Osteoporóza

Osteoporóza patří mezi nemoci látkové výměny a především se jedná o onemocnění kostí, které vede k postupné ztrátě kostní hmoty a jejímu řídnutí. Je charakterizována nízkou kostní hltouna zhoršením mikroarchitektury kostní tkáně. To způsobuje vyšší lámavost kostí a větší riziko výskytu zlomenin. O skutečnou osteoporózu se jedná, pokud je u ženy nebo u muže hustota kostního minerálu dvaapůlkrát nižší, než činí střední hodnota u zdravé ženy před menopauzou. Je všeobecně známo, že u každého jedince se s postupujícím věkem prohlubují degenerativní procesy. Zdravý jedinec přijde mezi 40. a 70. rokem života o třetinu kostní hmoty. Bohužel neexistují žádné včasné varovné signály a nemoc bývá často diagnostikována až ve chvíli, kdy dojde k první zlomenině.

Tichý zloděj kostí

Osteoporóze se také říká tichý zloděj kostí. Podstatou nemoci je řídká kost, která mívá také daleko nižší kvalitu. Většinou se dlouho nic neděje a postižená osoba nemusí mít žádné vážnější fyzické potíže, avšak představuje daleko vyšší riziko vzniku zlomenin. Kost, která je méně kvalitní, mívá také daleko větší tendenci se lámat a to i v případě malých úrazových situací nebo v případě vnějšího násilí. To se týká především zlomenin páteřních obratlů, které mohou vznikat při zvedání těžších břemen nebo při práci v předklonu spojených s rotací.

Rozlišení osteoporózy

Z obecného pohledu existují dva typy osteoporózy: lokalizovaná a generalizovaná. V případě lokalizované formy dochází ke ztrátě kostní hmoty v přesně vymezené oblasti. Generalizovaná forma se vyskytuje daleko více a ke snížení kostní hmoty při ní dochází v celé oblasti kosterního systému.

Formy osteoporózy

Podle vzniku rozlišujeme primární a sekundární osteoporózu. U primární osteoporózy je příčina jejího vzniku v samotné látkové výměně kostí. Podle odborníků se rozlišuje u primární osteoporózy typ 1 a typ 2. Osteoporóza 1. typu bývá označována jako postmenopauzální osteoporóza a postihuje ženu během období klimakteria. Osteoporóza 2. typu bývá označována také jako senilní osteoporóza a vyskytuje se až v pozdějším věku a postihuje jak ženy, tak muže. U sekundární osteoporózy není potřeba hledat příčinu primárně v látkové výměně kosti. Za její vznik odpovídají chronické choroby ledvin, trávicího ústrojí nebo jater. Dysfunkce těchto důležitých orgánů narušuje výměnu minerálních látek a zpracování vitaminů. Vznik sekundární osteoporózy může zapříčinit také onemocnění štítné žlázy.

Pevnost kostí

Zatížitelnost kostí se odvíjí nejen od její hustoty, ale záleží také na vyvážené architektuře. Kost je pružná zejména díky pojivovým látkám, které jsou uspořádány lamelovitě jako lana a spojují je jako cement krystaly kalcia a fosfátu. Pevnosti pojiva slouží také jiné stopové prvky. Vitaminy napomáhají nepřetržitě probíhajícím procesům výstavby a odbourávání kostní hmoty.

Jaké jsou příčiny?

Existuje velké množství geneticky daných i získaných rizikových faktorů, které mohou za vznik osteoporózy. Projevy těchto rizikových faktorů a jejich vzájemná kombinace zvyšují pravděpodobnost vzniku osteoporózy. Ne vždy se zjistí pouze jedna příčina vznikuosteoporózy. Za takových okolností se hovoří o idiopatické osteoporóze. Po menopauze a s ní spojeným úbytkem estrogenu dochází u žen k e značnému zvýšení počtu zlomenin. V minulosti bývala osteoporóza považována za onemocnění starých lidí. Mezi rizikové faktory, které můžeme ovlivnit patří chronický nedostatek pohybu. Jestliže nedochází pohybové aktivitě, látková výměna kostí se sníží natolik, že i u mladých pacientů, kteří jsou upoutáni na lůžko, hrozí zvýšené riziko vzniku zlomeniny.

Kouření

Je všeobecně známo, že kouření pro náš organismus představuje velkou zátěž. Cévy ztrácejí svou regenerační schopnost, naše játra trpí a dochází ke snížené aktivitě důležitého vitaminu D. D9ky kouření se v kostech ukládají škodlivé látky kadmium a olovo. Kouření dále snižuje funkci plic a příjem kyslíku, což se negativně projevuje na výstavbě kostní hmoty.

Absence pohybu

Velmi podstatným faktorem prevence osteoporózy je dostatečný pravidelný a adekvátní pohyb. Neexistuje nejmenší pochybnost o souvislosti mezi pohybem a výstavbou kostí, popř. mezi nedostatkem pohybu a úbytkem kostní hmoty. Během pohybu přenášejí svaly a šlachy pozitivní vzruchy na kosti a povzbudí je, aby budovaly kostní hmotu a byly schopny odolat zátěži. Kosti a svalstvo tvoří symbiotický systém. Nemocní, kteří mají malý objem svalové tkáně, trpí kvůli zhoršené stabilitě zvýšenou náchylností k pádům a pády jsou dalším rizikovým faktorem vzniku zlomenin.  Pravidelně pohybujícím se osobám se hojí zlomeniny a jiná zranění daleko lépe. Doporučená dávka pohybu je dvakrát třikrát týdně provádět třicet minut cviky zaměřené na posílení svalstva celého těla.

Chronická onemocnění

Vznik osteoporózy mohou po letech způsobit chronická onemocnění. Zažívacího traktu, plic nebo také chronické revmatické choroby. Příčinou j dlouhodobé užívání kortizonových preparátů. Větším ohrožením trpí osoby s revmatickými chorobami, a to kvůli snižující se hybnosti kombinované s užíváním uvedených h preparátů. Vzniku osteoporózy napomáhají nebo negativně ovlivňují její průběh také léky, které užívají pacienti trpící určitými plicními onemocněními. 

Předčasný přechod

Velká část nemocných osteoporózou jsou ženy po období klimakteria, kdy estrogeny, ženské pohlavní hormony, přestávají plnit svou ochrannou funkci a kost začne s postupem času

ubývat. Úbytek kostní hmoty se týká všech žen, avšak rychlost, jako se to děje, je zcela individuální. Mnohé napoví rodinná anamnéza, způsob, výživy, životní styl nebo jiné onemocnění. Jestliže dojde k menopauze dříve, měl by lékař přistoupit k účinné prevenci osteoporózy a pacientku o možném riziku nejen informovat, ale také zajistit účinné a vhodné preventivní opatření.

Včasná diagnóza

Stejně jako je tomu u jiných onemocněn, tak také u osteoporózy rozhoduje při léčbě včasné rozpoznání a prevence. Je jasné, že je snazší předejít zlomeninám než vyléčit zlomenu kost. Současné běžné používané diagnostické postupy měření hustoty kostí jsou nanejvýš přínosné. Hustota kostí se měří na různých místech kostry. Naměřené hodnoty umožňují lékaři zjistit, kde může případně dojít ke zlomenině kostí. Měření kostní hustoty je nejlepší možností, jak rozpoznat osteoporózu pokud možno dřív, než dojde ke zlomenině.

Doporučená léčba osteoporózy

Základem je správná a vyvážená strava. Doporučuje se jíst zejména potraviny bohaté na zásady, tedy zeleninu a rýži, hlavní dodavatele zásaditých látek. Rozhodně bychom se měli vyhnout hotovým pokrmům, jsou většinou plná nezdravých přídavných látek. Pokrmy se je vhodné připravovat šetrně, méně smažit a grilovat.

Vitaminy a minerální látky

Aby se v lidském organismu spustily biochemické procesy, je nutné určité množství látek, které získáváme z potravy. Jedná se o vitaminy a minerály. Ty společně s enzymy a hormony tvoří základní podstatu každé látkové výměny. Jestliže je organismus zásobován těmito látkami v nedostatečné míře, vytvoří se v něm nerovnováha. Vápník má rozhodující význam pro výstavbu kostí. Podstatné je, aby se vápník mohl dostatečně vstřebat. To zajišťují jednak hormony jako estrogen a vitaminy. Vápník se vstřebává střevem a vylučuje se ledvinami. Tato rovnováha je určována zejména vitaminem D, parathormonem a kalcitoninem. Nejvíce ohroženi jsou jedinci, kteří se stravují jednostranně a chodí málo ven. Slunce napomáhá v přeměně vitaminu na aktivní vitamin D, který tělo nezbytně potřebuje pro dopravení velkého množství vápníku do kostí. Vitamin D podporuje přenos vápníku ze střeva do krve. Předtím však musí být aktivován. Tento děj bývá často narušen u nemocných s chorobami jater nebo ledvin. Tento problém se týká zejména seniorů, protože ti často zůstávají doma a chodí ven méně často nebo dokonce vůbec. Věk dožití se neustále zvyšuje, a tak je celkem jasné, že osteoporóza jakožto zdravotní problém bude narůstat. 

Kdy nám „stárnou kosti“?

K postupnému řídnutí kostí dochází postupně od 30. roku věku se zhoršující životností a výkonností kostních buně. Dochází ke změně kvalitu kostí, jejich mechanických vlastností a kostní hmoty s postupem času ubývá. O osteoporóze jako nemoci hovoříme, jestliže ubude zhruba čtvrtina kostní hmoty v obratlích nebo horní části kyčelní kosti.

Porucha zažívacího traktu

Porucha zažívacího traktu, která je způsobena např. chronickým onemocněním žaludku a střev, vede také ke špatnému vstřebávání vitaminu E a narušuje rovnováhu systému. Vitamin C se podílí na tvorbě kolagenu a je také důležitý pro přeměnu inaktivního vitaminu D v aktivní. Význam vitaminu C pro podporu imunitního systému je znám, zabraňuje např. alergiím. Kuřáci mají nadměrně zvýšenou potřebu vitaminu C. Mezi další důležité vitaminy a minerální látky patří: vitamin B, vitamin K, zinek, měď, mangan, biotin. Veškeré uvedené substance se podílejí na tvorbě kolagenu a tím i na výstavbě kostní hmoty.

Jak jsou na tom muži?

Mužská osteoporóza byla ještě donedávna přehlížena. V posledních dvou desetiletích byla však diagnostikována osteoporóza častěji také u mužů a v polovině případů osteoporózy u mužů se za tímto onemocněním skrývá jiná nemoc, která osteoporózu způsobuje. Jedná se o tzv. sekundární osteoporózu. V takovém případě je nutné léčit primárně základní onemocnění. V případě správného léčebného postupu, dochází často ke zpomalení rozvoje osteoporózy.  Příčinou je pravděpodobně nedostatek hormonu testosteronu, který lze zjistit pomocí krevního testu. Muži by se měli od mládí pravidelně pohybovat a sportovat, aby získali maximální hustotu kostí. Větší nebezpečí zlomenin v důsledku osteoporózy hrozí mužům až od 70. roku věku.

Rostlinné estrogeny

Látky, které jsou podobné estrogenu byly prokázány ve více než 300 rostlinných druzích. Třebaže se tyto estrogeny vyskytují v poměrně malém množství, mohou být účinné, pokud se užívají pravidelně. Mezi výborné zdroje přírodního estrogenu patří sójové boby, klíčky sójových bobů nebo lněné semínko. Přírodní rostlinné estrogeny jsou vhodnou alternativou pro ženy odmítající terapii synteticky získanými hormony.

Léčba

Jestliže začnou nemocní trpící osteoporózou užívat léky, dochází ke snížení rizika dalších zlomenin takřka o polovinu. Existuje mnoho léků, které dokážou zastavit nebo alespoň výrazně zabrzdit další řídnutí skeletu. Pro nemocné s extrémně těžkými formami osteoporózy a nemocné užívající dlouhodobě kortikoidy se doporučuje tzv. osteoanabolická léčba, která dokáže do jisté míry proces rozpadu kosti zvrátit.