Artróza postihuje i mladé lidi
Bolesti kloubů bývají obrovské a velmi komplikují život. Bývá těžké klouby po ránu „rozhýbat“ a úleva od bolesti mnohdy nepřichází ani v noci.
Bolest kloubů může být způsobena nadměrnou jednorázovou námahou, od které může pomoci odpočinek. Většinou se ale jedná o počátek budoucích zdravotních problémů.
Bolest je ochranným signálem našeho těla, že něco není v pořádku. Bolesti kloubů jsou nejdůležitějším symptomem osteoartrózy. Pokud bolest budeme ignorovat, nemoc bude mít velice rychlý vývoj.
Občasnou bolest kloubů při změně počasí a ranní ztuhlost by vystřídala bolest kontinuální. Postupem času dochází ke snížení hybnosti kloubů, k porušení osy, uvolnění vazů a následnému zhoršení stability kloubu.
I když je osteoartróza nezánětlivé degenerativní onemocnění, může mít vedlejší komplikace v podobě zánětu. Nejhorší stadium artrózy může vyústit v nutnost výměny kloubu.
Pokud vás při zátěži bolí klouby a jsou ztuhlé, citlivé na chlad a změny počasí, přidávají se bolesti svalů a zhoršuje se i vaše hybnost (pro artrózu je typická tzv. “startovací“ bolest), jděte k lékaři. Na základě vyšetření je možné zahájit komplexní léčbu. Ta spočívá hlavně v úpravě jídelníčku, v pohybovém režimu, ve vhodné fyzioterapii, masážích a pravděpodobně se neobejdete ani bez léků. S léky však opatrně. Nejběžnějším lékem na tlumení bolesti jsou nesteroidní antirevmatika. Vhodnější než tabletky s kyselinou acetylsalicylovou jsou ty, které obsahují účinnou látku paracetamol, která tolik nedráždí žaludeční sliznici a snižuje riziko, že ji naruší. Mezi šetrnější léky patří ty, které obsahují ibuprofen.
V poslední době nachází kyselina hyaluronová uplatnění i v ortopedii – jednak chrupavku chrání, jednak vyživuje. Zároveň působí jako náhrada synoviální tekutiny, tedy kloubního maziva v kloubu, které má význam pro vzájemný pohyb kloubních ploch a omezení jejich tření, čímž tlumí bolesti. O tom, do jaké míry je vhodné použití určitého preparátu s obsahem kyseliny hyaluronové, rozhodne lékař. Obvykle jde o pacienty s druhým až třetím stupněm postižení kloubů.
Častý omyl
Mnoho lidí si bolesti kloubů zaměňuje za revma, což může platit jen zčásti. Revmatická onemocnění sice také postihují pohybový aparát, ale mnohdy mohou napadnout i jiné orgány, například srdce, játra, ledviny nebo plíce. Revma patří mezi autoimunitní onemocnění. Artróza (osteoartróza) je nejčastější kloubní onemocnění, na jehož vzniku se podílí nadměrné přetěžování, jehož následkem je opotřebení kloubů. Artritida je zánětlivé onemocnění, které se projevuje podobně jako artróz, ale vzniká následkem poruchy imunitního systému. Všechna tato onemocnění však spojuje bolest.
Artróza nebo osteoartróza patří mezi nejčastější onemocnění kloubů, při kterém dochází k poškozování chrupavky a ubývání kloubní tekutiny, která má za úkol klouby promazávat a tlumit nárazy. Bez zjevných potíží může postihnout lidi už mezi dvacátým a čtyřicátým rokem, takže poměrně dlouhou dobu vůbec nemusíte poznat, že nemoc postihla i vás. Nakonec ale v různé míře postihne všechny osoby starší sedmdesáti let, u mužů nad padesát let je dokonce druhou hlavní příčinou invalidity. Rozvinuté onemocnění snižuje celkovou kvalitu života a výrazně omezuje pohyb – proto je velmi důležité dbát na prevenci a včasné nasazení léčby pro zmírnění průběhu nemoci.
Vznik onemocnění
Mezi faktory, které zapříčiňují vnik artrózy, patří nadváha, těžká manuální práce, dlouhé stání, nevhodně zvolené sportovní aktivity. Rizikové je v podstatě každé nadměrné a hlavně jednostranné přetěžování kloubů. Roli hrají i dědičné faktory, prodělaná zranění kloubů, ale i jejich chybné postavení – vrozené nebo získané. A samozřejmě věk.
Téměř všichni lidé kolem čtyřicítky mají určité patologické změny v nosných kloubech, ačkoliv relativně málo lidí má v tomto věku zjevné problémy.
Jak klouby stárnou, ubývá chondroitin sulfát v chrupavčité tkáni. Kdybychom chrupavku viděli pod mikroskopem, pozorovali bychom zhrubnutí povrchu hyalinní chrupavky, různé prohlubně a nepravidelnosti. Výrůstky, ztenčení chrupavky a úbytek tekutiny v kloubu jsou příčinou bolesti.
Osteoartróze zatím není možné se zcela vyhnout. Nejpozději po sedmdesátém roce života, často ovšem mnohem dříve, postihne každého. Zodpovědným chováním vůči sobě samým a preventivními opatřeními můžeme projevy nemoci zpomalit a oddálit. Nepřetěžujte klouby, ať už nadváhou nebo neúměrnou fyzickou zátěží. Dopřejte chrupavce dostatečnou výživu speciálními doplňky stravy, protože až 75 % pacientů zaznamenává zlepšení při konzervativní léčbě během prvního roku nemoci.
Doplněk stravy by měl obsahovat například N-acetylglukosamin, což je nová forma glukosaminu, který má v organismu přibližně třikrát lepší využitelnost než glukosamin sulfát běžně používaný v doplňcích stravy. Dobrou volbou je rovněž užívání nedenaturovaného kolagenu typu II. tedy toho v nejpřirozenější formě. Kolagen v kombinaci s vitaminem C zajistí dobrý stav kostí a správnou funkci chrupavky.
Důležité je podchytit artrózu v její počáteční fázi, kde se začne projevovat bolestivostí. Lékař po vyšetření určí intenzitu i rozsah kloubního postižení a rozliší, zda se jedná o strukturální změny chrupavky (artrózu), nebo o funkční problém kloubu. Při počátečním stupni artrózy a při změněné funkci kloubu je možné úspěšně snižovat bolest pomocí vhodné rehabilitace. Není vhodné řešit ji jen léky proti bolesti, důležité je co nejdříve vyšetřit zdroj bolesti a následně kloub odborně léčit.
Jídlo a pohyb
Do jídelníčku zařaďte potraviny obsahující opmega-3 mastné kyseliny, tedy ryby, jako jsou losos, makrela, tuňák a další tučné ryby, které obsahují i vitamin D. Vhodné jsou také mandle, semena slunečnice a olej z nich, arašídy a lískové ořechy obsahující vitamin E, který má antioxidační schopnosti. Ořechy však mají také hodně kalorií. Pupalkový a brutnákový olej obsahují esenciální mastné kyseliny, zejména gama linolenovou, která je vhodná pro léčení artritické bolesti. V žádném případě nezapomínejte na pravidelný pohyb, který je pro zachování bezbolestní hybnosti nesmírně důležitý. Dobře vyvinuté svaly jsou schopné do jisté míry kompenzovat sníženou funkci kloubů. Mezi ideální aktivity patří chůze a plavání.