirozenou formou. Nedostatek  živin si ale nemusíme zavinit jen špatným jídelníčkem, ovlivní ho vyčerpání, choroba nebo třeba genetická porucha. Pak přicházejí na řadu například doplňky stravy. Jenže co když zároveň užíváme nějaké léky? V takovém případě bychom měli zpozornět a myslet na to, že souběžné užívání doplňků stravy a léků může mít různá omezení.

Doplňky stravy jsou u nás k dispozici ve velkém množství a pro mnoho lidí jsou nedílnou součástí jejich každodenního života. Měli bychom si také uvědomit, že se liší od léků. Doplňky stravy dodávají tělu živiny (vitaminy, minerální látky, stopové prvky), a jak název napovídá, sáhneme po nich v situacích, kdy potřebujeme doplnit běžnou každodenní stravu a nějaké konkrétní látky. Na rozdíl od léků se dají koupit nejen v lékárnách, ale i v drogeriích nebo prodejnách se zdravou výživou. Doplňky ovšem nesmějí být označovány jako přípravky k léčbě jakýchkoliv onemocnění. Doplňky stravy nejsou totéž jako volně prodejné léky. Doplňky posilují a podporují zdraví a pomáhají, aby tělo fungovalo po všech stránkách správně.
Přestože se k doplňkům stravy můžeme dostat téměř kdekoliv, neznamená to, že bychom se do jejich užívání měli pouštět úplně bezhlavě. Na každém balení doplňku stravy je povinnost uvádět, jaká je doporučená denní dávka vitaminů a minerálů. Nově se nesmí uvádět pouze DDD , ale místo toho se uvádí RHP – referenční hodnota příjmu.

Kdy si naše tělo žádá pomoc

K užívání vitaminů a biominerálů (mikronutrientů) ve formě doplňků stravy se většinou rozhodujeme podle svého zdravotního stavu nebo toho, jak se cítíme. Věrohodné informace o optimální denní dávce jednotlivých vitaminů ve stravě, jejich funkci v metabolismu člověka a zastoupení v různých druzích potravin lze nejlépe získat od lékárníka nebo lékaře.
Rozmanitá skladba potravin obsahuje naši denní potřebu vitaminů a biominerálů. S rostoucím věkem, zhoršováním mentálních schopností, klesající fyzickou aktivitou, zhoršeným pitným režimem a chronickými chorobami dochází zejména u osamělých lidí ke snížení příjmu nezbytných mikronutrientů. Svůj negativní účinek má zvýšená spotřeba alkoholických nápojů, stres a nedostatek spánku. Všechny tyto faktory mají vliv na snížení imunitní ochrany organismu. Nedostatek každého mikronutrientu má své příznaky. V takovém případě je žádoucí konkrétní vitamin nebo biominerál dodat ve formě doplňku stravy.

Různé orgány mají specifické potřeby: například játra a ledviny využívají vitaminy skupiny B, vitaminy A, D, C nebo E, dále pak kyselinu alfa-lipoovou, koenzym Q10 a draslík. Mozek potřebuje vitaminy skupiny B, vitaminy C, E, vápník, železo, měď, zinek. Trávicí trakt pak železo, zinek, selen a vitamin D.
Nerovnováha vitaminů a minerálů může způsobit zásadní problémy, základním je snížená imunita a s ní související onemocnění, poruchy růstu, anemie, poruchy zraku, hypertenze a jiná kardiovaskulární onemocnění, únavový syndrom, potíže s plodností a mnoho dalších. Nedostatek nutrientů se ale může projevit i psychickými problémy, jako jsou deprese, úzkosti, podrážděnost, apatie nebo přílišná vzrušivost.

Na to, jak potřebné nutrienty naše orgány vstřebají a využijí, má vliv několik faktorů – především věk, životní styl, pohlaví, strava a genetické dispozice. Samozřejmě organismus nejlépe a beze zbytku využije vitaminy a minerály v přírodní formě, prostřednictvím stravy. Jenomže v tom bývá problém, protože její skladba nebývá vyvážená.

Interakce s léky

U doplňků stravy hodně záleží na formě, v jaké jsou zpracovány. Například vitamin B12 existuje v několika podobách (jako kyanokobalamin, adenosylkobalamin, methylkobalamin). Ze všech těchto forem je nejlépe tělu dostupný a vstřebatelný methylkobalamin. Dokonalému vstřebání mohou bránit chemické látky, které se do potravinových doplňků často přidávají, zejména stearan hořečnatý, který vytváří ochranný film na tabletách. Pokud trávení nefunguje stoprocentně, může se stát, že se tableta nestihne rozložit a vstřebat  a projde celým trávicím traktem téměř bez užitku. K zajištění optimálního účinku musí být každý vitamin, minerál nebo jakákoli jiná živina účinně absorbována, distribuována, metabolizována a využita.

V dnešní době je zcela běžné, že pacient užívá několik léků najednou. Pak mohou nastávat nevhodné interakce, které mohou vést k dalšímu poškození zdraví. Proto je důležité všechny léky a doplňky stravy hlásit nejen ošetřujícímu lékaři, ale i lékárníkovi. Zvláště důležité je to při užívání léků na ředění krve, srdeční arytmii, snížení cholesterolu nebo u psychofarmak. V každém balení léků najdeme příbalový leták s údaji o interakcích s ostatními léčivy, doplňky stravy či potravinami, a tak je potřeba věnovat této části pozornost. Musíme číst všechny údaje na doplňcích stravy. Kromě jejich přesného složení se můžeme ujistit, jestli doplněk neobsahuje například nějaký alergen, jaký je v něm obsah cukru (což je zásadní informace pro diabetiky) a jestli se jeho užívání nevylučuje s některými konkrétními nemocemi. Příbalový leták od léků naopak napoví, zda se při jejich užívání nemáte vyhýbat  některým látkám nebo složkám, které se dávají do doplňků stravy.

Mnoho doplňků stravy je založených na látkách rostlinného původu. A právě byliny mohou být v kombinaci s některými léky příčinou různých potíží, v horších případech dokonce uškodit. Bojujeme-li například s nějakou infekcí, sáhneme po výtažku nebo čaji z bylin, které působí antimikrobiálně. Pokud ovšem zároveň užíváme antibiotika, byliny mohou ovlivnit sílu jejich účinku jak ve smyslu snížení, tak zvýšení účinnosti. Existují také byliny, které ovlivňují metabolismus cukrů, což může ohrozit diabetiky. Za pozornost stojí přípravky s třezalkou tečkovanou. Tato bylina se využívá v doplňcích stravy podporujících spánek a psychickou kondici. Mnoho lidí na ni nedá dopustit – ale pozor – pokud užíváte léky na ředění krve nebo na astma, měli byste si ověřit, jestli váš doplněk vůbec připadá v úvahu. Pozor by si mě dát i ženy užívající antikoncepční pilulky, protože třezalka může snížit jejich účinek.

Užíváte-li léky předepsané na vysoký tlak, na snížení vysoké hladiny cholesterolu, nebo léky ovlivňující srážlivost krve, určitě víte, že pro vás není vhodná grapefruitová šťáva. Stejné riziko jako samotné ovoce mohou představovat doplňky stravy s extraktem z grapefruitu. Tyto citrusy obsahují látky, které blokují odbourávání některých léků, a kvůli tomu se vstřebává do těla větší množství účinné látky, než je třeba. Pro tělo to znamená mnoho – zvyšuje se riziko nežádoucích účinků, a pokud například při užívání léků na snížení krevního tlaku klesne tlak příliš nízko, mohou pacienti reagovat nevolnostmi a motáním hlavy.

Příkladem doplňků stravy, které mohou při nevhodném dávkování ovlivnit nejen vstřebávání léků, ale i například vápníku, železa nebo hořčíku, jsou doplňky s vlákninou. Pokud užíváte vlákninu v rozumné míře a dodržujete přibližně dvouhodinový interval mezi konzumací doplňků s vlákninou a užitím léku, nemusíte si dělat starosti. Respektování doporučeného dávkování by mělo být samozřejmostí u všech doplňků stravy, nežádoucí účinky by na sebe v opačném případě nenechaly dlouho čekat.

Pokud jste měli nežádoucí zdravotní reakce i o doplňcích stravy, můžete o tom informovat Státní zdravotní ústav. Ten potom hlášení analyzuje a v případě potřeby může podniknout  kroky nutné k prevenci dalších obtíží.

Rozumíte příbalovému letáku?

Doplňky stravy mohou obsahovat:

Plnidla – jsou určena k doplnění kapsle nebo tablety a k vytvoření většího objemu. Plnidla patří do skupiny tzv. přídatných látek společně s protispékavými látkami, regulátory kyselosti, sladidly, barvivy a dalšími. U běžně vyráběných doplňků stravy tvoří přídatné látky až 97 % objemu každé tablety. Některé nové značky potravinových doplňků již přídatné látky neobsahují.

Konzervační látky se přidávají pro prodloužení účinnosti doplňku. Mezi nejčastější patří sorbitol, manitol nebo xylitol (cukrové alkoholy). U některých lidí mohou způsobit zažívací potíže – organismus je nedokáže zcela metabolizovat. Zažívací potíže může způsobit také zahušťovadlo a emulgátor karagenan. Ten může stát i za vznikem zánětu. Maltodextrin poukazuje na to, že potravina je vysoce průmyslově zpracovávaná. Má několik funkcí: používá se jako zahušťovadlo, plnidlo nebo konzervační látka. Může způsobit zvýšení hladiny glykemie, protože má vysoký glykemický index.

Umělá barviva používaná v potravinových doplňcích jsou spojována s alergií, hyperaktivitou, poruchami učení, podrážděností a agresivitou. Umělé příchutě rovněž ukazují na průmyslové zpracování.

Aspartam je syntetické sladidlo. Může způsobovat závratě, bolesti hlavy, vyrážky nebo poruchy chování u dětí. Obsahuje aminokyselinu fenylalanin, která může být nebezpečná pro osoby s metabolickou poruchou fenylketonurií. Není vhodný pro těhotné a kojící ženy, protože se rozkládá na škodlivý metanol.

Želatina bývá častou součástí potravinových doplňků – nejčastěji bývá z živočišných zdrojů. Stearan hořečnatý vytváří film na tabletách a tak prodlužuje jejich účinek.
Lyofilizace (sušení mrazem) je nejšetrnější formou sušení. V porovnání s dehydratací si potraviny sušené mrazem zachovávají o 99 % více nutričních látek. Některé potravinové doplňky obsahují  lyofilizované rostliny, jež navíc podpoří a zlepší vstřebávání mikronutrientů.

Kdy sáhnout po multivitaminech?

Multivitaminy mohou být dobrou volbou, pokud máte potvrzený nedostatek více vitaminů zároveň. Dlouhodobé užívání ale zvyšuje zátěž pro játra a ledviny, a tak u multivitaminů neplatí pravidlo, že čím víc je užíváte, tím líp. Pravidlo obezřetnosti se týká hlavně těhotných žen. Běžně dostupné multivitaminy by mohly například kvůli vysokému obsahu vitaminu A uškodit  dítěti. Pro multivitaminové preparáty určené těhotným ženám je charakteristický nejen zvýšený obsah kyseliny listové nebo folátů, ale také jodu, vitaminu B6, vápníku, hořčíku, železa a omega-3 mastných kyselin.